Pohlednice z historie: Meziválečné období

Pohlednice z historie: Meziválečné období

I přesto, že stále převládalo nadšení pro motoristický sport, finance začaly vládnout tomuto odvětví. Každý kdo chtěl pomýšlet na přední příčky v závodech Grand prix, musel mít podporu továrního týmu s profesionálním zázemím a štábem mechaniků.

V roce 1925 bylo vyhlášeno mistrovství světa značek, to vyhrála Alfa Romeo. Navíc byla zakázaná jízda se spolujezdcem, i když vozy stále byly dvoumístné, ale protože některé závody trvaly až 10 hodin, někteří jezdci se ve voze střídali. Kromě nemistrovských závodů se jely tři Velké ceny a 500 mil Indianapolis.
28. června se konala Velká cena Belgie na okruhu Spa-Francorchamps. Vyhrál Antonio Ascari a druhý skončil Giuseppe Campari, oba s vozy Alfa Romeo. Ostatní jezdci vůbec nedorazili do cíle.
26. července se konala Velká cena Francie na okruhu Montihéry a ovládli jí domácí jezdci Robert Benoist a Albert Divo, kteří jeli s vozem Delage. Ve 22 kole zahynul pod svým vozem Alfa Romeo Antoni Ascari, narazil do hrazení a vůz se na něj převrátil.
6. září se jela Velká cena Itálie na okruhu v Monze a zvítězil Gastone Brilli-Peri s vozem Alfa Romeo.

 

 

 

 

V roce 1926 se sice jelo o jednu Velkou cenu více, než v roce předešlém, ale bylo přijato pravidlo pro objem motoru, který je omezoval na 1,5 litru. To zapříčinilo menší zájem o závody Velkých cen.
27. června se jela Velká cena Francie na okruhu Miramas, do které bylo přihlášeno 12 jezdců, ale na start nastoupily jen tři vozy týmu Bugatti. Vyhrál Jules Goux a další dva nedokončili závod.
18. července se jela Velká cena Evropy ve španělském San Sebastianu. Opět zvítězil Jules Goux s vozem Bugatti. Tentokrát startovalo šest vozů.
7. srpna se konala první Velká cena Velké Británie na okruhu Brooklands. Vyhráli Francouzi Robert Sénéchal a Louis Wagner s vozem Delage.
5. září se jela Velká cena Itálie v Monze, kterou vyhrál Louis Charavel s vozem Bugatti.

Rok 1927 se zapsal do historie zákazem dvoumístných vozů ve Velkých cenách, což mělo za následek rychlý vývoj užších a aerodynamičtějších vozů. Konaly se čtyři Velké ceny, všechny vyhrál Francouz Robert Benoist s vozem Delage. Velkou cenu Itále jel průměrnou rychlostí 160,9 km/h, což byla v té době nejvyšší průměrná rychlost v závodech Velkých cen.
V tomto roce také naposledy startovali ve Velkých cenách Američané s vozy Duesenberg a Miller, protože rozdílnost evropských tratí a amerických oválů vyžadoval jinou konstrukci vozů.

 

 

 

 

V roce 1928 bylo zrušeno pravidlo omezující objem motoru na 1,5 litru,  stalo se tak proto, aby během začínající hospodářské krize vzrostl zájem o účast ve Velkých cenách.
Kromě různých menších závodů a nemistrovských Velkých cen se jela pouze Velká cena Evropy na okruhu v italské Monze. Zvítězil Louis Chiron s vozem Bugatti, který ovládnul ještě dalších šest závodů v tomtéž roce. Jel se i závod Targa Florio, kterou vyhrál Albert Divo s vozem Bugatti, ale co je pro nás důležitější, tenkrát dosáhla největšího úspěchu Česká závodnice Eliška Junková, která v závodě vedla, ale nakonec dojela na 5. místě. Eliška Junková se zúčastňovala závodů s vozy Bugatti a některé ve své třídě vyhrála. Za své úspěchy získala: Pohár za nejrychlejší druhé kolo, Pohár za nejlepší amatérský výkon a Dámskou cenu. Byla označována za „Královnu volantu“.

 

 

 

 

O rok později byla situace podobná a jela se pouze jedna Velká cena a to ve Francii na okruhu Le Mans. Vyhrál Angličan William Grover-Williams s vozem Bugatti. V roce 1929 se poprvé jela nemistrovská Velká cena i na okruhu v Monte Carlu.

Hospodářská krize způsobila, v automobilových závodech, příliv nových jezdců. Vzhledem k nedostatku peněz na platy špičkových jezdců, totiž mohl závodit doslova každý, kdo měl chuť, jen aby se zaplnil závodní rošt.

V roce 1930 se jely dvě Velké ceny, 20. července Velká cena Belgie na okruhu ve Spa-Francorchamps, kde zvítězil Louis Chiron s vozem Bugatti a 21. září Velká cena Francie, kterou vyhrál Philippe Étancelin také s vozem Bugatti. 28. září stejného roku se jela první nemistrovská Velká cena na brněnském Masarykově okruhu dlouhém 29 km, kde zvítězili Němci Heinrich-Joachim von Morgen a Hermann zu Leiningen s vozem Bugatti.

V roce 1931 se jely tři Velké ceny, 24. května v Itálii v Monze, kde vyhráli Giuseppe Campari a Tazio Nuvolari s vozem Alfa Romeo. 21. června se jelo ve Francii na okruhu Montihéry a zvítězili Louis Chiron a Achille Varzi s vozem Bugatti. 12. července se jelo v Belgii, kde vyhráli William Grover-Williams a Caberto Conelli s vozem Bugatti. V Brně 27. září exceloval Louis Chiron také s vozem Bugatti.

 

 

 

 

 

Rok 1932 se stal milníkem motorismu založením firmy Ferrari. Enzo Ferrari vlastně založil svou firmu, když odešel od Alfy Romeo, již v roce 1927, ale zase ji zrušil a vrátil se zpátky. Až v roce 1932 se zapsal do historie definitivním založením Scuderie Ferrari, kterou známe dodnes.
V roce 1932 se jely tři Velké ceny. 5. června Velká cena Itálie v Monze, kde zvítězil Tazio Nuvolari s vozem Alfa Romeo.
3. července se konala Velká cena Francie na okruhu Reims, zvítězil opět Tazio Nuvolari s vozem Alfa Romeo a 17. července se jela Velká cena Německa na okruhu Nürburgring, kde zvítězil domáci Rudolf Caracciola také s vozem Alfa Romeo.

 

 

 

 

 

Alfa Romeo, spolu s Bugatti, v té době vládla skoro každému závodu, to se ale brzy změnilo. Představenstvo Alfy se rozhodlo stáhnout ze světa velkých závodů a kompletně celý závodní tým i s technikou tenkrát převzala Scuderia Ferrari.

Video o historii motorsportu z let 1900 – 1950 naleznete ZDE.

Předchozí díly tohoto serálu naleznete ZDE.

Sdílejte na: