Pohlednice z historie: 1957 Třetí neúspěch Mosse

16. Březen 2011, 11:44 Josef Viták

Juan Manuel Fangio získal, na dlouhou dobu rekordní, pátý titul mistra světa Formule 1. Ferrari v této sezóně bojovalo o přežití a největšími hvězdami se stali Stirling Moss a tým Vanwall.

I přesto, že Fangio získal minulý rok titul s Ferrari, odešel frustrovaný z tamních poměrů a nechal se zlákat týmem Maserati, který mu nabídnul zcela nový model svého vozu s označením 250F. U Maserati vystřídal Stirlinga Mosse, který se nechal zlákat vlasteneckou myšlenkou na čistě anglický tým a přestoupil k Vanwallu. Hawthorn napotřetí přišel zpět k Ferrari, tentokrát od BRM. V této sezóně také vstoupil do Formule 1 německý závodník Wolfgang von Trips.

V roce 1957 se jelo 7 Velkých cen a 500 mil Indianapolis. Bodováno bylo 5 nejrychlejších jezdců v závodě systémem 8, 6, 4, 3, 2 a 1 bod získal jezdec s nejrychlejším kolem během závodu. Do šampionátu se započítalo pouze 5 nejlepších výsledků ze všech 8 závodů.

Kalendář sezóny 1957

Datum	Název	Okruh
13.1.1957	Velká cena Argentiny 1957	Buenos Aires
19.5.1957	Velká cena Monaka 1957	Monte Carlo
30.5.1957	Velká cena Indianapolis 500 1957	Indianapolis
7.7.1957	Velká cena Francie 1957	Rouen
20.7.1957	Velká cena Velké Británie 1957	Aintree
4.8.1957	Velká cena Německa 1957	Nürburgring
18.8.1957	Velká cena Pescara 1957	Pescara
8.9.1957	Velká cena Itálie 1957	Monza

V lednu se konala Velká cena Argentiny a opět se na startu objevily pouze vozy Maserati a Ferrari. Moss si proto vypůjčil vůz Maserati, aby se mohl Velké ceny zúčastnit. Jenže na startu zlomil pedál plynu a opravou ztratil 10 kol. Snažil se dohnat, co se dalo, a zajel alespoň nejrychlejší kolo závodu. Tím získal jeden bod. Hawthorn, Musso i Collins, všichni jezdci Ferrari, měli problémy se spojkou a závod nedokončili. První čtyři místa získali jezdci s vozy Maserati a rozbili tím všechny ambice Ferrari. Zvítězil Juan Manuel Fangio, druhý skončil Jean Behra, třetí Carlos Menditeguy a čtvrtý skončil Harry Schell.

Před další Velkou cenou Monaka zahynuli dva jezdci Ferrari. Teprve šestadvacetiletý Ital Eugenio Castellotti, který se zabil při testovacích jízdách v Modeně, a Španěl Alfonso de Portago se svým spolujezdcem Edmundem Nelsonem zahynuli při závodě Mille Miglia ve sportovním Ferrari. Při této havárii přišlo o život i 10 diváků. To byla velká rána pro Enza Ferrariho a jeho tým.

19. května se jela Velká cena Monaka a diváci byli ve 4. kole svědky hromadné nehody, která vyřadila Collinse, Mosse a Hawthorna. Do vedení se dostal Fangio s Maserati následovaný Brooksem s Vanwallem, třetí jezdil von Trips s Ferrari, ale v 96. kole mu explodoval motor a na třetí místo se dostal Jack Brabham se slabým Cooperem. Bylo pro všechny velké překvapení, ale nedlouho potom mu vypovědělo službu palivové čerpadlo a propadl se na konečné šesté místo. Třetí nakonec skončil Američan Masten Gregory s Maserati. Druhý se umístil překvapivě Tony Brooks s Vanwallem a Velkou cenu Monaka vyhrál Fangio s Maserati.

Na konci května se jel závod 500 mil Indianapolis, jehož se opět zúčastnili pouze Američtí jezdci. Zvítězil Sam Hanks s vozem Epperly – Offenhauser.

7. července následovala již 60. Velká cena, která se konala ve francouzském Rouen. Stirling Moss byl nemocný a do Francie neodcestoval, soustředil se na domácí Velkou cenu, která následovala. V Rouen opět zvítězil Juan Manuel Fangio s Maserati a rázně vykročil k zisku dalšího titulu. Druhý skončil Luigi Musso s Ferrari a třetí jeho kolega Peter Collins.

