Data ukázala, proč Lawson přišel o sedačku v Red Bullu

Liam Lawson se vrací do týmu Racing Bulls, zatímco Júki Cunoda dostává šanci v hlavním týmu Red Bullu. Tento krok má lehce ironický nádech – ještě před třemi měsíci se totiž zdálo, že novozélandský talent vytlačí právě Cunodu. Nakonec však bylo všechno jinak.

Lawson během svého krátkého působení v Red Bullu ukázal slibné tempo, a to i přes minimální zkušenosti ve srovnání s Cunodou. Vedení týmu v něm vidělo potenciál na dlouhou dobu. Jenže po dvou závodech bylo jasné, že situace není ideální. A Red Bull, který není známý trpělivostí, přistoupil k další změně.

Od naděje k realitě

Helmut Marko označil Lawsona po dvou závodech za „omráčeného boxera“. Přesně opačný dojem, než jaký měl původně vzbudit. Klíčovým problémem nebyl jen nedostatek rychlosti, ale především neschopnost zajet čisté kolo. To se potvrdilo jak v Austrálii, tak v Číně.

Lawson čelil také technickým potížím. V testech ho zpomalila hydraulika, v Austrálii zase vynechal celý trénink kvůli poruše pohonné jednotky. I když se nejedná vysloveně o jeho chyby, rozhodně mu to nehrálo do karet. Mladý jezdec se snažil držet krok, ale jeho výkony zaostávaly.

Při analýze dat z prvního víkendu v Melbourne se ukázalo, že Lawson měl problémy nejen s čistou rychlostí, ale i s udržením konzistentního tempa v důležitých zatáčkách. V pomalých sekcích, jako jsou zatáčky 3 a 11, měl potíže převážně s nedotáčivostí. Ve středně rychlých a vysokorychlostních úsecích, jako zatáčka 6 a sekvence 9/10, zaostával v nájezdech viz. telemetrie níže.

Tlak, chyby a nevyužitá šance

Lawson se tak dostal do začarovaného kruhu – čím více tlačil na pilu, tím větší dělal chyby. Navíc se trápil s velmi specifickým chováním vozu RB21, zatímco Verstappen dokázal z vozu vytěžit maximum.

V Šanghaji se jeho problémy lehce zmírnily, ale stále zde panoval strašák v podobě nedotáčivosti monopostu. Nejvíce se to projevovalo v dlouhé sekci zatáčky 1 a při změně směru v zatáčkách 2 a 3, kde kvůli oné výrazné nedotáčivosti dosahoval ztráty na Verstappena ve výši 15 km/h.

Ve vysokorychlostních pasážích, například v zatáčkách 7 a 8, si Lawson vedl relativně dobře. Jakmile však šlo o agresivní najíždění do zatáček, tak se jeho ztráta na Verstappena prohloubila. Nizozemec má totiž unikátní cit na zvládnutí extrémě citlivé přední části vozu a dokáže si poradit i s nepředvídatelným chováním monopostu, aby stále udržel vysokou rychlost v zatáčkách viz. telemetrie níže.

Rozhodující faktory? Pomalé tempo, příliš velký odstup od konkurence a problémy s ukočírováním vozu. Red Bull neměl čas čekat. Lawson po Číně požádal o více času, ale odpověď byla jasná – žádné další šance. Vedení týmu místo něj vrací Cunodu, přičemž celá situace spíš působí jako zoufalý pokus najít okamžité řešení.