Šlechtic z formule 1 měl být prvním německým mistrem světa. Wolfgang von Trips miloval řízení, byl nebojácný a velmi zručný pilot. Jeho život ukončila nehoda na okruhu v Monze, při které zemřelo daších patnáct diváků. Dodnes je tato událost označována za nejhorší nehodu v historii F1.
Wolfgang von Trips (1928–1961)
Wolfgag se narodil 4. května 1928 do šlechtické rodiny Eduarda a Thessy von Trips z Porýní a není divu, že měl tolik jmen. Jeho celé jméno znělo Wolfgang Alexander Albert Eduard Maximilian Reichsgraf Berghe von Trips. Jeho rodina pocházela ze 700 let staré rytířské dynastie a když byl Wolfgang ještě dítě, přestěhovali se z Bonnu na zámek Hemmersbach na západním okraji Kolína nad Rýnem. Lásku k motorsportu nalezl na okruhu Nürburgring, když se jako dítě zúčastnil Velké ceny Německa. Rodiče si přáli, aby se staral o rodinný statek a pozemky, a proto studoval obor zemědělství.
Měl několik přezdívek, ať už od rodičů, kteří mu přezdívali „Wölfchen“ neboli „Vlčátko“ nebo získané díky jeho častým nehodám v začátcích kariéry. Tisk ho totiž označil jako „Count von Crash – Hrabě nehoda.“ Týmový kolega z Ferrari Mike Hawthorn mu dal přezdívku „Taffy,“ která se ve spojení s jeho jménem používá nejčastěji. Závodil i přes to, že trpěl cukrovkou a při závodu musel jíst svačinu s vysokou hladinou cukru.
Po druhé světové válce získal řidičský průkaz a začal závodit na motocyklech, konkrétně na BMW 500. V začátcích používal pseudonym Alex Linther. V roce 1954 koupil vůz Porsche 356 a přihlásil se do závodu Millie Miglia v rámci Mistrovství světa sportovních vozů. Závod vedl z Brescie do Říma, a i přes nedostatek zkušeností závod dokončil. Vyhrál svoji třídu a celkově skončil na třiatřicátém místě. O rok později si jeho talentu všiml manažer Mercedesu Alfred Neubauer a nabídl mu místo v závodním týmu. Bohužel v roce 1955 se stala katastrofa v Le Mans, kde zahynul nejen jeho týmový kolega Pierre Leveigh, ale i osmdesát dva diváků. Mercedes se stáhl ze všech závodů, a tak von Trips uzavřel dohodu s Porsche.
S týmem dosáhl mnoho úspěchů v různých třídách. S kolegou Hansem Hermannem obsadil šesté místo v závodě na dvanáct hodin v Sebringu, s Umbretem Magliolim získal čtvrté místo v závodě na 1000 km na okruhu Nürburgring a v Le Mans se s kolegou Richardem von Frankenbergem umístil na pátém místě. Všeho si také všiml Enzo Ferrari a cesta do královny motorsportu pro něj byla otevřená. Během svého působení ve formuli 1 i nadále závodil v Mistrovství světa sportovních vozů.
Remembering Wolfgang von Trips, born #OnThisDay in 1928.
Tragically lost with 14 spectators at @Autodromo_Monza in 1961 while leading the @F1 championship with @ScuderiaFerrari – a real "what if" story.
Rest In Peace, "Taffy" 🇩🇪#HappyBirthday #restinpeace #F1 #ferrari #Monza pic.twitter.com/kFsjopiPjJ
— The Hard Compound (@TheHardCompound) May 4, 2023
Jeho debut ve formuli 1 měl proběhnout při Velké ceně Itálie 1956, jenže vůz měl poruchu řízení. Narazil do stromu a zlomil si ruku, a tak byl jeho debut přesunut až na sezónu 1957, konkrétně na Velkou cenu Argentiny. V tomto roce měl i nebezpečnou nehodu na Nürburgringu, kde dostal smyk a utrpěl těžký otřes mozku. Z Ferrari zbyly jen trosky. Při konci sezóny na italské Monze dokázal získat třetí místo a své první pódium. Sezónu 1958 začal poruchou motoru v Monaku a pokračoval až ve Velké ceně Francie, která byla šestou v pořadí. Na konci sezóny si při nehodě s Harrym Schnellem zlomil nohu.
