Kolegové na ostří nože #1: Vettel vs Leclerc

Kolegové na ostří nože #1: Vettel vs Leclerc

Rivalita je běžnou součástí jakéhokoliv sportu, natož motoristického. Ostré souboje mezi Laudou a Huntem zná dnes každý zarputilý fanoušek, ale co když se vám rivalita rozhoří ve vlastních řadách? Co když za volanty vašich monopostů sedí dva tvrdohlaví, krvelační závodníci? V následujících týdnech se podíváme na 10 nejvyostřenějších rivalit mezi týmovými kolegy. Dnes začneme tou nejmladší a na první pohled nejklidnější – na rivalitu současných jezdců Ferrari.

Sebastian Vettel závodí ve formuli 1 od roku 2007. Jako hvězdu budoucnosti ho začali mnozí brát po překvapivém triumfu v GP Itálie 2008, kdy dokázal s průměrným monopostem stáje Toro Rosso získat pole position a vyhrát. V letech 2010 až 2013 získával jednu vítěznou trofej za druhou, mezi ty nejcennější se řadí čtyři poháry mistra světa.

Sezóna 2014 byla pro nejmladšího čtyřnásobného šampiona studenou sprchou. Nejen, že monopost RB10, s kterým u Red Bullu ten rok závodil, nedokázal konkurovat stříbrným šípům Nica Rosberga a Lewise Hamiltona, Vettela „zostudil“ i mladší týmový kolega Daniel Ricciardo.

Vettel zhodnotil své šance a rozhodl se, že by mu prospěla změna týmových barev. Alonsova dlouhodobá nespokojenost s Ferrari vedla k vzájemnému rozchodu a stáj z Maranella viděla ve Vettelovi stejný potenciál, jaký viděla v roce 1996 v Michaelu Schumacherovi. Vettel si tak splnil dětský sen a od roku 2015 začal závodit pro Ferrari.

Do začátku vykročily obě strany správnou nohou, sezóna 2015 byla slušným úspěchem. Vettelovi se podařilo překazit stoprocentní úspěšnost Mercedesu třemi pamětihodnými triumfy. Horší byl ročník 2016, Vettelova frustrace mnohdy přetékala a bez umístění na nejvyšším stupínku propadal záchvatům hněvu, které vedly například k osočení Charlieho Whitinga v rádiové komunikaci během GP Mexika.

Další dvě sezóny byly bezpochyby polepšením, přesto nedosáhl Vettel kýženého mistrovského titulu. Příčiny byly různé – od technických poruch přes chybou týmovou strategii až po jezdecké chyby. V prvních čtyřech sezónách byl Vettelovým týmovým kolegou Kimi Räikkönen. I přes Finovu značně povedenou sezónu 2018 mělo Ferrari jasno – rozhodli se jej nahradit mladíkem Charlesem Leclercem.

Charles Leclerc nebyl v době podpisu žádný zelenáč. Měl za sebou řadu úspěchů z juniorských kategorií, mezi které se řadí například titul z GP3 v roce 2016 a zisk titulu v nově obnovené formuli 2 v roce 2017. A pak přišel rok 2018 a první rok ve formuli 1. Ačkoliv se mu v prvních závodech příliš nedařilo, v Ázerbájdžánu spatřili lidé z branže jeho obrovský talent.

Leclerc přidal k ázerbájdžánské GP řadu úspěšných kvalifikací a závodních výsledků, v létě se pak začalo diskutovat o jeho potenciálním angažmá u Ferrari. Bylo to nepředstavitelné, vždyť měl za sebou jen polovinu jedné sezóny v F1.

Leclercovu přítomnost v týmu prosazoval tehdejší prezident Ferrari Sergio Marchionne. Naopak proti měl být tehdejší šéf stáje Maurizio Arrivabene, který si přál setrvání Räikkönena. Marchionne ale 25. července téhož roku zemřel a tým údajně vyhověl jeho poslednímu přání, kterým měl být podpis s Leclercem. Oznámení, že Leclerc bude u Ferrari závodit, přišlo 11. září 2018.

Charles Leclerc se Sebastianem Vettelem v roce 2018, © XPB Images

Mladá střela

Mladý Monačan se měl stát nejmladším jezdcem Ferrari od dob Ricarda Rodrígueze, kterému bylo v roce 1961 pouhých 19 let. Nepřízeň ze strany šéfa týmu Maurizia Arrivabeneho řešit nemusel, pro rok 2019 se totiž stal novým šéfem týmu dosavadní technický ředitel Mattia Binotto.

Charles Leclerc představoval po dvou neúspěšných taženích za mistrovským titulem novou naději, přesto byl před sezónou za favorita označován Sebastian Vettel. Italská média ale informovala o Leclercově rychlosti a o tom, že by velmi brzy mohl přebrat Vettelovo pozici týmové jedničky.

Nikdo před prvním závodem sezóny netušil, jak na tom vůbec oba rychlostně budou. V kvalifikaci měl navrch Sebastian Vettel, který se kvalifikoval jako třetí, zatímco Leclerc musel na startu překonat čtvrtého Verstappena. A právě start byl prvním indikátorem toho, co mělo ve zbytku sezóny přijít. V první zatáčce se duo rudých monopostů málem vyřadilo, Leclercovi se povedlo dostat na Vettelovu úroveň, Němec ale Leclerca neviděl a zatáčku zavřel.

Ke konci závodu bylo zjevné, že má Leclerc rychlostně navrch. Vettel kroužil na čtvrtém místě a bylo jen otázkou času, než by se před něj mladý Charles dostal. Jenže přišel rozkaz shůry a jezdcům bylo nařízeno držet pozice.

Dalším indikátorem blížící se „bouře“ v garáži Ferrari byla GP Bahrajnu. Vettel po celý víkend za svým mladším týmovým kolegou značně zaostával. Leclerc si v kvalifikaci skvělým pokusem vybojoval svou první pole position a tím začala být Vettelova pozice týmové jedničky v ohrožení.

Po startu se Němec dokázal dostat do čela, ale Leclerc zavelel k odvetnému útoku. Poprvé po dlouhé době jsme byli svědky ostřejšího souboje dvou kolegů v rudém. Leclerc svého staršího a zkušenějšího matadora porazil a vydal se za svým prvním vítězstvím ve formuli 1. Naopak Vettel skončil v roli špunta, který za sebou musel udržet stříbrný šíp Lewise Hamiltona, což se mu nepovedlo. Navíc se dostal do hodin.

Leclerc si tehdy pro svůj vysněný triumf nedojel, zradila ho technika. Díky safety caru ale získal první pódiové umístění v kariéře, zatímco Vettel opouštěl svůj oblíbený Bahrajn jen s 10 body za pátou příčku. Několik další závodů se vše ustálilo a na svého kolegu naopak ztrácel Leclerc. V Ázerbájdžánu byl sice považován za adepta na zisk pole position, vyřadila jej ale jezdecká chyba. Vettel si v Číně a Ázerbájdžánu zajistil dvě pódiové příčky, v Kanadě pak bojoval o vítězství.

Vettel v souboji s Leclercem během GP Bahrajnu 2019, © Planet F1

Ale i samotná Kanada otevřela diskusi o tom, kdo byl v závodě tím rychlejším pilotem Ferrari. Leclerc totiž během posledního stintu stahoval vedoucí dvojici a kdyby závod pokračoval ještě několik kol, možná by se začal mihotat v Hamiltonových zrcátkách. Navíc mu Ferrari zapomnělo říct, že Vettel dostal pětisekundovou penalizaci.

Pravdou bylo, že si Leclerc během první třetiny sezóny pouze brousil drápy. V Rakousku získal další pole position, kterou málem přetavil ve vítězství, kdyby nebylo rychlého a agresivního Maxe Verstappena. Po závodě dal Leclerc jasně najevo, že se mu Holanďanovy praktiky nelíbí a že takto přeci nemohou vypadat legitimní předjížděcí manévry.

Z pokorného chlapce, který sám sebe kritizoval za jezdecké chyby slovy „I am stupid“ se nyní stával jezdec, který pochopil, jak formule 1 funguje. Pokud ostrý manévr prošel Verstappenovi, může projít i jemu. Nikdo nemůže zapomenout na onen krvelačný boj s Verstappenem během GP Velké Británie. Vettel tehdy na svého kolegu ztrácel a ke konci závodu chyboval, čímž sám sebe vyřadil z bodovaných příček a Verstappena z boje o pódium.

Na Vettela byl vyvíjen obrovský tlak. Zatímco on se trápil, jeho mladičký týmový kolega vybojoval čtyři pódia v řadě a byl dvakrát v přímém boji o vítězství. Čtyřnásobný šampion byl naopak kritizován za svou chybu, kterou spáchal pod tlakem ve vedení GP Kanady.

Na domácí trati si ale Vettel mohl spravit chuť. Ferrari se zdálo být velmi rychlé a možná o kousek lepší než rivalové od Mercedesu. Italům ale štěstěna prostě nepřála, technické problémy vyřadily oba jezdce Ferrari z boje o pole position. Promočený závod pak byl enormní výzvou a tentokrát z ní lépe vyvázl Vettel, který se po startu z poslední příčky probojoval až na druhé místo. Leclerc se místo pódia zahrabal do bariéry před poslední zatáčkou.

Ferrari se po letní přestávce vrátilo silnější, s novým balíčkem si dělalo zálusk na vítězství na okruzích různých specifikací. Spa-Francorchamps jim mělo bezpochyby vyhovovat díky výkonnostní převaze, a také tomu tak bylo.

Leclerc byl opět na výsluní a svého kolegu v belgické kvalifikaci doslova rozdrtil rozdílem 6 desetin sekundy. Německo mělo být pro Vettela žádanou psychickou vzpruhou, ale bohužel, nestalo se tak.  Čtyřnásobný mistr světa měl co dělat, aby se ubránil papírově slabšímu mercedesu Lewise Hamiltona.

Charles Leclerc byl o tomto víkendu jako řízená střela. V sobotu jej bohužel postihla osobní tragédie – ve formuli 2 na následky nehody zahynul jeho přítel Anthoine Hubert. Leclercova silná psychická stránka mu ale v závodě výrazně pomohla. Naopak další ranou pro Sebastiana Vettela byl fakt, že před sebe musel Leclerca v závodě pustit. Nakonec Němec sehrál velmi důležitou roli v Leclercově triumfu, jelikož potrápil třetího Lewise Hamiltona. Ten za Vettelem ztratil cenný čas, který by mu ke konci závodu stačil na překonání mladého Monačana.

Leclerc si pokorně dojel pro své první vítězství ve formuli 1, které věnoval svému zesnulému příteli. Vettel se nedostal ani na pódium – zejména italská média začala Vettelovu pozici v týmu významně zpochybňovat. Tohle nebyla pro Němce dobrá zpráva.

Vše mohl Vettel zvrátit v Itálii. Pro Ferrari byla domácí Monza skvělou příležitostí, okruh jim měl díky dlouhým rovinkám svědčit a Vettel zde měl silnou fanouškovskou podporu – v letech 2015 až 2017 stanul v rudém overale na pódiových příčkách.

Po kvalifikaci následovaly první interní střety. Během prvních pokusů v Q3 vyjela ferrari ve formaci Vettel – Leclerc, Němec měl Monačanovi poskytnout větrný pytel. Monačan získal provizorní pole position, oba rudé monoposty ale rozdělila dvojice stříbrných šípů. Během druhých pokusů měli jezdci vyjet v opačné formaci, tentokrát měl Leclerc táhnout Vettela. Jenže to se nestalo, Vettel pak zůstal zaseknutý ve vláčku pilotů, kteří se navzájem brzdili – nikdo nechtěl do rychlého kola najet jako první. Leclerc do rychlého kola najel, Vettel nikoliv. To se Němcovi pochopitelně nelíbilo a na jednání svého kolegy upozornil v médiích.

V závodě začali oba piloti nanovo – Leclerc startoval z pole position, Vettel ze čtvrté příčky. Svou rychlostní výhodu mohl čtyřnásobný šampion potenciálně přetavit v druhou pozici, jenže brzy po startu chyboval a ve Variante Ascari skončil v hodinách. Na cestě zpět do závodu ještě trefil vůz Lance Strolla.

Vettelovo rozpoložení bylo opravdu bídné. Zatímco se prohrabával z chvostu pole, Leclerc hájil vedoucí pozici před smečkou mercedesů. A že si vzal lekci od Maxe Verstappena, tím se vůbec netajil. Bránil první místo zuby nehty, a nakonec dovedl Lewise Hamiltona k chybě. Když projel vítězně cílem, odhodil ze svých beder neskutečnou zátěž. Zařval si do rádia a celá Monza praskla pod návalem nadšených tifosi. Vettel naopak dojel hluboko za body.

Vítězství na Monze znamená pro fanoušky Ferrari opravdu mnoho. Vettelovi se to dosud nepodařilo, jeho mladičkému kolegovi ale hned na první pokus. Navíc ho italská média zpražila za řadu chyb, kterých se v posledních měsících Němec dopustil.

Stoupající napětí u rudých

Napětí v garáži Ferrari rostlo a přeneslo se i do GP Singapuru. Vettel se kvalifikoval jako třetí za druhým Hamiltonem a – už nijak překvapivě – prvním Leclercem. Důležité bylo, že mu vedoucí dvojice po startu neujela. Ferrari Vettela povolalo do boxů jako prvního, reagovali tím na hrozbu čtvrtého Verstappena. Málokdo v tu chvíli tušil, že se tímto rozhodnutím Vettel posouvá na kandidátku vítězů.

Leclerc stavěl až o kolo později a jak se ukázalo, Sebastianovo výjezdové kolo bylo prostě dokonalé. Monačan se snažil být co nejrychlejší, na výjezdu se přesto musel zařadit za Vettela. Ten svému kolegovi dokonce i ujížděl. Znovuzrozený Vettel byl odhodlán předvést, že na to stále má. Leclerc si naopak do rádia postěžoval, že se mu týmová strategie, která přinesla Vettelovi vedení, nelíbí. Během safety car fáze několikrát kontaktoval boxovou zídku a snažil se rozhodnutí povolat Vettela jako prvního pochopit.

Sebastian Vettel si triumf nenechal sebrat a po více než roce stanul opět na nejvyšším stupínku. Jaký význam pro něj singapurské vítězství mělo, prozradily slzy na Němcově tváři. Charles Leclerc by v ten den určitě pódiovou ceremonii vynechal.

Vettel si s Leclercem po závodě podali ruce, přesto nebyl Leclerc s výsledkem úplně spokojený, © XPB Images

Média začala hovořit o sílícím napětí mezi oběma stranami garáže, jezdci nechtěli situaci nijak detailněji komentovat. Ačkoliv šéf týmu Mattia Binotto vystupoval s přesvědčením, že je vše v pořádku, všímavému neušlo, že mezi oběma jezdci nepanovalo příliš přátelské pouto.

Pokud byly Itálie a Singapur málo, Rusko tuto tezi potvrdilo. Vettelova opět nepovedená kvalifikace vedla k inkriminované týmové strategii. Leclerc (startoval první) měl za sebou vytáhnout třetího Vettela, aby tím Ferrari překonalo na startu stojícího druhého Lewise Hamiltona. Jenže dlouhá startovní rovinka umožnila Vettelovi získat nejen druhou příčku, ale rovnou vedoucí pozici.

Tým jej opakovaně vyzval k navrácení vedoucí pozice Charlesi Leclercovi, který požadoval vedení vrátit. Vettel ale příkazy ignoroval podobně, jako během GP Malajsie 2013, která bude už navždy spojená s kontroverzním rozkazem Multi 2-1. Leclerc zuřil, ale vedení si po sérii zastávek v boxech vydobyl zpět. Vettel nakonec nedojel ani na druhém místě, poškozený pohonný agregát ho donutil vůz odstavit. Mercedes navíc chytře využil safety car fáze a posunul se do vedení.

Po závodě se rozhořela vzájemná diskuse, vedení týmu se i nadále snažilo zachovat veřejnou iluzi, že je vše v pořádku. Hodně se diskutovalo o týmové režii, která by potenciálně mohla zasáhnout do posledních několika závodů sezóny, ale jak sám před GP Japonska Vettel uvedl, o týmové režii nepadlo ani slovo.

Brazilský masakr motorovou pilou

Byla situace v týmu stabilizována? Mnohé mohla vypovědět emotivní týmová rádia pilotů po vzájemné kolizi z GP Brazílie. Leclerc svého kolegu předjel v Sennových esíčkách, Vettel se ale nevzdal a chtěl Leclercovi předjetí na následující rovince vrátit. Vettel, který si chtěl pozici vydobýt zpět útokem z vnější strany, lehce vybočil ze své trajektorie a do Leclerca, který byl po jeho boku, narazil. Na první pohled nevinný ťukanec způsobil definitivní poškození přední nápravy u Leclercova pravého předního kola a defekt Vettelovy levé zadní pneumatiky. Oba ze závodu odstoupili.

Po závodě ani jeden jezdec na druhého vinu nesvaloval, mediální kontrolu nad celou situací převzal flegmatický Mattia Binotto, který opakovaně zdůrazňoval, že je situace pod kontrolou a oba jezdci si jsou vědomi ztráty důležitých bodů. Binotto možná až alibisticky na otázku, kdo za nehodu mohl, odpověděl: „Vše se odehrálo příliš rychle. Každý z nich nese určitou část viny.“

Několik desetin sekund po nehodě, © F1

Po sezóně Binotto ještě několikrát poukazoval na dobrou atmosféru a pozitivní vztah, který mezi sebou oba jeho svěřenci mají. Kdo byl ovšem lepším pilotem? Nick Heidfeld tuto nálepku dává Sebastianu Vettelovi, který byl podle něj rychlejší v závodním tempu. Jiní zase poukazují na čísla – Leclerc vyhrál dvakrát, sedmkrát vybojoval pole position a desetkrát stanul na stupínku vítězů. Jeho zkušenější týmový kolega vyhrál jednou, z prvního místa startoval dvakrát a na pódiu se objevil devětkrát. I bodů posbíral Monačan o 24 více.

Binottem avizovaná pozitivní atmosféra ve Ferrari mohla být narušená také prodloužením Leclercovy smlouvy. Monačan bude overal se vzpínajícím se koněm nosit nejméně do konce roku 2024. Nad Vettelovou budoucností ale vysel otazník.

Někteří nepovažují jezdeckou rivalitu mezi Vettelem a Leclercem za nijak zvláště napjatou a nejspíše by je ani nezařadili do top 10. Je ovšem potřeba říct, že ačkoliv se Binotto snaží oč mu síly stačí, lepící páskou trhliny v přehradě nespravíte. Dříve či později vám začne voda prosakovat ven. V tomto případě k tomu došlo spíše dříve než později, a to před začátkem sezóny 2020.

V květnu Ferrari oznámilo, že se Sebastianem Vettelem smlouvu neprodlouží. Na jednu stranu se nejedná o nic neočekávaného, Vettel se podobně rozešel i v roce 2014 s Red Bullem. Na druhou stranu cesta, která k tomuto rozhodnutí vedla, nebyla příliš šťastná. Tým chtěl Vettelovi údajně snížit plat a nabídl mu roční kontrakt. Pro Vettela neměl být rozhodujícím samotný plat, ale délka kontraktu. Aby měl pojištěnou budoucnost, požadoval alespoň dvouletou smlouvu. Tato zpráva dle řady médií pobouřila prezidenta Ferrari Johna Elkanna, který tím ukončil jakákoliv jednání a Vettela nahradil Carlosem Sainzem.

Jak se bude situace ve Ferrari letos vyvíjet, je dosud ve hvězdách. Nedá se předpokládat, že by se Vettel za současných podmínek spokojil se statusem týmové dvojky, určitě bude chtít svému mladému kolegovi pořádně zatopit. A Leclerc se bude snažit potvrdit svůj vliv ve Ferrari a dokázat všem jeho potenciálním budoucím kolegům, že nebude lehkým soupeřem. Přeci jen by dvakrát za sebou porazil čtyřnásobného mistra světa.

Na závěr je také třeba dodat, že ačkoliv jsou oba piloti vzájemnými rivaly, panuje mezi nimi velký respekt. Leclerc po oznámení Vettelova odchodu na twitteru vyjádřil k čtyřnásobnému šampionovi své sympatie a dodal, že se od Vettela mnohé naučil. Proto první díl týmových rivalit zakončíme životním moudrem: Nic na tomto světě není černobílé.

Zdroje článku:

Redakce SvětFormule.cz (Petr Čermák)
Sdílejte na: