24 hodin Daytona 2018:shrnutí

Hlavním favoritem závodu byly před startem vozy Cadillac, které naprosto suverénně ovládly oficiální testy a nejrychlejší čas zajel vůz této značky rovněž v kvalifikaci. V ní byla nejrychlejší posádka stáje Konica Minolta Cadillac DPi-V.R Ryan Hunter-Reay-Jordan Taylor-Renger Van Der Zande. Vůz americké značky podle očekávání zvítězil také v samotném závodě. Tentokrát uspěl tým Mustang Sampling Racing, jehož posádka byla složena z již sedmačtyřicetiletého představitele slavné závodnické dynastie Christiana Fittipaldiho, který se mimo jiné v letech 1992-1994 představil také ve Formuli 1 v týmech Minardi a Footwork, dále z portugalského pilota Filipa Albuquerqueho a třetím členem posádky byl Albuquerqův krajan Joao Barbosa, v jehož případě šlo již o čtvrtý triumf zde v Daytoně, z toho o třetí v celkovém pořadí závodu. Své první vítězství si připsal v roce 2003. Tehdy se jednalo o triumf v kategorii GTS v barvách francouzské stáje Perspective Racing. Další výhry, tentokrát již v celkovém pořadí, přišly v letech 2010 a 2014. Tentokrát již závodil za svůj současný tým, jenž toho času ještě nesl název Action Express Racing. Christian Fittipaldi zvítězil letos v Daytoně potřetí. V předchozích dvou případech se radoval stejně jako Barbosa v roce 2010 a v roce 2014. Nejmenší počet vítězství z posádky má na svém kontě Filipe Albuquerque, který v neděli zvítězil teprve podruhé, přičemž poprvé v celkové klasifikaci. V prvním případě v roce 2013 šlo o vítězství v kategorii GT, pro které si dojel v barvách týmu Audi Sport Customer Racing/AJR. Jako druhý projel další vůz Cadillac, tentokrát stáje Wheelen Engineering Racing, v níž se ve voze střídali Mike Conway, Eric Curran, Stuart Middleton a bývalý pilot Sauberu ve Formuli 1 Felipe Nasr. Jako nejlepší posádka ze „zbytku světa“ se umístila čtveřice stáje CORE Autosport Romain Dumas, Loic Duval, Colin Braun a Jon Bennett, kteří po čtyřiadvaceti hodinách závodění vystoupili na bronzový stupínek. Velmi dobře se vedlo také posádce týmu United Autosports William Owen-Hugo De Sadeleer-Paul Di Resta-Bruno Senna, která dokončila závod na čtvrté pozici a nebýt technických potíží, mohla vystoupit na pódium místo stáje CORE Autosport. Na čele závodu se také dlouhou dobu pohybovaly prototypy stáje Acura Team Penske, zejména posádka č.7 Hélio Castroneves-Ricky Taylor-Graham Rahal. Obě posádky ale bohužel potrápila technika a zatímco vůz č.7 projel cílem devátý, jejich týmoví kolegové Juan Pablo Montoya, Dane Cameron a Simon Pagenaud nejlepší desítku uzavřeli. Letošní ročník byl zpestřen účastí dvou aktivních pilotů Formule 1 Lance Strolla a dvojnásobného šampiona Formule 1 Fernanda Alonsa. Zatímco Stroll hájil barvy stáje Jackie Chan DCR JOTA a posádku spolu s ním vytvořili Felix Rosenqvist, Daniel Juncadella a Robin Frijns, Fernando Alonso reprezentoval tým svého šéfa ve Formuli 1 Zaka Browna United Autosports a jeho spolujezdci byli Phil Hanson a také junior Mclarenu Lando Norris. Obě dvě posádky se během závodu potýkaly s technickými problémy. Přeci jen o něco lépe na tom ale byla posádka Lance Stroll-Felix Rosenqvist-Robin Frijns-Daniel Juncadella, které v jeden moment patřila skvělá čtvrtá pozice, nakonec ovšem byla klasifikována až jako patnáctá se ztrátou 31 kol a umístili se před ní hned čtyři nejlepší posádky kategorie GTLM. Mnohem častější však byly technické problémy na voze posádky Fernando Alonso-Lando Norris-Phil Hanson, která se trápila zejména s brzdami a nakonec obsadila až 38.místo. Během závodu ovšem zažila také pár světlých momentů a několik kol odjezdila dokonce v čele závodu, kam se ale dostala vždy jen na chvíli zásluhou pitstopů soupeřů. Cíl bohužel nespatřili zbylé dva vozy Cadillac. Zatímco vítězná posádka z kvalifikace stáje Konica Minolta Cadillac DPi-V.R Ryan Hunter-Reay-Jordan Taylor-Renger Van Der Zande byla ze závodu stažena po 555 kolech z bezpečnostních důvodů a v celkovém pořadí byla klasifikována na 45.místě, trojice hájící barvy týmu Spirit of Daytona Racing Matt McMurry, Tristan Vautier a Eddie Cheever III odkroužili nejmenší počet kol ze všech účastníků(291) a byli klasifikováni na poslední 50.příčce. Vůbec se nedařilo stáji Mazda Team Joest, která si bohužel do závodu nedokázala přenést formu ze čtvrtečního prvního volného tréninku, který jedna z dvojice jejích posádek René Rast-Oliver Jarvis-Tristan Nunez ovládla. Závodem se obě posádky protrápily a záběr na pomalu jedoucí červený vůz týmu byl během čtyřiadvacetihodinového závodu velmi častý. Posádka Jonathan Bomarito-Spencer Pigot-Harry Tincknell byla klasifikována na 46. pozici a vítězové z prvního volného tréninku René Rast, Tristan Nunez a Oliver Jarvis dokonce na 47. příčce.