Poté se všichni přesunuli na britské ostrovy k Velké ceně Velké Británie na okruh Aintree. Stirling Moss se svým Vanwallem vedl závod a diváci šíleli, Fangio odstoupil pro poruchu motoru a stejný problém postihl i Vanwall Stirlinga Mosse. Ten ale zastavil v boxech a převzal vůz od svého kolegy Tonyho Brookse. Do závodu opět vyrazil na šestém místě, a když jeho soupeřům nastaly technické problémy, začal se prokousávat startovním polem směrem vzhůru. Collinse postihl únik vody a převzal vůz od Trintignanta, Behra také zničil motor a Hawthorn na jeho úlomcích píchl pneumatiku. Stirling Moss nakonec dokázal zvítězit a bouřlivé ovace publika neměly konce. Vždyť naposledy v britské Velké ceně zvítězil domácí vůz v roce 1923. Druhý skončil Luigi Musso s Ferrari a třetí dojel Mike Hawthorn také s Ferrari.

Velká cena Německa byla šestá v pořadí a jelo se na okruhu Nürburgring a společně s vozy Formule 1 závod absolvovaly také vozy Formule 2. Fangio před startem sledoval mechaniky a jezdce týmu Ferrari, a když viděl, jaké si chystají pneumatiky a kolik paliva tankují do vozů, došlo mu, že chtějí pravděpodobně jet celý závod bez zastávky v boxech. Rozhodl se proto, že použije měkčí směs pneumatik a pojede jen s půlkou nádrže. Měl v plánu vybudovat si takový náskok, aby mu to vynahradilo ztrátu při zastávce v boxech. Závod skutečně vedl, a než ve 13. kole zajel do boxů, měl náskok 28 vteřin před Hawthornem a Collinsem. Jenže zastávka v boxech byla pohromou, mechanikům se nedařilo uvolnit jedno z kol a Fangio vyrazil do závodu na třetím místě se ztrátou 48 vteřin na druhého Collinse. V následujících 10 kolech zajel 9x nejrychlejší čas závodu. Hned v prvním kole po výjezdu z boxů stáhl ztrátu na vedoucího Hawthorna o 15,5 vteřiny a v následujícím kole o 8,5 vteřiny. Na začátku 21. kola se Fangiovi podařilo předjet Collinse a dostal se na druhé místo a potom dostihl také Hawthorna. Ten se bránil, ale Fangio se před něj přesto dostal. V posledním kole jel Fangio na prvním místě, Hawthorn se nechtěl smířit s druhým místem a marně na Fangia dotíral. Juan Manuel Fangio s vozem Maserati zvítězil ve Velké ceně Německa a tohoto vítězství si považoval jako nejlepšího z celé své závodní kariéry. Po závodě řekl: „V celém mém životě jsem nejel rychleji než dnes a nemyslím si, že toho někdy budu schopen“.

18. srpna se jela v Itálii Velká cena Pescara na stejnojmenném okruhu, byla to náhrada za zrušené Velké ceny Belgie a Nizozemska, jejíž pořadatelé měli finanční problémy. 200 000 diváků, takový ohromný dav přišel sledovat Velkou cenu na nejdelší okruh v historii Formule 1, který měřil 26 kilometrů. Měl dvě dlouhé rovinky, na kterých byly umělé šikany a spousta zatáček. Trať byla úzká a hrbolatá, byla to asi nejnebezpečnější trať v celé historii Formule 1. Enzo Ferrari se rozhodnul, že jeho jezdci nebudou v tak nebezpečném závodě startovat, a tak Hawthorn a Collins do závodu nenastoupili. Luigi Musso byl nešťastný, protože stále mohl bojovat o titul mistra světa, a tak si půjčil Ferrari soukromě. Ten závod vedl, ale z jeho vozu začal unikat olej a v 9. kole odstoupil. Do čela se dostal Stirling Moss s Vanwallem a závod nakonec vyhrál. Druhý skončil Juan Manuel Fangio s Maserati a třetí Harry Schell také s Maserati. Fangio si tímto druhým místem zajistil předčasně titul mistra světa Formule 1.

