Pohlednice z historie: 1951 První triumf Fangia

Pohlednice z historie: 1951 První triumf Fangia

Ferrari nasadilo nové vozy modelové řady 375, s motorem o obsahu 4,5 litru, ale přesto, že jeho jezdci vyhráli tři Velké ceny, Fangio s Alfou Romeo dokázal získal svůj první titul Mistra světa.

Šampionát se rozrostl o jednu Velkou cenu, chybělo Monaco a přibylo Německo a Španělsko. Bodováno bylo 5 nejrychlejších jezdců systémem 8, 6, 4, 3, 2 a 1 bod získal jezdec s nejrychlejším kolem v závodě. Do šampionátu se započítaly pouze 4 nejlepší výsledky ze všech 8 závodů. Jestliže se jezdci během závodu v autě střídali, dostali oba body rozdělené napůl, bez ohledu na to, kdo řídil více kol.

 Kalendář sezóny 1951

Datum Název   Okruh
27.5.1951 Velká cena Švýcarska 1951 Bremgarten
30.5.1951 Velká cena Indianapolis 500 1951 Indianapolis
17.6.1951 Velká cena Belgie 1951 Spa-Francorchamps
1.7.1951 Velká cena Francie 1951 Reims
14.7.1951 Velká cena Velké Británie 1951 Silverstone
29.7.1951 Velká cena Německa 1951 Nürburgring
16.9.1951 Velká cena Itálie 1951 Monza
28.10.1951 Velká cena Španělska 1951 Barcelona

 

Jako první se konala Velká cena Švýcarska na okruhu Bremgarten. Alfa Romeo splnila předpoklady favorita, když zvítězil Juan Manuel Fangio. Překvapením, ale bylo druhé místo Piera Taruffiho s vozem Ferrari, který překonal ostatní jezdce Alfy Romeo. V této Velké ceně debutoval Angličan Stirlig Moss s vozem HWM, který dojel v závodě na osmém místě.

Další Velkou cenou byl závod 500 mil Indianapolis, kterého se opět nezúčastnili žádní jezdci z šampionátu. 500 mil vyhrál Američan Lee Wallard s vozem Kurtis Kraft.

V Evropě se jezdci a týmy mezitím přemístili do belgického Spa-Francorchamps, kde se 17. června konala Velká cena Belgie. Opět se zde odehrál boj mezi jezdci Alfy Romeo a Ferrari. Zvítězil Giuseppe Farina s Alfou Romeo, ale druhé a třetí místo obsadili Alberto Ascari a Luigi Villoresi s vozy Ferrari. Fangio musel během závodu zajet do boxů, aby vyměnil prasklou zadní pneumatiku a i když se snažil sebevíc, dojel na devátém místě. podařilo se mu získal bod za nejrychlejší kolo v závodě.

 

 

 

 

Velká cena Francie byla pokračováním souboje dvou nejrychlejších týmů. Zvítězili Fangio a Fagioli, kteří se tentokrát ve voze Alfa Romeo střídali. Druzí skončili Gonzáles a Ascari střídající se ve voze Ferrari. A na třetím místě dojel Luigi Villoresi také s Ferrari.

Poté se celý kolotoč přestěhoval na britské ostrovy, na okruh Silverstone, kde se konala Velká cena Velké Británie. A právě tady, kde šampionát před rokem startoval, přišla první porážka Alfy Romeo, pokud nepočítáme americké závody v Indianapolis. Jako první porazil Alfy Argentinec José Froilán Gonzáles s vozem Ferrari, jehož původní povolání bylo řidič městského autobusu. Druhý skončil Fangio s Alfou Romeo a třetí Villoresi s Ferrari. Na Silverstonu měl premiéru tým BRM a když jeho jezdci Reg Parnell a Peter Walker skončili na pátém a sedmém místě, bylo to povážováno za velký úspěch.

 

 

 

 

 

Další Velká cena se jela v Německu na obávaném Nürburgringu, kam se závodění vrátilo po 12 letech. Opět zde zvítězilo Ferrari, tentokrát s jezdcem Ascarim i přestože měl ke konci závodu problémy se zadní pneumatikou. Fangio musel častěji tankovat, přesto nakonec dojel na druhém místě. Třetí až šesté místo obsadili jezdci Ferrari.

Předposlední závod Mistrovství světa Formule 1 se jel v Monze, jako Velká cena Itálie. Svůj úspěch zde zopakoval Alberto Ascari s Ferrari, který zvítězil před nadšeným domácím publikem. Druhý skončil Gonzáles také s Ferrari a třetí Bonetto s Farinou na Alfě Romeo. Fangio musel ze závodu odstoupit pro poruchu motoru a světový šampionát se vyrovnal. O zisku titulu se muselo rozhodnout v posledním závodě sezóny.

 

 

 

 

Tím byla Velká cena Španělska na okruhu Pedralbes. Tento závod nakonec rozhodly pneumatiky. Ferrari zvolilo 16″ zadní kola a Alfa Romeo 18″. Před závodem byl v čele šampionátu Fangio o 2 body před Ascarim. Albeto Ascari stál na Pole Position a závod vedl, jenže pro problémy s pneumatikami musel do boxů a Juan Manuel Fangio s Alfou Romeo pohodlně vyhrál závod a získal tak svůj první titul Mistra světa Formule 1. V závodě dojel druhý Gonzáles s Ferrari a třetí Farina s Alfou Romeo. Ascari s Ferrari dojel na 4 místě.
Pokud by se počítal pohár konstruktérů, zvítězilo by Ferrari a Alfa Romeo by byla druhá.

 

 

 

 

Po závodě ve Španělsku oznámila Alfa Romeo, že jeho jezdci na zastaralém voze už dále nemají šanci konkurovat a že tým nesehnal finance na nový vůz a proto ze závodů Formule 1 odstupují. Částešně i jako odpověď na odstoupení Alfy vyhlásila FIA, že od roku 1952 se pojede Mistrovství světa podle pravidel výkonově slabší Formule 2. Hlavním cílem tohoto rozhodnutí bylo umožnit více stájím nasadit své vozy na start ve Velkých cenách.

 

 Celkové pořadí šampionátu 1951

P #   Jezdec   Tým Body
1 24 Juan Manuel Fangio Alfa Romeo 37
2 20 Alberto Ascari Ferrari 28
3 42 Jose Froilan González Talbot-Lago 27
4 22 Giuseppe Farina Alfa Romeo 22
5 18 Luigi Villoresi Ferrari 18
6 44 Piero Taruffi Ferrari 10
7 99 Lee Wallard Kurtis Kraft 9
8 4 Felice Bonetto Alfa Romeo 7
9 83 Mike Nazaruk Kurtis Kraft 6
10 26 Reg Parnell Ferrari 5
11 8 Luigi Fagioli Alfa Romeo 4
12 57 Andy Linden Sherman 3
13 8 Louis Rosier Talbot-Lago 3
14 28 Consalvo Sanesi Alfa Romeo 3
15 26 Toulo de Graffenried Alfa Romeo 2
16 9 Jack McGrath Kurtis Kraft 2
17 52 Bobby Ball Schroeder 2
18 6 Yves Giraud Cabantous Talbot-Lago 2
19 9 Manny Ayulo Kurtis Kraft 2
20 26 Pierre Levegh Talbot-Lago 0
21 68 Carl Forberg Kurtis Kraft 0
22 34 André Simon Gordini 0
23 18 Duke Nalon Kurtis Kraft 0
24 10 Bill Schindler Kurtis Kraft 0
25 8 Bob Gerard ERA 0
26 76 Jimmy Davies Pawl 0
27 17 Philip Fotheringham-Parker Maserati 0
28 71 Bill Mackey Hall 0
29 14 Stirling Moss HWM 0
30 38 Rudi Fischer Ferrari 0
31 93 Jacques Swaters Talbot-Lago 0
32 4 Cecil Green Kurtis Kraft 0
33 40 Guy Mairesse Talbot-Lago 0
34 44 Franco Rol OSCA 0
35 32 Chet Miller Kurtis Kraft 0
36 12 George Abecassis HWM 0
37 44 Paco Godia Maserati 0
38 23 Cliff Griffith Kurtis Kraft 0
39 19 Mack Hellings Deidt 0
40 36 Aldo Gordini Gordini 0
41 27 Duane Carter Deidt 0
42 30 Robert Manzon Gordini 0
43 69 Gene Force Kurtis Kraft 0
44 7 Peter Walker BRM 0
45 16 Mauri Rose Deidt 0
46 18 Duncan Hamilton Talbot-Lago 0
47 59 Fred Agabashian Kurtis Kraft 0
48 15 David Murray Maserati 0
49 8 Chuck Stevenson Marchese 0
50 32 Harry Schell Maserati 0
51 78 Paul Pietsch Alfa Romeo 0
52 98 Troy Ruttman Kurtis Kraft 0
53 16 Peter Whitehead Ferrari 0
54 12 Chico Landi Ferrari 0
55 44 Walt Brown Kurtis Kraft 0
56 38 Georges Grignard Talbot-Lago 0
57 81 Bill Vukovich Trevis 0
58 52 Peter Hirt Veritas 0
59 12 Johnny McDowell Maserati 0
60 24 André Pilette Talbot-Lago 0
61 44 Eugene Chaboud Talbot-Lago 0
62 1 Henry Banks Moore 0
63 32 Maurice Trintignant Gordini 0
64 5 Tony Bettenhausen Deidt 0
65 50 Onofre Marimón Maserati 0
66 25 Sam Hanks Kurtis Kraft 0
67 9 Brian Shawe Taylor ERA 0
68 2 Walt Faulkner Kuzma 0
69 23 Joe Kelly Alta 0
70 73 Carl Scarborough Kurtis Kraft 0
71 30 Louis Chiron Maserati 0
72 4 Philippe Etancelin Talbot-Lago 0
73 16 John James Maserati 0
74 3 Johnnie Parsons Kurtis Kraft 0
75 2 Johnny Claes Talbot-Lago 0
76 92 Toni Branca Maserati 0
77 6 Duke Dinsmore Schroeder 0
78 10 Henri Louveau Talbot-Lago 0
79 32 Ken Richardson BRM 0
80 48 Rodger Ward Bromme 0
81 18 Prince Bira Maserati 0
82 22 George Connor Lesovsky 0
83 26 Joe James Watson 0

 

Shrnutí sezóny 1951 – 1. část

 

Shrnutí sezóny 1951 – 2. část

 

 Předchozí díly tohoto serálu naleznete ZDE.

Sdílejte na:
Zavřít