SvětFormule.cz 
V paddocku Hungaroringu jsem narazil na „starého dobrého známého“ z GP3, F3 a F2, Arjuna Mainiho. Indický jezdec DTM přišel podpořit bratra Kushe, který za Invista Racing vyhrál maďarský sprint formule 2. Vždy usměvavý 23letý Arjun se v monopostech vyzná. V GP3 jednou zvítězil a ve své jediné sezoně F2 (Trident, 2018) dojel pětkrát pro body, než svůj sen o kokpitu F1 vzdal. Aktuální tovární jezdec AMG-Mercedesu tedy ví, o čem mluví…
Roman Klemm: Vidím tě v paddocku F2 od aktivních dob poprvé…
Arjun Maini: Mé úkoly s vozy AMG GT se často kříží s termíny Grand Prix, proto jsem se na Kushe tady přijel letos podívat skutečně poprvé.
RK: A poradit mu jak na to?
AM: Když se sám zeptá, tak mu rád řeknu můj názor. Moc mu do toho ale nemluvím. Myslím, že bych mu přílišným povídáním spíše uškodil.
RK: Sám se můžeš ohlédnout po hezké monopostové kariéře. Kdy a jak došlo k jejímu zlomu?
AM: Byl to okamžik, kdy jsem pochopil, že má cesta nepovede do F1. Tehdy jsem měl možnost přestoupit do vozů GT s AMG, tak jsem to bral. Můj o 3 roky mladší brácha svůj sen o F1 ještě prožívá – takže uvidíme…
RK: Kde žiješ a jak hodnotíš tvé účinkování v DTM?
AM: Žiju v Německu a dokonce už i trochu německy mluvím. Být továrním jezdcem AMG je jako sen. Jsem profík a ze závodění žiju – to bylo vždy mým hlavním cílem. V DTM jsem zatím dojel jednou druhý. S AMG plánujeme DTM i pro příští sezóny, takže vidím možnost ke zlepšení.
RK: Zažil jsi tedy trasformaci DTM z „Éry Berger“ na „Éru ADAC“. Rozeznáváš velké rozdíly?
AM: Ani ne. Myslím, že se pro nás jezdce nezměnilo takřka nic. Dobrá, jsou tu detaily v organizaci, které jsou jiné – racing v DTM ale zůstal stejný.
RK: A jaké máš ještě sny?
AM: Myslím, že pro každého závodníka současně existují dva šampionáty, kde by chtěl jet: formule 1 a WEC, který prožívá opravdu „zlaté časy“. Proto sním o 24h v Le Mans s AMG. Aktuálně takové plány sice neexistují – ale kdo ví? WEC a Le Mans jako tovární jezdec AMG, to by bylo COOL!
RK: A co tady ve formuli 2 – vidíš velké změny?
AM: Dobrá, mají nová auta – týmy, rozvržení paddocku a lidé jsou ale převážně ti stejní, jako za mých časů (v tom přichází prezident F2/F3 Bruno Michel a Arjuna velmi srdečně zdraví). Takže si tu připadám, jako před 5 lety.
RK: Tvůj bratr začal sezóny silně, pak trochu stagnoval a tady zase vyhrál. Hodně týmů si neví s kolísající konkurenceschopností materiálu rady. Jak to vidíš ty?
AM: Myslím, že rozhodující úlohu hrají pnaumatiky. Lépe řečeno to, jak jezdec vyladí jejich souhru s šasi na daném okruhu. To je to celé kouzlo F2. Někdy se to povede – pak zase ne…
RK: Lituješ toho, že nikdy nebudeš pilotem F1?
AM: Po F1 určitě nebrečím. Závodím a vydělávám tedy tím, co mě baví. Kdo to o sobě už může tvrdit? Že si mne AMG vybral za továrního jezdce, vlastně hodnotím jako můj největší sportovní úspěch vůbec.