Fan-store.cz

Rozhovor s Vaškem Šafářem: Mým snem je Formule 1

Rozhovor s Vaškem Šafářem: Mým snem je Formule 1

Závodit na evropské nebo světové úrovni, to je sen mnoha malých kluků, ale jen hrstce z nich se podaří jej zrealizovat. Jedním z takových je talentovaný český závodník z Ledvic u Bíliny Václav Šafář. Během závodního víkendu NASCAR Whelen Euro Series se na autodromu v Mostě zúčastnil formulové doprovodné série a dojel dvakrát druhý. Připravili jsme pro vás s Vaškem krátký rozhovor.

 

Popiš nám v krátkosti tento závodní víkend, v jakém šampionátu jedeš a s jakým monopostem závodíš?

VŠ: „Hlavním programem tohoto víkendu je evropský šampionát NASCAR, já se účastním doprovodného šampionátu Drexler-Automotive Formula Cup, kde spolu jezdí současně monoposty Formule 3 a Formule Renault.“

Jakých jiných šampionátů se letos účastníš?

VŠ: „Kromě tohoto víkendu jsem letos jel jeden závod Carbonia Cupu, jeden závod v českém mistrovství (MMČR, který se jede současně s ESET V4 Cupem a FIA-CEZ – mistrovství zóny střední Evropy) a teď jsme tu, takže zatím za sebou mám letos tři závody a každý v jiném šampionátu.“

Jaký závod je pro tebe takovým vyvrcholením sezóny? Co je pro tebe to „top“?

VŠ: „Vyvrcholení sezóny je vždycky Podzimní cena Brna. Pokud se nám to povede, tak bychom chtěli jet s Formulí 3, popřípadě s Formulí Renault.“

Co máš v plánu příští rok?

VŠ: „Všechno je to o penězích, ideálně bychom chtěli jet s někým v týmu nebo si sehnat svou F3 a zúčastnit se ESET V4 Cupu (společně s MMČR a FIA-CEZ). Pokud to nevyjde, tak bychom to kombinovali jako letos, to znamená různé šampionáty s různými monoposty, všechno záleží na finanční situaci.“

Máš kolem sebe stálý tým lidí, který se stará o tvůj závodní program, nebo se to různí na základě toho, s jakým monopostem závodíš?

VŠ: „Je to různé, ale vždy když u někoho jedu, tak ten tým znám, protože jsme spolu už v minulosti závodili. Ve formulích závodím od roku 2015, takže je to teď čtvrtá sezóna. Zrovna tenhle víkend jedeme u Jirky Koldinského, s kterým jsem tu jel v roce 2015 Carbonia Cup, teď se vidíme po čtyřech letech. Takže se s těmi lidmi většinou známe, ať už z dění, nebo jsme u nich přímo jezdili.“

Jaký šampionát je tvůj vysněný a jakého by ses chtěl reálně zúčastnit?

VŠ: „No, vysněná je Formule 1, ale tam se téměř nedá dostat, takže bych chtěl jít ve formulích nejvýš jak to půjde, zkusit teď tu F3 a pak popřípadě GP3 (monopost, se kterým se závodilo v předchůdci nynější Formule 3 – pozn. red.), ale to už je hlavně o těch penězích. Kluci, co tam jezdí, musí mít peníze, jen talent nestačí. Když už to nepůjde dál ve formulích, tak je jednou možností zkusit GT4 nebo vytrvalostní závody – buď nějaké hodinovky, nebo zkusit dvanáctihodinovky. Prioritou jsou ale v tuhle chvíli formulové monoposty.“

Když jsme u těch vytrvalostních závodů, dokázal by sis představit spolupráci s Josefem Králem a týmem Scuderia Praha?

VŠ: „Určitě dokázal, ale nemám žádné zkušenosti se závodním autem. Je to něco jiného než závodit s formulí. Ve formuli sedíte hodně nízko a všechny zatáčky projíždíte stylem brzda-plyn, k závodnímu autu se musíte chovat jinak, odlišně se nastavuje. Je o něco těžší, takže zatáčky projíždíte pomaleji, ale vše je jen o zvyku. Pepa Král má spoustu zkušeností, takže bych si tu spolupráci dokázal představit.“

Jak jsem si správně všimnul, tak dnes pojedeš s monopostem, se kterým jezdil v roce 2016 Lando Norris. Jak ses k němu dostal a jak se ti s ním jezdí?

VŠ: „Tenhle monopost přivezl na začátku sezóny tým Lutopol, Lando Norris s ní jel jednu závodní sezónu – přesněji řečeno je to jedna z nich, jelikož jich měl víc. Vloni mě tým Lutopol sponzoroval na závodě v Hockenheimu, takže se známe. S touhle formulí jezdí šampionát Carbonia Cup a jelikož byla na tenhle víkend volná, tak přišla taková vzájemná nabídka a dnes jsme tu.“

4

V minulosti ses zúčastnil závodních víkendů v italské (Monza 2016) a německé (Hockenheimring 2018) F4. O motorsportu je všeobecně známo, že se nejedná o žádné levné hobby. Kolik tě oba závodní víkendy stály?

VŠ: „Kdyby se to sečetlo dohromady, tak je to kolem milionu Kč. V Itálii jsme totiž ještě týden před závodem byli celý den testovat, navíc jsme jeli u profesionálního týmu RB Racing, který do závodu nasadil čtyři vozy. V Německu jsme sice měli vlastní formuli, ale stálo nás hodně peněz připravit auto kvůli aktuální homologaci, to dělalo tak půlku ceny toho závodu.“

Pokud si dobře vzpomínám, měl jsi tehdy na Monze nějaký incident s Mickem Schumacherem, který toho roku bojoval v této kategorii o titul. Jak to tehdy bylo?

VŠ: „Už si nepamatuju kvůli čemu, ale v jednom závodě startoval Mick ze zadních pozic. V první zatáčce (Prima Variante) se snažil na brzdách přeskočit co nejvíce soupeřů, protože aby zůstal v souboji, musel se dostat dopředu, a já se dostal do sendviče mezi něj, a ještě jednu F4, takže mě zavřeli a já přišel o přední křídlo. Ulomilo se ale takovým stylem, že nadzvedlo celou formuli do vzduchu a já nemohl zatáčet, takže jsem dojel rovně do kačírku, kde se nějak dostalo pryč a na trať jsem se vrátil bez něj.“

Takže jsi dojel do boxů pro nové?

VŠ: „Ten závod jsem dokončil bez křídla.“

Kolik by stálo nové křídlo?

VŠ: „Karbonový spodek křídla by nás vyšel na 1500 €. Pokud by to bylo i se špičkou, tak by to stálo víc, protože je také z karbonu.“

Jaká je tvá nejšťastnější vzpomínka na závodní kariéru?

VŠ: „Je těžké vybrat jednu, protože jich bylo víc, ale určitě bych to rozdělil mezi formule a motokáry. V motokárách to bude moment, kdy se mi podařilo vyhrát světové finále Easykart v kategorii Easy100, kde závodí piloti z celého světa. Jezdili jsme tam od roku 2010, tehdy ještě v kategorii Easy60. Čech tu zvítězí průměrně jednou za 8 let, takže z toho mám radost.

Ve formulích to bylo finále v sezónách 2016 a 2017, první rok to bylo v národních formulích, kde jsme bojovali o titul s Tomášem Chabrem. Rozhodovalo se tak, že kdo zvítězí v nedělním závodě, získá titul a mně se to podařilo. O rok později byla stejná situace, tentokrát proti (Petru) Semerádovi, to jsem závodil s monopostem F4 a opět záleželo na tom, kdo vyhraje poslední závod. Vloni jsem pak jel jednorázový závod s F3, kde se mi při premiéře podařilo vyhrát, ale nakonec mi tenhle triumf vzali.“

Máš nějakou strašidelnou vzpomínku? Něco, co bys už nikdy nechtěl znovu zažít?
VŠ: „V jednom závodě na motokárách jsem měl nepříjemnou zkušenost. Na rovinkách se kvůli odporu vzduchu zaléhává a člověk toho moc nevidí, jen jezdce před sebou. Tomu se utrhlo plynové lanko, takže zůstal stát a já do něj v rychlosti 80 km/h narazil. Zůstal jsem v motokáře zaklíněný a začal jsem dělat salta (nevím, kolik jich mohlo být, asi 6). V 50 km/h jsem z té motokáry vypadl a drhnul se kombinézou o asfalt, naneštěstí jsem si ji prodřel a sedřel si celý loket. Zůstal jsem tam na trati ležet a kolem mě se řítili ostatní závodníci.