V roce 1959 se zúčastnil pouze tří velkých cen formule 1. Také založil vlastní motokárovou dráhu, na které shodou okolností začal pracovat Rolf Schumacher. Ten později na dráhu přivedl své dva syny – Michaela a Ralfa Schumacherovi. První kompletní sezónu Wolfgang odjel v roce 1960.
Monza, 10. září 1961
Von Trips po celou sezónu 1961 dosahoval skvělých výsledků a před Velkou cenou Itálie bylo velmi pravděpodobné, že se stane mistrem světa. Boj o první místo v Poháru jezdců sváděl se svým týmovým kolegou Phillem Hillem. Von Trips skončil v kvalifikaci na pole position, ale start do závodu se mu nepovedl. Po prvním kole byl na šesté pozici, zatímco Phill Hill byl na prvním místě. Ve druhém kole předjel Jacka Brabhama a při výjezdu ze zatáčky Lesmo dokázal předjet Jima Clarka, to jej však stálo rychlost a Brabham si vzal pozici zpět. Následovala Parabolica, kde se nacházelo i mnoho diváků.
Von Trips do úseku zpomalil, aby se dostal do ideální stopy. Jim Clark nemusel se svým Lotusem brzdit tak brzo a pokusil se o předjetí německého pilota. Von Trips se ale přesunul doleva a vozy se srazily. Ferrari vyletělo, narazilo do Lotusu a přeletělo trávník. Ve vzduchu fungovalo jako vrtule a vletělo do diváků, kteří postávali u zatáčky. Poté se vrak vozu ocitl na trati, kde překážel ostatním vozům. Von Trips nebyl připoután bezpečnostními pásy a jeho tělo poletovalo vzduchem jako hadrová panenka. Nakonec zůstalo ležet bez známek života u levého kraje trati. Na následujícím videu je zachycena nehoda.
Von Trips crash #Monza '1961 #F1 pic.twitter.com/8uAkTKTXky
— RSF Motorsport ® (@RSF_Motorsport) December 16, 2019
Ostatní piloti museli reagovat rychle. Vypadalo to, že vozy Dana Gurneyeho a Joakima Bonniera taktéž najedou do diváků, ale naštěstí zůstaly v zatáčce. Další vozy se musely vyhnout vrakům na trati. Jim Clark byl omráčený a hlavně zmatený. Když opustil vrak Lotusu, všiml si těla von Tripse, ale tomu už nebylo pomoci. Závod i přes nehodu pokračoval dál.
„Von Trips byl blízko vnitřní strany tratě. Já jsem byl těsně za ním a držel jsem se blízko vnější strany. V jednu chvíli Von Trips přejel do strany, takže se moje přední kola střetla s jeho zadními koly. To byl osudný okamžik. Von Tripsův vůz se dvakrát roztočil a narazil do svodidel podél vnitřní strany trati. Pak se odrazil zpět, narazil do mého vozu a odskočil dolů do davu,“ popsal nehodu Jim Clark.
Došlo k velké tragédii. Na místě zemřelo jedenáct diváků, tři další zemřeli na druhý den v nemocnici. Poslední oběť zemřela 15. září v nemocnici v Monze a mnoho dalších diváků utrpělo vážná zranění. Titul mistra světa si odnesl Phill Hill, s náskokem pouze jednoho bodu nad von Tripsem.
Nehoda byla klíčovým okamžikem, který vedl k přísnější bezpečnosti v motorsportu. Všem bylo jasné, že se musí určit pravidla pro bezpečnost jak pilotů, tak diváků. Okruh v Monze musel projít úpravou, aby se snížilo riziko nehod, hlavně v Parabolice. Zdůraznila se nutnost bezpečnostních bariér a záchytných plotů. Davy diváků se začaly více kontrolovat.
Do roku 1961 nebylo povinné používat bezpečnostní pásy. Po nehodě v Monze byly zavedeny předpisy o jejich používání. Mezinárodní automobilové federace – FIA, začala zavádět a prosazovat přísnější bezpečnostní předpisy, včetně konstrukce vozů, bezpečnosti tratí a standardů vybavení řidičů. Kvůli těmto předpisům došlo k mnoha inovacím konstrukce vozů a bezpečnostní výbavě. Piloti procházeli bezpečnostním školením, aby lépe porozuměli rizikům.