Protože v roce 1951 odešla Alfa Romeo a byl problém zaplnit startovní rošt v sezóně 1952, rozhodla se FIA, že se Mistrovství světa pojede podle technických regulí Formule 2. Mělo se zamezit jasné dominaci Ferrari a zároveň přilákat další týmy.
Jenže záměr FIA se tak úplně nezdařil a Ferrari nastoupilo do sezóny jako jasný favorit a konkurovat mu mohli pouze jezdci týmu Maserati. Od roku 1954 měla totiž vejít v platnost nová sportovní a technická pravidla a tak se nikomu moc nechtělo dávat peníze na vývoj vozu pro formuli, která brzo skončí. Přesto do sezóny nastoupily kromě zmíněných konstruktérů Ferrari a Maserati ještě například Gordini, HWM, Cooper, Connaught, Alta, ERA a další. Kromě dvou velikánů byl jednoznačně nejúspěšnější Cooper – Bristol, jejich vozy sice neměly dostatečný výkon, ale zato byly skvěle ovladatelné. Objevem roku se stal jezdec Cooperu Mike Hawthorn.
V roce 1952 bylo bodováno 5 nejrychlejších jezdců systémem 8, 6, 4, 3, 2 a 1 bod získal jezdec s nejrychlejším kolem v závodě. Do šampionátu se započítaly pouze 4 nejlepší výsledky ze všech 8 závodů.
Kalendář sezóny 1952
Datum | Název | Okruh | |
---|---|---|---|
18.5.1952 | Velká cena Švýcarska 1952 | Bremgarten | |
30.5.1952 | Velká cena Indianapolis 500 1952 | Indianapolis | |
22.6.1952 | Velká cena Belgie 1952 | Spa-Francorchamps | |
6.7.1952 | Velká cena Francie 1952 | Rouen | |
19.7.1952 | Velká cena Velké Británie 1952 | Silverstone | |
3.8.1952 | Velká cena Německa 1952 | Nürburgring | |
17.8.1952 | Velká cena Nizozemska 1952 | Zandvoort | |
7.9.1952 | Velká cena Itálie 1952 | Monza |
První Velká cena sezóny se jela 18. května ve Švýcarsku na okruhu Bremgarten. Na startu chyběl Alberto Ascari, který plnil závazky vůči Ferrari a odjel za moře na závod 500 mil Indianapolis. Ferrari začalo vyrábět cestovní vozy a chtělo se tak představit na americké půdě veřejnosti. Juan Manuel Fangio po skončení Alfy Romeo zůstal bez angažmá. Zatímco vyjednával pro koho by mohl závodit ve Formuli 1, jezdil v sezóně 1952 nemistrovské závody s vozem BRM. Při jednom ze závodů v Monze, 8. června startoval ze zadních řad, navíc byl unavený z dlouhého cestování. V Závodě ztratil kontrolu nad vozem, vyletěl z tratě a narazil do travnatého kopce. To ho katapultovalo z vozu a utrpěl vážná zranění. Byl odvezen do nemocnice, kde se zjistilo, že má zlomený krční obratel. To Fangia vyřadilo do konce sezóny ze závodění.
Velkou cenu Švýcarska vyhrál Piero Taruffi s Ferrari, druhý skončil Rudi Fischer také s Ferrari, ale ze švýcarského týmu Ecuire Espadon. Třetí skončil Jean Behra s vozem Gordini. Na třetím místě dlouho jezdil Stirling Moss s vozem HWM, ale jeho tým ho ze závodu stáhnul poté, co měli jeho dva kolegové vážné problémy s vozy.
Další závod se jel v Americe. 500 mil Indianapolis, kde se kromě amerických závodníků na start postavil již zmiňovaný Alberto Ascari. Kvalifikoval se na 19. místě z 33 a závod nedojel kvůli poruše řízení. Vyhrál Troy Ruttman s vozem Kuzma Indy Roadster.
Ve Spa-Francorchamps, při Velké ceně Belgie, už Ascari nechyběl. Vybojoval Pole Position a závod suveréně vyhrál před svým týmovým kolegou Giuseppe Farinou. Třetí skončil Robert Manzon s vozem Gordini. Pozornost diváků si získal Mike Hawthorn s vozem Cooper, který jel dlouho na třetím místě, zdržel se ale při tankování v boxech a nakonec skončil 4. Pro Brity to bylo prozatím nejlepší umístění v historii a zároveň naděje, že z Cooperovy malé dílny by v budoucnu mohl vyjet vůz, který by dokázal velké věci.
Velká cena Francie se jela na okruhu Rouen Les Essarts a ovládli jí jezdci Ferrari. První tři místa obsadili Alberto Ascari, Giuseppe Farina a Piero Tarrufi. Čtvrtý skončil Robert Manzon s vozem Gordini.
Do druhé půli šampionátu jezdci vstoupili ve Velké Británii na okruhu Silverstone. Pole Position zde vybojoval Giuseppe Farina s Ferrari, ale v závodě měl problémy a skončil až na 6. místě se ztrátou 3 kol. Závod nevyhrál nikdo jiný, než Alberto Ascari s Ferrari a druhý skončil jeho týmový kolega Piero Tarrufi. Třetí dojel miláček domácích fanoušků, Mike Hawthorn s Cooperem.
Potom se jezdci přesunuli na okruh Nürburgring na Velkou cenu Německa. Závod se stal snadnou kořistí jezdců s vozy Ferrari. Obsadili první čtyři místa, vyhrál Ascari, druhý Farina, třetí Fischer a čtvrtý Taruffi. Ascari však musel tvrdě bojovat o vítězství. Z jeho Ferrari uniknul olej a musel tak do boxů na doplnění, tím se zdržel. Když vyjel zpátky, tak byl na druhém místě za Farinou, kterého musel předjet, což se mu podařilo.
Poprvé se v mistrovství světa Formule 1 objevila Velká cena Nizozemska na okruhu Zandvoort. Dominovali opět jezdci Ferrari. Zvítězil Ascari, před Farinou a Villoresim. Svým výkonem opět nadchl Mike Hawthorn s Cooperem, který skončil na 4. místě.
Před finálovou Velkou cenou Itálie měl jistý titul Alberto Ascari s Ferrari, ale přesto se před domácím publikem chtěl ukázat. Růžky vystrčili jezdci Maserati, když se Gonzáles dostal do vedení v závodě a Trintignant bojoval s Ascarim o druhé místo. Gonzáles musel ve 32 kole zajet dotankovat a když vyjel zpět na trať, Ascari byl před ním na prvním místě a Trintignant byl až pátý. Do cíle dojel první Alberto Ascari s Ferrari, druhý dojel Gonzáles s Maserati a třetí Villoresi s Ferrari.
Alberto Ascari vyhrál svůj první titul Mistra světa. Startoval v 6 Velkých cenách, když nepočítáme 500 mil Indianapolis, a všechny vyhrál. Jezdci s vozy Ferrari dokonale ovládli celou sezónu.
Celkové pořadí šampionátu 1952
P | # | Jezdec | Tým | Body | ||
---|---|---|---|---|---|---|
1 | 12 | Alberto Ascari | Ferrari | 53.5 | ||
2 | 28 | Giuseppe Farina | Ferrari | 27 | ||
3 | 30 | Piero Taruffi | Ferrari | 22 | ||
4 | 8 | Mike Hawthorn | Cooper | 10 | ||
5 | 42 | Rudi Fischer | Ferrari | 10 | ||
6 | 8 | Robert Manzon | Gordini | 9 | ||
7 | 6 | Luigi Villoresi | Ferrari | 8 | ||
8 | 98 | Troy Ruttman | Kuzma | 8 | ||
9 | 26 | Jose Froilan González | Maserati | 6.5 | ||
10 | 59 | Jim Rathmann | Kurtis Kraft | 6 | ||
11 | 6 | Jean Behra | Gordini | 6 | ||
12 | 18 | Sam Hanks | Kurtis Kraft | 4 | ||
13 | 22 | Ken Wharton | Frazer-Nash | 3 | ||
14 | 1 | Duane Carter | Lesovsky | 3 | ||
15 | 6 | Dennis Poore | Connaught | 3 | ||
16 | 33 | Art Cross | Kurtis Kraft | 2 | ||
17 | 105 | Felice Bonetto | Maserati | 2 | ||
18 | 5 | Eric Thompson | Connaught | 2 | ||
19 | 28 | Paul Frere | HWM | 2 | ||
20 | 44 | Maurice Trintignant | Gordini | 2 | ||
21 | 26 | Alan Brown | Cooper | 2 | ||
22 | 26 | Bill Vukovich | Kurtis Kraft | 1 | ||
23 | 2 | Bill Aston | Aston | 0 | ||
24 | 67 | Gene Hartley | Kurtis Kraft | 0 | ||
25 | 16 | George Abecassis | HWM | 0 | ||
26 | 128 | Hans Klenk | Veritas | 0 | ||
27 | 12 | Louis Rosier | Ferrari | 0 | ||
28 | 126 | Adolf Brudes | Veritas | 0 | ||
29 | 136 | Rudolf Krause | BMW | 0 | ||
30 | 18 | Johnny Claes | Gordini | 0 | ||
31 | 54 | George Connor | Kurtis Kraft | 0 | ||
32 | 42 | Tony Gaze | HWM | 0 | ||
33 | 4 | Jack McGrath | Kurtis Kraft | 0 | ||
34 | 28 | Philippe Etancelin | Maserati | 0 | ||
35 | 7 | Bill Schindler | Stevens | 0 | ||
36 | 20 | Jan Flinterman | Maserati | 0 | ||
37 | 26 | Peter Whitehead | Alta | 0 | ||
38 | 38 | Toulo de Graffenried | Maserati | 0 | ||
39 | 34 | Elie Bayol | OSCA | 0 | ||
40 | 4 | Ken Downing | Connaught | 0 | ||
41 | 8 | Manny Ayulo | Lesovsky | 0 | ||
42 | 10 | Prince Bira | Gordini | 0 | ||
43 | 34 | Gino Bianco | Maserati | 0 | ||
44 | 34 | Rodger Ward | Kurtis Kraft | 0 | ||
45 | 46 | Stirling Moss | HWM | 0 | ||
46 | 7 | David Murray | Cooper | 0 | ||
47 | 73 | Bob Sweikert | Kurtis Kraft | 0 | ||
48 | 121 | Fritz Riess | Veritas | 0 | ||
49 | 93 | Bob Scott | Kurtis Kraft | 0 | ||
50 | 2 | Hans von Stuck | AFM | 0 | ||
51 | 135 | Ernst Klodwig | BMW | 0 | ||
52 | 55 | Bobby Ball | Stevens | 0 | ||
53 | 50 | Max de Terra | Gordini | 0 | ||
54 | 110 | Marcel Balsa | BMW | 0 | ||
55 | 77 | Jimmy Bryan | Kurtis Kraft | 0 | ||
56 | 118 | Rudolf Schoeller | Ferrari | 0 | ||
57 | 30 | Roger Laurent | HWM | 0 | ||
58 | 22 | Cliff Griffith | Kurtis Kraft | 0 | ||
59 | 122 | Theo Helfrich | Veritas | 0 | ||
60 | 40 | Robin Montgomerie-Charrington | Aston | 0 | ||
61 | 29 | Jim Rigsby | Watson | 0 | ||
62 | 16 | Chico Landi | Maserati | 0 | ||
63 | 24 | Yves Giraud Cabantous | HWM | 0 | ||
64 | 65 | George Fonder | Sherman | 0 | ||
65 | 40 | Piero Carini | Ferrari | 0 | ||
66 | 16 | Chuck Stevenson | Kurtis Kraft | 0 | ||
67 | 44 | Peter Hirt | Ferrari | 0 | ||
68 | 58 | Alberto Crespo | Maserati | 0 | ||
69 | 8 | Reg Parnell | Cooper | 0 | ||
70 | 1 | Graham Whitehead | Alta | 0 | ||
71 | 31 | Johnny McDowell | Kurtis Kraft | 0 | ||
72 | 32 | André Simon | Ferrari | 0 | ||
73 | 23 | Tony Crook | Frazer-Nash | 0 | ||
74 | 27 | Tony Bettenhausen | Deidt | 0 | ||
75 | 20 | Lance Macklin | HWM | 0 | ||
76 | 35 | Eitel Cantoni | Maserati | 0 | ||
77 | 28 | Fred Agabashian | Kurtis Kraft | 0 | ||
78 | 18 | Peter Collins | HWM | 0 | ||
79 | 124 | Helmut Niedermayr | AFM | 0 | ||
80 | 21 | Chet Miller | Kurtis Kraft | 0 | ||
81 | 4 | Toni Ulmen | Veritas | 0 | ||
82 | 123 | Willi Heeks | AFM | 0 | ||
83 | 9 | Andy Linden | Kurtis Kraft | 0 | ||
84 | 130 | Bernd Nacke | BMW | 0 | ||
85 | 34 | Charles de Tornaco | Ferrari | 0 | ||
86 | 37 | Jimmy Reece | Kurtis Kraft | 0 | ||
87 | 127 | Paul Pietsch | Veritas | 0 | ||
88 | 44 | Robert O’Brien | Gordini | 0 | ||
89 | 5 | Johnnie Parsons | Kurtis Kraft | 0 | ||
90 | 129 | Josef Peters | Veritas | 0 | ||
91 | 14 | Joe James | Kurtis Kraft | 0 | ||
92 | 30 | Dries van der Lof | HWM | 0 | ||
93 | 38 | Franco Comotti | Ferrari | 0 | ||
94 | 81 | Eddie Johnson | Trevis | 0 | ||
95 | 24 | Franco Rol | Maserati | 0 | ||
96 | 14 | Roy Salvadori | Ferrari | 0 | ||
97 | 2 | Henry Banks | Lesovsky | 0 | ||
98 | 24 | Eric Brandon | Cooper | 0 | ||
99 | 44 | Piero Dusio | Cisitalia | 0 | ||
100 | 3 | Kenneth McAlpine | Connaught | 0 | ||
101 | 48 | Spider Webb | Bromme | 0 | ||
102 | 40 | Harry Schell | Maserati | 0 | ||
103 | 30 | Duncan Hamilton | HWM | 0 | ||
104 | 36 | Duke Nalon | Kurtis Kraft | 0 |
Shrnutí sezóny 1952 – 1. část
Shrnutí sezóny 1952 – 2. část
Předchozí díly tohoto serálu naleznete ZDE.