V posledních letech má Ferrari na velké talenty spíše negativní vliv a většinou je „zničí“. Momentálně se to děje Charlesovi Leclercovi a předtím stejné trápení zažil právě i Vettel.
V říjnu 2014 Vettel oznámil, že předčasně ukončuje spolupráci s Red Bullem, za což mohla frustrace spojená se ztrátou motivace, jelikož poslední rok u stáje energetického giganta zkrátka nedostal techniku, která by mu vyhovovala. Navíc ani jednou nevyhrál, zatímco jeho tehdejší týmový kolega Daniel Ricciardo – shodou okolností také letos končí – triumfoval celkem třikrát.
O jeho služby ale projevilo zájem Ferrari, kde se zdálo, že chytil druhý dech, když několikrát skončil na pódiu a dokázal bojovat i o vítězství. Hned ve druhém závodě pro Ferrari dokonce v Malajsii vyhrál, což byl zároveň pro Scuderii první triumf v nové turbo-hybridní éře. Všichni se radovali, že je Ferrari zpět a konečně tak ukončí dominanci Mercedesu. Nicméně v průběhu sezony už bylo jasné, že to bude pouze „one team show“ a Ferrari bude hrát druhé housle. Nicméně to nic nemění na tom, že první dojel ještě na Hungaroringu a v Singapuru, kde získal také první pole position pro Ferrari po třech letech. V konečném hodnocení mu patřila třetí příčka s třemi výhrami a 13 pódiovými umístěními. Vettel sezonu popsal jako „zázrak“.
Ovšem ročník následující byl náznakem začátku konce Sebovy formy a dost možná i jeho sebevědomý, neboť v Bahrajnu ani nedojel na startovní rošt poté, co mu jeho vůz vypověděl službu v zaváděcím kole. O dva týdny později v Číně pro něj skončil závod hned po startu, když v prvním kole kolidoval s týmovým kolegou Kimim Räikkönenem, nicméně oba mohli pokračovat. Podle Němce způsobil nehodu pilot Toro Rosso Daniil Kvjat, jehož manévr označil za „sebevraždu“. V Rusku opět úřadoval Kvjat, když Sebastiana sestřelil v prvním kole. To vyústilo ve frustraci. Pohárek přetekl v Mexiku, kde verbálně napadl po nepovedeném manévru jak Vestappena, tak tehdejšího ředitele závodů Charlieho Whitinga. Během sezony nasbíral několik pódií, ale bez stupínku nejvyššího.
Zejména začátek roku 2017 byl příslibem zářných zítřků Ferrari a především Sebastiana. V úvodním podniku sezony v Austrálii dominoval – v cíli měl devítivteřinový náskok na druhého Hamiltona. V Šanghaji naopak ztratil Vettel na Hamiltona šest vteřin. Poté následovalo vítězství v Bahrajnu, dvě druhá místa a první místo v úzkých ulicích monackého knížectví. Do Velké ceny Velké Británie byl Vettel v čele tabulky o pouhý bod před Britem, který nakonec titul získal s náskokem 46 bodů.
Čtvrtý rok u stáje z Maranella opět zahájil vítězstvím v Austrálii a Barhajnu. Vypadalo to, že by mohl dominujicí Mercedes konečně zastavit, ale osud chtěl jinak a smůla se mu lepila na paty. Hamilton v Číně stáhl ztrátu z 22 bodů na devět poté, co byl Vettel sestřelen Verstappenem a do cíle dojel na osmém místě. Poprvé v červené kombinéze získal tři pole position v řadě, když startoval z prvního místa i v Ázerbajdžánu. Zlomový bod však přišel v promočené domácí velké ceně, do které vyjížděl z pole position. Vedení si s přehledem hlídal, avšak v 52. kole Vettel zablokoval při nájezdu do 12. zatáčky zadní kola a už se stal na kluzké trati pouhým pasažerem. Jeho SF71 si to namířilo přímo do bariéry, čímž pro něj závod skončil. Paradoxně to bylo tehdy jeho jediné odstoupení. Vettelovu reputaci nevylepšily ani četné chyby, které byly zřejmě výsledkem frustrace. Sezonu dokončil jako vicemistr, přičemž na Hamiltona ztratil o 42 bodů více než předešlou sezonu.
Poslední dva ročníky u legendární stáje byly katastrofální. Vettel kupil jednu chybu za druhou a získal pouze jedno vítězství ve Velké ceně Singapuru 2019 a o rok později bylo jeho maximem třetí místo v Turecku, za celou sezonu nasbíral pouhých 33 bodů, což je o 66 bodů méně než jeho týmový kolega Charles Leclerc. Pro Vettela to byl vůbec nejhorší výsledek v kariéře F1. Paradoxně měl v dalších letech v horším týmu lepší výsledky.
Seb's singing 😂🕺#OnThisDay in 2015, Sebastian Vettel won the Singapore Grand Prix ✨#F1 pic.twitter.com/GAiLDckWzC
— Formula 1 (@F1) September 20, 2020