V kategorii GTLM se jednalo o bitvu mnohem těsnější než mezi prototypy. Z vítězství se nakonec radovala posádka stáje Ford Chip Ganassi Racing Ryan Briscoe-Richard Westbrook-Scott Dixon, která převážila misky vah na svou stranu až v závěru závodu. Zatímco Ryan Briscoe zvítězil v daytonské čtyřiadvacetihodinovce podruhé(poprvé zvítězil v roce 2015 rovněž v kategorii GTLM, tehdy však závodil pro stáj Corvette Racing), Richard Westbrook vystoupil na nejvyšší stupeň poprvé a nejúspěšnějším závodníkem posádky, co se úspěchů v Daytoně týče, je Scott Dixon. Ten se z prvenství radoval již otřetí. Jeho třetímu triumfu předcházely úspěchy z let 2006 a 2015, kdy rovněž závodil pro stáj Chipa Ganassiho, avšak mezi prototypy. Na druhém místě dorazil do cíle druhý vůz týmu Chipa Ganassiho, ve kterém se střídali Sébastien Bourdais, Dirk Müller a Joey Hand, kterým kategorie GTLM patřila v loňském roce a dlouho se zdálo, že by mohli vítězství obhájit i v letošním ročníku, nakonec ale své tažení do vítězného konce nedotáhli. Třetí příčku v kategorie GTLM obsadila posádka Corvette Racing Jan Magnussen-Antonio García-Mike Rockenfeller, kteří odstartovali do závodu z pole position. Druhá posádka Corvette Racingu Oliver Gavin-Tommy Milner-Marcel Fässler skončila na místě čtvrtém.

Třídu GTD ovládla posádka GRT Grasser Racing Teamu Rolf Ineichen-Mirko Bortolotti-Franck Perera-Rik Breukers. Pro všechny z čtveřice se jednalo o premiérové vítězství. Na druhém místě skončila posádka stáje Michael Shank Racing with Curb Agajanian Katherine Legge-Álvaro Parente-Trent Hindman-AJ Allmendinger. Třetí pozici obsadili jezdci týmu Paul Miller Racing Bryan Sellers, Madison Snow, Andrea Caldarelli a Bryce Miller.

Chcete-li se podívat na kompletní výsledky závodu, klikněte sem. Zde poté najdete průběžný stav šampionátu, který je ale logicky po prvním závodě sezony totožný jako jeho výsledky. Šampionát bude pokračovat až 17. března, kdy je na programu další známý závod, kterým bude dvanáctihodinovka v Sebringu.