Ve formulích se zatím žádná velká bouračka nestala, to se stát ani nemůže, protože je to vše ve vysokých částkách, člověk si rozmýšlí, zda do nějakého souboje půjde nebo ne. V motokárách je to víc kontaktní, když se promáčkne plast, tak se zase vytáhne zpátky a není to žádná tragédie. Ve formulích se zatím nic nestalo.“

3

Větší nehodu jsi tedy nezažil, ale včera jsi tu měl v předposlední zatáčce nějaký kontakt s Nicem Gruberem, když jsi bojoval o vítězství. Nakonec jsi dojel druhý, po závodě byl tvůj soupeř diskvalifikovaný, ale jeho první místo mu nakonec komisaři vrátili. Jak to bylo?

VŠ: „Do té doby, než se stal ten incident, to bylo krásné závodění, celý závod jsem na něj dorážel. Na cílové rovince jsem na něj neměl, ani ve slipstreamu jsem se nepřibližoval, ale v zadní části okruhu, hlavně v Matadoru a pak v posledních dvou zatáčkách, jsem byl několikrát na jeho úrovni, ale nikdy mi to nevyšlo. Potom ke konci jel dost defenzivní stopu, takže jsem měl z Matadoru dobrý výjezd a v předposlední zatáčce jsem byl na vnějšku a podařilo se mi dostat celou formuli (kromě zadního kola) před něj. Držel jsem si svou stopu a najednou přišla rána na zadní kolo, po které jsem vylétl ven. Na čtyřku jsem doskákal zpátky na trať, ale měl jsem nabalená kola a nevěděl jsem, zda nemám nějaká poškození, protože z kokpitu nic nepoznáte. Poslední dvě kola jsem jen dokroužil, protože jsem viděl, že Tomáš Chabr je někde daleko za mnou, takže nemusím jet žádné tempo. Po závodě jsem se dozvěděl, že (Gruber) dostal 20sekundovou penalizaci, o následném zrušení penalizace jsem se dozvěděl až doma.“

Takže to s tebou nikdo nekonzultoval, prostě ti vítězství vzali…?

VŠ: „Nikdo to se mnou nekonzultoval, dozvěděl jsem se to jako hotovou věc.“

Kdo je tvůj nejoblíbenější pilot nebo závodnický idol?

VŠ: „Tak to je určitě (Fernando) Alonso.“

Od kolika mu fandíš?

VŠ: „Pamatuju si ho už když jezdil u Renaultu, takže asi ten rok 2005, prostě mu fandím od malička (smích).“

Jak pohlížíš na současnou F1? Kdybys mohl, změnil bys něco?

VŠ: „Určitě jsou momenty, které bych řešil jinak. Kolikrát je penalizace úplně zbytečná nebo někdy vůbec nepřijde. Jsou tam sporné momenty a mnohdy kvůli zbytečnosti. Třeba teď v Kanadě. Kdybych byl Hamiltonem, tak bych byl naštvaný, protože se celý závod snažím jet o první místo a po takové chybě mi tam ještě najede, určitě bych se zlobil a chtěl ho penalizovat. Kdybych ale byl Vettelem, tak bych se z té trávy snažil vrátit tak, abych nedal tomu za mnou šanci dostat se dopředu, protože bych věděl, že už se potom nedostanu dopředu a přišel bych o vítězství. V obou případech bych se zachoval stejně. Kdybych byl komisařem, nevěděl bych, jak mám takovou situaci vyřešit.“

A kdo letos získá titul mistra světa?

VŠ: „Já si myslím, že to na 99 % bude Hamilton, letos to má rozjeté nejlépe.“

A to jedno procento?

VŠ: „Tak stát se může všechno (smích). Pojede v Monaku na skútru a zlomí si nohu, možné je cokoliv.“

1
Václav Šafář (vlevo), Nico Gruber (uprostřed) a Tomáš Chabr (vpravo) na stupních vítězů po sobotním závodě
Sdílejte na: