Nehody, které změnily svět F1: Historie FIA a GPDA

Od počátku

Pravidla formule 1, od kterých dostala královna motorsportu své jméno, byla sice ustanovena roku 1946 a první Velká cena se jela v Silverstonu v roce 1950, počátek samotného sportu však sahá až do přelomu devatenáctého a dvacátého století.

Kolébkou automobilových závodů je Francie. Za první zorganizovaný automobilový závod považujeme závod z Paříže do Rouenu roku 1894 na cestách vinoucí se pouhých osmdesát kilometrů. Průměrná rychlost byla tehdy šestnáct kilometrů za hodinu. První opravdový závod o délce téměř 1200 kilometrů se konal o rok později z Paříže do Bordeaux. Silnice však nebyly pro automobily stavěné, natož pro závodění, a počet silničních závodů postupně upadal. První závod na okruhu se konal v roce 1898 v Périgueux. Závody se konaly pod francouzským automobilovým klubem a rychle se rozšířily po celé Evropě.

Titul první grand prix neboli velké ceny si vysloužila francouzská Velká cena v Le Mans roku 1901. A jen o pár let později, roku 1904, byly položeny základy Associate Internationale des Automobile Clubs Reconnus, Mezinárodní asociace uznaných autoklubů. Dnes ji známe jako Mezinárodní automobilovou federaci – FIA (Fédération Internationale de l’Automobile), jak byla po druhé světové válce přejmenována. Roku 1922 byla v rámci FIA založena FISA (Féderation Internationale du Sport Automobile, Mezinárodní federace automobilového sportu), která spravovala formuli 1, rally a jiné automobilové závody. Zanikla však roku 1993 a dnes je motorsport plně pod správou FIA.

První světová válka pozastavila vývoj závodění a velké ceny se navrátily až roku 1921, jako první konkrétně Velká cena Francie a Velká cena Itálie. Brzy se přidala i Belgie, Německo a Monako. Motorsport zažil útlum během velké hospodářské krize a na popularitě začal nabírat až po druhé světové válce. To však neznamená, že by se během těchto let nekonaly žádné závody či velké ceny. Automobilové závody se stále těšily oblibě, pouze ustoupily do pozadí. Roku 1931 vznikla Mezinárodní Velká cena, později známá jako Evropský automobilový šampionát, první mezinárodní šampionát v historii motorsportu. Účastnit se mohla auta bez jakéhokoliv omezení na hmotnosti či objemu motoru, neboli volná regulace – formula libre.

Po druhé světové válce je spuštěna nová formule, tentokrát formule A, která však byla brzy přejmenována na formuli 1 a FIA ohlašuje plán spustit od roku 1950 nový světový šampionát. První mezinárodní závod vozů formule 1 se jel ve Francii na okruhu de Pau-Ville, první Velkou cenu, oficiálně schválenou pro šampionát vozů formule 1, však pořádá Silverstone o měsíc později. Královna motorsportu se zrodila.

Funkce FIA

FIA, předsedající formuli 1, od začátku regulovala veškeré specifikace, ať už se jednalo o objem motoru či váhu vozů. V roce 1952 například šampionát na rok přechází na specifikaci formule 2, neboť auta nižší formule byla levnější a hrozilo, že se formule 1 nezúčastní dostatek vozů.

Alberto Ascari went swimming in Monaco harbour in his last Formula One racehttps://t.co/u8s6f3E9ik pic.twitter.com/SG1osRwS6Q

— SnapLap (@SnapLapNews) May 26, 2020

FIA vydává pravidla a vydává licence, pomocí kterých vytváří rovné podmínky pro soutěžící a zajišťuje, aby byl sport co nejrovnější, nejbezpečnější a aby byla pravidla dodržována. Schvaluje kalendář a její prací je i kontrola, zda vybavení okruhu odpovídá bezpečnostním standardům, například jeho bariéry. O těch se kdysi na mnoha místech nedalo ani mluvit a změny přicházely velmi pomalu, však jen v Monaku trvalo několik desetiletí, než mezi tratí a přístavem nainstalovali adekvátní bariéry. Za tu dobu skončily ve vodě dva vozy, a to Alberto Ascari v roce 1955 a Paul Hawkins o deset let později. Schválení od FIA však tratě před pořádání závodů formule 1 musely získávat až od roku 1970 po smrti Jochena Rindta, ne všichni pořadatelé ale pravidla dodržovali.

Všechny předpisy hlídají úředníci FIA – ředitelé závodů, techničtí delegáti, softwaroví inženýři a mediální delegáti. Jakékoliv porušení předpisů je hlášeno nezávislé komisi soudců (stewardům/komisařům), kteří případ projednávají. Hlavní prioritou je bezpečnost. Postavit se za sebe však mohou i piloti samotní, a to díky odborovému sdružení nazývaným GPDA – Grand Prix Drivers Association, Asociace jezdců Grand Prix.

GPDA

Asociace jezdců Grad Prix poprvé spatřila světlo světa v květnu roku 1961. Založena byla kvůli velkému množství tragických nehod, ke kterým docházelo v prvních letech existence formule 1. Členství bylo placené a nebylo povinné. Předsedou byl zvolen britský pilot Stirling Moss, a jejím cílem bylo zvyšovat bezpečnost. Během sezóny 1963 byly například zavedeny nehořlavé kombinézy, lepší ochrana hlavy pomocí nových helem, které nahradily původní podle pravidel z roku 1952 a zaveden byl systém vlajek. GPDA také úspěšně bojkotovala kvůli bezpečnosti různé závody a zasadila se o zlepšení bezpečnostních prvků na tratích.

Ne vždy však byla jejich přání vyslyšena. V roce 1975 se kvůli nedostatečným bezpečnostním opatřením piloti odmítli zúčastnit Velké ceny Španělska. Stěžovali si na bariéry, konkrétně na to, že nebyly řádně upevněny, stávkovali a odmítli se zúčastnit tréninku. Na bariérách se pracovalo přes noc a údajné varování od organizátorů, že jim zabaví vozy, piloty přesvědčilo. Kromě Emersona Fittipaldiho všichni svolili a závodu se zúčastnili. Závod si však vyžádal oběti na životě z řad diváků po nehodě Rolfa Stommelena a po ani ne třiceti kolech byl ukončen.

GPDA ale zaznamenala i úspěchy. Roku 1976 se po nehodě Nikiho Laudy GPDA zasadila o bojkot Nürburgringu a FIA škrtla okruh z kalendáře a zařazen byl s úpravami o pár let později.

V roce 1982 se FISA rozhodla přidat do superlicencí nové klauzule. Na smlouvu se ale detailně podíval Niki Lauda a našel tři body, které se mu nezdály, hlavně ten, podle kterého museli piloti jezdit pouze za svůj tým, se kterým měli uzavřenou smlouvu, a ne za jiný. „Dokázal jsem si to představit, že by se platily přestupní poplatky jako ve fotbale, že by se s námi obchodovalo jako s koňmi a vykupovaly by se smlouvy. Dohody by se uzavíraly mezi týmy a piloti by byli lapeni uprostřed toho, jako idioti.“

S novými podmínkami superlicence tedy nebyli spokojeni a během tréninků na úvodní Velkou cenu Jihoafrické republiky se rozhodli zahájit sezónu stávkou. GPDA pod vedením Didiera Pironiho a Nikiho Laudy zorganizovala protest, v rámci kterého v ráno prvního tréninku odvedli piloty do autobusu a odjeli do hotelu, ve kterém strávili noc. Stávky se nezúčastnili akorát Jochen Mass, který na okruh dorazil pozdě a autobus zmeškal. Týmy se snažily donutit piloty, aby se vrátili a nebáli se jim i vyhrožovat, ti se však nedali. Na okruh se vrátil akorát Teo Fabi, který měl ten rok debutovat s Tolemanem. Údajně utekl ze stávky záchodovým okénkem.

The 1982 #F1 drivers strike at the South African GP against clauses in the newly introduced superlicence contracts.
~ pic.twitter.com/b7yu1jDEF2

— MotorPic (@MotorPic) January 19, 2014

FISA ustoupila a navrhla pilotům příměří. Stejně jim ale uložila poměrně mastné pokuty a zákazy závodění, na to se ale piloti odvolali. Postavil se za ně dokonce i soud FIA, který kritizoval chováni FISY, že se snaží piloty takto kontrolovat a klauzule byly ze superlicence odstraněny. GPDA však byla téhož roku rozpuštěna a byla nahrazena takzvanou Asociací profesionálních závodních jezdců, která měla za úkol zastupovat všechny jezdce v motorsportu.

Myšlenka obnovit tuto nefunkční organizaci se zrodila o dvanáct let později kvůli událostem během závodního víkendu v Imole. Obnovení asociace inicioval sám Ayrton Senna, sám se toho ale nedožil, neboť téhož víkendu tragicky zemřel. Místo předsedy tedy zaujmul do roku 2005 Michael Schumacher. V pozici ředitele se od té doby do dnešního dne vystřídalo celkem šest pilotů a momentálně jí předsedá Alexander Wurz.

GPDA od té doby řešila několik závažných problémů. Do dějin vstoupila například události kvůli defektům pneumatik. Piloti, vzpomínající na události během Velké ceny USA 2005, kdy kvůli poruchám pneumatik Michelin musely odstoupit všechny vozy, které s nimi jezdily, se rozhodli bojkotovat Velkou cenu Německa roku 2013, pokud nebude problém s pneumatikami vyřešen.

Zlom zažila organizace také v roce 2015, kdy přísahala, že udělá vše pro to, aby již nikdy nedošlo k podobnému incidentu, jako při kterém se vážně zranil Jules Bianchi, který na následky svého zranění podlehl téměř o rok později. V návaznosti na jeho nehodu se GPDA zasadila o změny vedoucí k bezpečnějšímu závodění, mimo jiné například i o virtuální safety car.

Roku 2016 se tématem stal nový formát kvalifikace a vysílání mezinárodního přenosu formule 1 pouze placenými televizními stanicemi. Prostřednictvím tehdejších ředitelů GPDA, Jensona Buttona, Sebastiana Vettela a Alexandera Wurtze napsali piloti dopis nejvyšším představitelům formule 1, Jeanu Todtovi a Berniemu Ecclestonovi. Naštěstí se vše vrátilo do starých kolejí. GPDA se znovu svolala například během Velké ceny Saúdské Arábie roku 2022, kdy se pouhých pár kilometrů od trati udál raketový útok.

Jediným aktivním pilotem formule 1, který momentálně předsedá GPDA, je George Russell. Spolu s ním stále předsedají Sebastian Vettel a Alexander Wurz. Právě díky neustálé práci FIA a GPDA se z formule 1 stal jeden z nejbezpečnějších sportů dneška. A jak prohlásil i sám Bernie Ecclestone v roce 2015: „Kdybyste si měli vybrat, jestli se vám v něčem stane nehoda, vyberete si vůz formule 1, protože je pravděpodobně nejbezpečnějším, jakým kdy byl.“