Historie tankování: Proč se již netankuje během závodů?

Historie tankování v F1

Juan Manuel Fangio byl jedním z prvních, kteří se pokusili ze strategických důvodů doplnit palivo uprostřed závodu. V roce 1957 se proslavil tím, že po zastávce uprostřed závodu vyhrál Velkou cenu Německa. Navzdory tomu se však tankování jako strategie dostává do formule 1 až o dvacet pět let později.

Pořádně se začíná tankovat během závodů až v roce 1982, kdy Gordon Murray z týmu Brabham zjistil, že vozy jezdí rychleji, když začnou závod pouze s polovinou nádrže. Hlavní konstruktér týmu poté spočítal, že při zastavení v polovině závodu a doplnění paliva bude vůz lehčí a rychlejší než zbytek startovního pole.

FISA, nyní známá jako FIA, zakázala z bezpečnostních důvodů tankování o dva roky později v roce 1984. O pouhých deset let později se k němu však po dominanci týmu Williams vrátila. Během prvních závodů v roce 1994 s novými pravidly pro tankování dokázal Michael Schumacher pomocí této strategie získat náskok před Ayrtonem Sennou, a to měl předtím problémy jej vůbec předjet.

V roce 2010 ale FIA tankování zakázala, což znamenalo, že týmy musely své vozy přizpůsobit, aby podávaly vysoký výkon i s plnou nádrží paliva. Po zákazu musí mít před startem každé velké ceny v nádrži vozy dostatečné množství paliva, aby mohly závod dokončit. Na startu závodu mohou mít až 110 kg paliva, na konci závodu ale musí FIA dodat jeden litr, jinak jim hrozí diskvalifikace. Tak přišel například v roce 2021 o pódium Sebastian Vettel při Velké ceně Maďarska, když tým nebyl schopen poskytnout odpovídající vzorek ke kontrole.

Proč bylo tankování v F1 zakázáno?

FIA zakázala tankování kvůli obavám o bezpečnost jezdců. Dříve toto pravidlo nebylo možné zavést, protože palivové nádrže uvnitř vozů byly příliš malé. V roce 2010 se pravidla změnila a umožnila vozům, aby byly o 22 cm větší a aby se do nich vešla větší palivová nádrž. Týmy pak musely v rámci svých strategií zohlednit to, jak se vozy k palivu chovají a jak jej během závodu nejlépe spravovat, aby zajistily co nejlepší výkon.

Dalším důvodem bylo snižování nákladů. Převážet těžká tankovací zařízení přes celý svět na každý závod bylo prostě velmi nákladné.

Před zákazem tankování také došlo v boxech k mnoha nebezpečným incidentům a úniku paliva, když se vozy snažily tankovat. Například v roce 2009 utrpěl Kimi Räikkönen lehké popáleniny poté, co únik paliva z McLarenu Heikkiho Kovalainena způsobil malý požár v pitlane. Během Velké ceny Německa 1994 byl zase Jos Verstappen, otec Maxe Verstappena, poraněn během zastávky v boxech poté, co palivová hadice vystříkla palivo na něj i vůz. Verstappena a některé mechaniky v okolí poté zachvátily plameny.

Jos Verstappen's Benetton dramatically catching fire during during a pit stop at the 1994 German GP – Hockenheim. #F1 pic.twitter.com/vJyKPelBiE

— F1 Images (@F1_Images) August 10, 2017

Všichni naštěstí vyvázli bez zranění. Verstappen na nehodu vzpomínal se slovy: „Vzpomínám, že jsem přijížděl na co jsem si myslel, že bude obyčejný pitstop. Když jsem seděl ve voze, vždycky jsem si otevřel hledí helmy, protože když jsem stál na místě, hodně jsem se potil. Takže jsem zastavil, otevřel si helmu, abych se nadýchal čerstvého vzduchu. Pak jsem viděl, jak se blíží tekutina. To bylo ještě předtím, než jsem něco ucítil, a proto jsem mával rukou. Pak všechno vzplálo a najednou byla tma a černo a já nemohl dýchat. Byla to situace, o které obvykle nepřemýšlíte: je to jako byste se najednou ocitli v tmavé místnosti a říkáte si, musím se dostat ven… Dostat pryč volant byl problém, to mi zabralo pár sekund. Pak jsem se musel odpoutat. Takže se hodně událo, než jsem se postavil a uvědomil si, co se stalo.“

Vrátí se někdy tankování během závodu?

Kvůli obavám o bezpečnost a nákladům je velmi nepravděpodobné, že by se tankování do formule 1 někdy vrátilo. Některým jezdcům ale chybí. Například v roce 2019 Romain Grosjean prozradil, že by byl rád, kdyby se tankování vrátilo, aby se odlehčilo pneumatikám. „Ano, chceme to. Ne proto, že bychom si mysleli, jak je to skvělé pro závodění, ale protože musíme snížit hmotnost auta, abychom pomohli Pirelli. Je to dočasné řešení, aby vůz byl o 70 kg nebo 60 kg lehčí. Je to jeden z důvodů, proč se nám vozy strašně přehřívají.“

Lewis Hamilton se také pár let svěřil s tím, že by si přál, aby se tankování znovu zavedlo. Pomohlo by kompenzovat rostoucí hmotnost vozů a dopad, který má na pneumatiky.

A kdy se může tankovat?

Jiná věc je kvalifikace, kdy se týmy snaží zajet co nejrychlejší časy a jezdí proto s minimem paliva. A pokud je potřeba dotankovat, je vůz prostě odvezen zpět do garáže.

Tankování a palivo hraje během kvalifikace velkou roli.  Tým se může rozhodnout natankovat pouze tolik paliva, aby mohl pilot zajet jedno rychlé kolo a rychlejší čas než ostatní. Pokud se mu však smaže čas nebo je během kola zablokován, pak nemusí mít dostatek paliva, aby zajel nové rychlé kolo a musí se vrátit zpátky do boxů. To může týmu kvalifikaci zkomplikovat a může způsobit, že pilot vypadne z kvalifikace mnohem dříve, než se předpokládalo.

Jak vlastně vypadá palivová nádrž v F1?

Je jiná než v běžném voze a je speciálně vyvinutá tak, aby byla pružná a nezničitelná. Není to ve skutečnosti krabice, ale měchýř, který se vmáčkne do vozu a poté se naplní jako balon. Může být umístěna za řidičem, ale musí být přímo před motorem. Z aerodynamických důvodů musí samozřejmě být co nejmenší.

Během závodu se palivo v nádrži pohybuje. Proto jsou po stranách umístěna malá čerpadla, které dokáží tekutinu přemístit jinam. Nádrž je také rozdělena na části, ze kterých se palivo nemůže dostat jinam, aby se v zatáčkách zabránilo přílišnému pohybu paliva a vůz byl vyváženější.

Rarely seen inside the survival cell, the #F1 fuel tank has become a complex & contorted shape to meet the needs of the chassis and aero designers.
Pics of @MercedesAMGF1 W08 tank from the @F1Exhibition#F1 #F1Tech pic.twitter.com/iMswlv5iDd

— Craig Scarborough (@ScarbsTech) May 7, 2023

A co ostatní série?

V žádné z nižších formulí a stejně tak v MotoGP se palivo nedoplňuje. V jiných motorsportech je to však stále běžná věc. Například IndyCar, NASCAR a vytrvalostní závody stále tankují.

Motory v IndyCar budou od roku 2024 fungovat na hybridní technologii, stále ale budou obsahovat palivovou nádrž o objemu 70 litrů. Nové předpisy mají zajistit, aby byly vozy více hybridní a podnítit týmy k většímu vývoji vozů, včetně systému podobnému ERS, kdy se při brzdění rekuperuje energie, aby motory mohly produkovat vyšší výkon, aniž by spotřebovávaly více paliva.

V NASCAR mohou týmy během závodu doplnit libovolné množství paliva. Palivová nádrž pojme kolem třiceti litrů, týmy se ale snaží natankovat co nejméně, aby vozy byly lehčí a rychlejší. NASCAR se také chystá přejít na hybridnější technologii a plánuje závést rekuperační brzdění, jako IndyCar.

Co se týče vytrvalostních závodů, dříve platil limit paliva na kolo. Od roku 2014 je zavedena ekvivalence technologií, která má vyrovnat výkony hybridních a nehybridních vozů. Příděly jsou uplatňovány podle okruhu. Například v Le Mans mají týmy povolen maximální průtok benzínu 80,2 kg na hodinu a 35,2 kg na stint pro hybridní vozy. Nehybridní vozy mají povoleno 110 kg/h a 52,9 kg na stint.