Tragické nehody #6: Riccardo Paletti

Riccardo Paletti se narodil 15. června 1958 v Miláně. Už od raného dětství se aktivně věnoval sportu. Jeho zájmy měly značný rozsah. Nejen, že to byl vášnivý karatista, dokonce vyhrál juniorské mistroství Itálie v karate, ale také byl členem italské juniorské lyžařské reprezentace. V 19 letech přešel k motoristickému závodění a vstoupil do Formule Super Ford.  Svůj první ročník v roce 1978 zakončil na třetím místě. Nedosáhl na vítězství, nejlepším počinem zůstaly dvě druhá místa. V závěru tohoto ročníku se také zúčastnil italské Formule 3 s vozem March-Toyota.  Následující ročník již odjel kompletní, ale bez výrazných úspěchů. Zároveň opět povystoupil o třídu výše a odjel několik závodů ve Formuli 2. Nejúspěšnější pro něj byl rok 1981, kdy si vybojoval ve Formuli 2 celkovou desátou pozici.

V roce 1982 přišel debut ve Formuli 1. Své účinkování v královně motorsportu spojil s týmem Osella. Prvním jeho závodem se stala Velká cena Jižní Afriky. Respektive je to jeho první účast v závodním víkendu. Do závodu se totiž nekvalifikoval. Poslední, kdo se kvalifikoval, byl jeho týmový kolega Jean-Pierre Jarier. Paletti zajel čas o dvě sekundy pomalejší než jeho týmový kolega. Italský závodník si z osmi absolvovaných kvalifikacích zajistil místo na startovním roštu do nedělního závodu pouze ve třech případech. Poprvé se tak stalo při Velké ceně San Marina, což ale bylo způsobeno faktem, že zde startovalo jen 14 vozů (Paletti startoval třináctý), proto se závodu účastnil automaticky. Po sedmém kole musel z velké ceny odstoupit z důvodu uvolněného závěsu kola. Dále se kvalifikoval do Velké ceny USA East v Detroitu. Podařilo se mu však vůz zničit ještě před startem závodu při zahřívacím kole.

Velká cena Kanady v Montrealu, která následovala hned po Velké ceně USA East, se stala třetím místem, kde se Paletti dokázal kvalifikovat do závodu (na poslední místě). Zdálo se, že by severoamerický kontinent mohl mladému italskému závodníkovi přinést štěstí. Částečně mu také pomohly nové pneumatiky, které si nyní mohl tým dovolit díky financím Riccardova otce. Ale nyní zpět k závodu. Na startu zhasl motor Didiera Pironiho, stojícího na pole position. Ten stihl ještě zvednout do vzduchu ruce, aby na tento problém upozornil, ale startér Derek Ongaro, závod odstartoval. Všichni se Pironimu dokázali vyhnout, až na Palettiho, který narazil do Didierova vozu, jehož náraz poslal monopost o deset metrů dopředu. K Palettimu se okamžitě rozběhli záchranáři i Pironi. Všichni viděli, že je na tom velmi špatně. Navíc po 12 sekundách vůz plný paliva vzplanul mohutnými plameny. Ačkoliv v tu chvíli okolo stáli záchranáři s hasícími přístroji, chvíli trvalo, než požár uhasili a Palettiho z vozu vyprostili. Jeho marný boj o život poté trval sotva dvě hodiny. Paletti prohrál.

Proč se ale zachoval tak nepochopitelně? Na startu stál na posledním místě a Pironi na prvním, dělilo je tedy hodně prostoru. Tudíž, i se svým zhoršeným zrakem (nosil brýle), musel Pironiho zaregistrovat. Celé startovní pole zareagovalo a objelo Pironiho z levé strany. Paletti  ale neuhnul doleva, kde navíc bylo místo a volná dráha, ale doprava. V momentě kdy se snažil začít brzdit, již bylo pozdě. Všeobecně panují domněnky, že si italský závodník buď myslel, že se Pironi ještě rozjede nebo, a tato myšlenka převládá, promluvila jeho nezkušenost a špatné vyhodnocení aktuální situace. Vždyť v závodě Formule 1 za svůj krátký život odjel pouze sedm kol. Do velkých cen měl značné problémy se kvalifikovat. Velice rychle přeskakoval nižší série a do královny motorsportu doputoval ještě rychleji. Však také musel čelit pomluvám, že se do Formule 1 dostal díky finančnímu zajištění ze strany jeho otce. Nezkušenost tedy stála Riccarda Palettiho to nejcennější, jeho život.