První zářijový týden, jako již tradičně, se jela Velká cena Itálie, byl to poslední podnik sezóny 1957 a diváci byli svědky velkolepého souboje Maserati a Vanwallu. Tento souboj vyhrál Stirling Moss s Vanwallem, druhý skončil Juan Manuel Fangio s Maserati a na třetím místě dojel nadějný německý závodník Wolfgang von Trips s Ferrari.

Ferrari nevyhrálo ani jednu Velkou cenu a do další sezóny mělo na čem pracovat. Tuto práci jim částečně ulehčil tým Maserati, když oznámil, že ve Formuli 1 pro nedostatek financí končí. Juan Manuel Fangio v tomto roce získal svůj pátý titul mistra světa a čtvrtý titul v řadě za sebou.

Celkové pořadí šampionátu 1957

P	#	Jezdec	Tým	Body
1	2	Juan Manuel Fangio	Maserati	46
2	4	Stirling Moss	Maserati	25
3	12	Luigi Musso	Ferrari	16
4	16	Mike Hawthorn	Ferrari	13
5	20	Tony Brooks	Vanwall	11
6	22	Harry Schell	Maserati	10
7	2	Masten Gregory	Maserati	10
8	10	Peter Collins	Ferrari	8
9	9	Sam Hanks	Epperly	8
10	26	Jim Rathmann	Epperly	7
11	6	Jean Behra	Maserati	6
12	10	Stuart Lewis-Evans	Connaught	5
13	30	Maurice Trintignant	Ferrari	5
14	8	Carlos Menditeguy	Maserati	4
15	18	Wolfgang von Trips	Ferrari	4
16	1	Jimmy Bryan	Kuzma	4
17	54	Paul Russo	Kurtis Kraft	3
18	8	Roy Salvadori	BRM	2
19	73	Andy Linden	Kurtis Kraft	2
20	20	Alfonso de Portago	Ferrari	1
21	20	Jose Froilan González	Ferrari	1
22	34	Giorgio Scarlatti	Maserati	1
23	24	Jo Bonnier	Maserati	0
24	26	Alessandro de Tomaso	Ferrari	0
25	28	Luigi Piotti	Maserati	0
26	14	Eugenio Castellotti	Ferrari	0
27	14	Jack Brabham	Cooper	0
28	6	Ron Flockhart	BRM	0
29	12	Ivor Bueb	Connaught	0
30	22	Horace Gould	Maserati	0
31	40	Hans Herrmann	Maserati	0
32	4	André Simon	Maserati	0
33	16	Les Leston	Cooper	0
34	6	Johnny Boyd	Kurtis Kraft	0
35	48	Marshall Teague	Kurtis Kraft	0
36	12	Pat O’Connor	Kurtis Kraft	0
37	7	Bob Veith	Phillips	0
38	22	Gene Hartley	Lesovsky	0
39	19	Jack Turner	Kurtis Kraft	0
40	10	Johnny Thomson	Kuzma	0
41	95	Bob Christie	Kurtis Kraft	0
42	82	Chuck Weyant	Kuzma	0
43	27	Tony Bettenhausen	Kurtis Kraft	0
44	18	Johnnie Parsons	Kurtis Kraft	0
45	3	Don Freeland	Kurtis Kraft	0
46	5	Jimmy Reece	Kurtis Kraft	0
47	92	Don Edmunds	Kurtis Kraft	0
48	28	Johnnie Tolan	Kurtis Kraft	0
49	89	Al Herman	Dunn	0
50	14	Fred Agabashian	Kurtis Kraft	0
51	88	Eddie Sachs	Kuzma	0
52	77	Mike Magill	Kurtis Kraft	0
53	43	Eddie Johnson	Kurtis Kraft	0
54	31	Bill Cheesbourg	Kurtis Kraft	0
55	16	Al Keller	Kurtis Kraft	0
56	57	Jimmy Daywalt	Kurtis Kraft	0
57	83	Ed Elisian	Kurtis Kraft	0
58	8	Rodger Ward	Lesovsky	0
59	52	Troy Ruttman	Watson	0
60	23	Elmer George	Kurtis Kraft	0
61	55	Eddie Russo	Kurtis Kraft	0
62	24	Mike MacDowel	Cooper	0
63	28	Herbert MacKay-Fraser	BRM	0
64	38	Bob Gerard	Cooper	0
65	24	Jack Fairman	BRM	0
66	15	Bruce Halford	Maserati	0
67	18	Paco Godia	Maserati	0