Pohlednice z historie: 1951 První triumf Fangia

2. Únor 2011, 13:27 Josef Viták

Ferrari nasadilo nové vozy modelové řady 375, s motorem o obsahu 4,5 litru, ale přesto, že jeho jezdci vyhráli tři Velké ceny, Fangio s Alfou Romeo dokázal získal svůj první titul Mistra světa.

Šampionát se rozrostl o jednu Velkou cenu, chybělo Monaco a přibylo Německo a Španělsko. Bodováno bylo 5 nejrychlejších jezdců systémem 8, 6, 4, 3, 2 a 1 bod získal jezdec s nejrychlejším kolem v závodě. Do šampionátu se započítaly pouze 4 nejlepší výsledky ze všech 8 závodů. Jestliže se jezdci během závodu v autě střídali, dostali oba body rozdělené napůl, bez ohledu na to, kdo řídil více kol.

Kalendář sezóny 1951

Datum	Název	Okruh
27.5.1951	Velká cena Švýcarska 1951	Bremgarten
30.5.1951	Velká cena Indianapolis 500 1951	Indianapolis
17.6.1951	Velká cena Belgie 1951	Spa-Francorchamps
1.7.1951	Velká cena Francie 1951	Reims
14.7.1951	Velká cena Velké Británie 1951	Silverstone
29.7.1951	Velká cena Německa 1951	Nürburgring
16.9.1951	Velká cena Itálie 1951	Monza
28.10.1951	Velká cena Španělska 1951	Barcelona

Jako první se konala Velká cena Švýcarska na okruhu Bremgarten. Alfa Romeo splnila předpoklady favorita, když zvítězil Juan Manuel Fangio. Překvapením, ale bylo druhé místo Piera Taruffiho s vozem Ferrari, který překonal ostatní jezdce Alfy Romeo. V této Velké ceně debutoval Angličan Stirlig Moss s vozem HWM, který dojel v závodě na osmém místě.

Další Velkou cenou byl závod 500 mil Indianapolis, kterého se opět nezúčastnili žádní jezdci z šampionátu. 500 mil vyhrál Američan Lee Wallard s vozem Kurtis Kraft.

V Evropě se jezdci a týmy mezitím přemístili do belgického Spa-Francorchamps, kde se 17. června konala Velká cena Belgie. Opět se zde odehrál boj mezi jezdci Alfy Romeo a Ferrari. Zvítězil Giuseppe Farina s Alfou Romeo, ale druhé a třetí místo obsadili Alberto Ascari a Luigi Villoresi s vozy Ferrari. Fangio musel během závodu zajet do boxů, aby vyměnil prasklou zadní pneumatiku a i když se snažil sebevíc, dojel na devátém místě. podařilo se mu získal bod za nejrychlejší kolo v závodě.

Velká cena Francie byla pokračováním souboje dvou nejrychlejších týmů. Zvítězili Fangio a Fagioli, kteří se tentokrát ve voze Alfa Romeo střídali. Druzí skončili Gonzáles a Ascari střídající se ve voze Ferrari. A na třetím místě dojel Luigi Villoresi také s Ferrari.

Poté se celý kolotoč přestěhoval na britské ostrovy, na okruh Silverstone, kde se konala Velká cena Velké Británie. A právě tady, kde šampionát před rokem startoval, přišla první porážka Alfy Romeo, pokud nepočítáme americké závody v Indianapolis. Jako první porazil Alfy Argentinec José Froilán Gonzáles s vozem Ferrari, jehož původní povolání bylo řidič městského autobusu. Druhý skončil Fangio s Alfou Romeo a třetí Villoresi s Ferrari. Na Silverstonu měl premiéru tým BRM a když jeho jezdci Reg Parnell a Peter Walker skončili na pátém a sedmém místě, bylo to povážováno za velký úspěch.

Další Velká cena se jela v Německu na obávaném Nürburgringu, kam se závodění vrátilo po 12 letech. Opět zde zvítězilo Ferrari, tentokrát s jezdcem Ascarim i přestože měl ke konci závodu problémy se zadní pneumatikou. Fangio musel častěji tankovat, přesto nakonec dojel na druhém místě. Třetí až šesté místo obsadili jezdci Ferrari.

Předposlední závod Mistrovství světa Formule 1 se jel v Monze, jako Velká cena Itálie. Svůj úspěch zde zopakoval Alberto Ascari s Ferrari, který zvítězil před nadšeným domácím publikem. Druhý skončil Gonzáles také s Ferrari a třetí Bonetto s Farinou na Alfě Romeo. Fangio musel ze závodu odstoupit pro poruchu motoru a světový šampionát se vyrovnal. O zisku titulu se muselo rozhodnout v posledním závodě sezóny.

Tím byla Velká cena Španělska na okruhu Pedralbes. Tento závod nakonec rozhodly pneumatiky. Ferrari zvolilo 16″ zadní kola a Alfa Romeo 18″. Před závodem byl v čele šampionátu Fangio o 2 body před Ascarim. Albeto Ascari stál na Pole Position a závod vedl, jenže pro problémy s pneumatikami musel do boxů a Juan Manuel Fangio s Alfou Romeo pohodlně vyhrál závod a získal tak svůj první titul Mistra světa Formule 1. V závodě dojel druhý Gonzáles s Ferrari a třetí Farina s Alfou Romeo. Ascari s Ferrari dojel na 4 místě.
Pokud by se počítal pohár konstruktérů, zvítězilo by Ferrari a Alfa Romeo by byla druhá.

Po závodě ve Španělsku oznámila Alfa Romeo, že jeho jezdci na zastaralém voze už dále nemají šanci konkurovat a že tým nesehnal finance na nový vůz a proto ze závodů Formule 1 odstupují. Částešně i jako odpověď na odstoupení Alfy vyhlásila FIA, že od roku 1952 se pojede Mistrovství světa podle pravidel výkonově slabší Formule 2. Hlavním cílem tohoto rozhodnutí bylo umožnit více stájím nasadit své vozy na start ve Velkých cenách.

Celkové pořadí šampionátu 1951

P	#	Jezdec	Tým	Body
1	24	Juan Manuel Fangio	Alfa Romeo	37
2	20	Alberto Ascari	Ferrari	28
3	42	Jose Froilan González	Talbot-Lago	27
4	22	Giuseppe Farina	Alfa Romeo	22
5	18	Luigi Villoresi	Ferrari	18
6	44	Piero Taruffi	Ferrari	10
7	99	Lee Wallard	Kurtis Kraft	9
8	4	Felice Bonetto	Alfa Romeo	7
9	83	Mike Nazaruk	Kurtis Kraft	6
10	26	Reg Parnell	Ferrari	5
11	8	Luigi Fagioli	Alfa Romeo	4
12	57	Andy Linden	Sherman	3
13	8	Louis Rosier	Talbot-Lago	3
14	28	Consalvo Sanesi	Alfa Romeo	3
15	26	Toulo de Graffenried	Alfa Romeo	2
16	9	Jack McGrath	Kurtis Kraft	2
17	52	Bobby Ball	Schroeder	2
18	6	Yves Giraud Cabantous	Talbot-Lago	2
19	9	Manny Ayulo	Kurtis Kraft	2
20	26	Pierre Levegh	Talbot-Lago	0
21	68	Carl Forberg	Kurtis Kraft	0
22	34	André Simon	Gordini	0
23	18	Duke Nalon	Kurtis Kraft	0
24	10	Bill Schindler	Kurtis Kraft	0
25	8	Bob Gerard	ERA	0
26	76	Jimmy Davies	Pawl	0
27	17	Philip Fotheringham-Parker	Maserati	0
28	71	Bill Mackey	Hall	0
29	14	Stirling Moss	HWM	0
30	38	Rudi Fischer	Ferrari	0
31	93	Jacques Swaters	Talbot-Lago	0
32	4	Cecil Green	Kurtis Kraft	0
33	40	Guy Mairesse	Talbot-Lago	0
34	44	Franco Rol	OSCA	0
35	32	Chet Miller	Kurtis Kraft	0
36	12	George Abecassis	HWM	0
37	44	Paco Godia	Maserati	0
38	23	Cliff Griffith	Kurtis Kraft	0
39	19	Mack Hellings	Deidt	0
40	36	Aldo Gordini	Gordini	0
41	27	Duane Carter	Deidt	0
42	30	Robert Manzon	Gordini	0
43	69	Gene Force	Kurtis Kraft	0
44	7	Peter Walker	BRM	0
45	16	Mauri Rose	Deidt	0
46	18	Duncan Hamilton	Talbot-Lago	0
47	59	Fred Agabashian	Kurtis Kraft	0
48	15	David Murray	Maserati	0
49	8	Chuck Stevenson	Marchese	0
50	32	Harry Schell	Maserati	0
51	78	Paul Pietsch	Alfa Romeo	0
52	98	Troy Ruttman	Kurtis Kraft	0
53	16	Peter Whitehead	Ferrari	0
54	12	Chico Landi	Ferrari	0
55	44	Walt Brown	Kurtis Kraft	0
56	38	Georges Grignard	Talbot-Lago	0
57	81	Bill Vukovich	Trevis	0
58	52	Peter Hirt	Veritas	0
59	12	Johnny McDowell	Maserati	0
60	24	André Pilette	Talbot-Lago	0
61	44	Eugene Chaboud	Talbot-Lago	0
62	1	Henry Banks	Moore	0
63	32	Maurice Trintignant	Gordini	0
64	5	Tony Bettenhausen	Deidt	0
65	50	Onofre Marimón	Maserati	0
66	25	Sam Hanks	Kurtis Kraft	0
67	9	Brian Shawe Taylor	ERA	0
68	2	Walt Faulkner	Kuzma	0
69	23	Joe Kelly	Alta	0
70	73	Carl Scarborough	Kurtis Kraft	0
71	30	Louis Chiron	Maserati	0
72	4	Philippe Etancelin	Talbot-Lago	0
73	16	John James	Maserati	0
74	3	Johnnie Parsons	Kurtis Kraft	0
75	2	Johnny Claes	Talbot-Lago	0
76	92	Toni Branca	Maserati	0
77	6	Duke Dinsmore	Schroeder	0
78	10	Henri Louveau	Talbot-Lago	0
79	32	Ken Richardson	BRM	0
80	48	Rodger Ward	Bromme	0
81	18	Prince Bira	Maserati	0
82	22	George Connor	Lesovsky	0
83	26	Joe James	Watson	0