Adam Kout: Každý závodník sní o formuli 1

Adam Kout, čtyřiatřicetiletý český okruhový závodník, s motorsportem začal už jako dítě. Po začátcích v motokárách přešel k formulím. V pouhých patnácti letech se stal nejmladším mistrem Národní formule a o dva roky později, v roce 2007, pokračoval do švýcarské formule Renault, kde se s 242 body stal vítězem celého šampionátu. Na startovním roštu Eurocupu formule Renault potkal například Daniela Ricciarda nebo Valtteriho Bottase. S týmem Křenek Motorsport si odnesl druhé místo ze slavného Silverstonu, ale když přišel čas postoupit výš, náklady nestačily a Adam zakotvil v evropských superkartech, kde slavil velké úspěchy. Dvakrát se stal mistrem Evropy a třikrát si domů odnesl titul vicemistra.

Pandemie covidu-19 zapříčinila velké komplikace i na poli motorsportu a Adam se závoděním skončil. Věnoval se rodinné firmě na prodej a servis vozů, ale minulý rok přišla zajímavá nabídka. Adam Kout se úspěšně vrátil k závodění, konkrétně k sérii TCR Eastern Europe, kde jezdí pod barvami týmu Janík Motorsport. I přes to, že šlo o návrat po jisté době, Adamovi se na konci sezóny podařilo získat celkové třetí místo a letos se s Hyundai Elantrou N TCR pokusí bojovat o titul.

 

Zobrazit příspěvek na Instagramu

 

Příspěvek sdílený Janik Motorsport (@janik_motorsport)

K motorsportu Adama přivedl jeho tatínek, a to i z toho důvodu, že jejich rodinná firma se věnuje prodeji aut a autoservisu. „Kolem aut jsem se motal jako malý kluk. Bylo mi to blízké. V šesti jsem zkoušel jezdit s malou autokrosovou buggy. Později u nás začal pracovat tehdejší velmi úspěšný motokárový jezdec Lukáš Podobský. Ten mě přivedl k motokárám a učil mě v prvních závodních krůčcích.“

Závodění ho bavilo. Miloval totiž všechno, co mělo motor a kola. Když se ale člověku daří, více ho to baví. V roce 2003 se ale setkal s velmi důležitým člověkem – Josefem Křenkem, který jej podporoval a spolupracuje s ním i nyní. „Tenkrát jsme používali maziva Elf, tehdy ve spojení s Renaultem. Náš obchodní zástupce mi tehdy domluvil testování u pana Jana Schwarze s Deltou II v Mostě. Tam jsem poprvé potkal pana Křenka. Auto jsem nerozbil, něco jsem zajel a jeho to zaujalo.“ Došlo na domluvu a Adam mohl odjet závod v Národní formuli. V roce s 2005 už odjel celou sezónu Mezinárodního mistrovství České republiky a na řadu přišlo i celkové vítězství v šampionátu. „Od té doby pořád spolupracujeme. Já jsem pak měl pauzu, kdy jsem přešel do série superkart, ale nikdy to nepřestalo.“

Jako malý sledoval formuli 1 a jelikož měl kvůli rodinné firmě vztah k Renaultu, tak měl oči hlavně pro jednoho pilota – Fernanda Alonsa v modro-žluté kombinéze. „V tu dobu to byl Renault, když jezdil Fernando Alonso, ve žluto-modré formuli. Fandil jsem mu. Pak jsem formuli 1 přestal sledovat a teď se několik sezón snažím nevynechat ani jeden závod.“ Idolem pro něj byl ale i brazilský legendární pilot Ayrton Senna. „Vždy jsem ho bral jako takový vzor, i když je pravda, že si nepamatuji, když závodil. Ale pak když jsem se díval na záznamy závodů, tak pro mě byl vždy výjimečným pilotem. To je asi ten důvod, proč on.“

Z dnešního startovního roštu obdivuje Maxe Verstappena, protože je přesný a dokáže jezdit za jakýkoliv podmínek. „Podává bezchybné výkony, téměř. Je to zasloužené, ať už pro něj, tak pro celý tým, který stojí za autem.“

I Adam si představoval sám sebe jako pilota formule 1. Dostat se až do nejvyšší série je ale velmi obtížné, a to hlavně z finančních důvodů. „Asi každý mladý závodník, co přechází z motokár, nebo už v motokárách je, má takový sen, ale je to samozřejmě i o nějakém rozpočtu, který závodník má. Je velmi těžké se dostat tak vysoko. I třeba do formule 2. Nedokážu si představit, jak bychom sehnali prostředky a poté do královny motorsportu. To je mnohonásobně těžší. Určitě o tom všichni závodníci sní, ale je to těžké.“

Přechod z motokár na monoposty může být obtížný. „Někdo si může myslet, že to je podobné. Orientace v poli, tu z motokár člověk může mít. Ovládání se dost liší. Myslím, že na motokárách je na vše méně času. Trať je menší a zatáčky jsou rychle za sebou. Hodně pilotů, co přešlo na okruhy, říká, že na rovinkách je moc času. U řízení je spoustu jiných specifických věcí. Ať už třeba přítlak, na který si musí pilot zvyknout, dávkování nebo síla brzdy. V motokárách jde lehce, ale v autě na brzdu musí být síla. To je jedna z věcí, kde se to velmi liší.“

Adama jsme se zeptali, zda preferuje současné monoposty formule 1 nad těmi z minulosti. „Zvuk desetiválcové formule, to bylo něco mimořádného. Ty současné jsou technicky zajímavé. To se mi líbí, ale myslím si, že jsou moc velké a těžké. Mluví se o tom, že další generace má trend zvětšování zvrátit, a tak doufám, že se to stane a monoposty budou odlehčené.“

V motokárách se potkával s Pepou Králem. Jeho cesta ale vedla do formule BMW a Adam pokračoval do formule Renault 2.0. Ve stejné sérii se například objevil Daniel Ricciardo, Valtteri Bottas nebo Kevin Magnussen. Na kamarádské vztahy ale nebyl čas. Konkurence byla velká. Všichni spíše hledali setinky k tomu, aby byli lepší, rychlejší. Adam na tyto časy rád vzpomíná a označuje je za dobrou školu.

K motorsportu patří i nehody. Adam má za sebou i štěstí, kdy se mu nic nestalo, i když nehoda vypadala velmi nepřívětivě. Například v roce 2010 na maďarském Hungaroringu obrátil svůj monopost na střechu a skončil mimo trať. Za největší nehodu ale označil zatáčku Eau Rouge v belgickém Spa–Francorchamps. „Hungaroring byl můj poslední závod ve formuli. Asi bych si přál lepší zakončení formulové epizody, ale největší nehoda byla ve Spa–Francorchamps. Bylo to v Eurocupu. V prvním tréninku jsem v Eau Rouge škrtl podlahou a auto bylo neovladatelné. Skončil jsem ve zdi, co je nahoře. Tehdy mechanici a celý tým pracovali tvrdě. Ráno v sobotu byla kvalifikace. Auto dali dohromady, i když díly byly karbonové a bez polepu. Musela to být dřina.“

„Bylo to opravdu velmi rychlé. Jede se tam plná šest. Nedá se nic dělat. Pak když nastal náraz, tak se z toho člověk musí trochu vzpamatovat, ale naštěstí se nic nestalo. Bohužel na autě byly mechanické poruchy, mně se nic nestalo.“ Bezpečnostní prvky se v motorsportu neustále vyvíjí, ale někdy se jejich vývoj může zdát nedotažený. „Na Hungaroringu tehdy byly nové monoposty, a ještě nebyl dořešený ochranný oblouk. Nevydržel a urval se. Z auta jsem vylezl jako sněhulák, protože oblouk zatáhl za hasičák. Nic se naštěstí nestalo. HALO určitě dnes dělá hodně pro bezpečnost otevřených monopostů. Viděli jsme několik situací, kdy to pomohlo.“

Mezi jeho nejoblíbenější okruhy ale patří ty domácí. Brno nebo Most. Oba si užívá. Most možná více, protože je nejblíže jeho domovu. Zde vyhrál závod TCR Eastern Europe v minulé sezóně. Pokud by si mohl vybrat okruh, na kterém by se chtěl projet, byl by to Mount Panorama v Austrálii. „Když se dívám na videa, kde jsou závody, tak trať vypadá hodně zajímavě a myslím si, že by mě to tam bavilo.“

Adama můžete vidět v sérii TCR Eastern Europe, která se objeví i na českých okruzích. Jeho auto s číslem 68 bojuje o přední příčky. Číslo ale nemá hlubší význam, jednoduše mu bylo přiděleno. Ve svém týmu Janík Motorsport působí jako mentor polského pilota F4 CEZ Franciszka Hałatnika. Stejnou roli zastává i v akademii formule 4 zaměřené na náš region.

„Snažím se předat co nejvíce zkušeností, abych pomohl, aby mohli nabírat zkušenosti, co nejrychleji a byli konkurenceschopní. Na Balaton Parku startovali letos poprvé. Pro našeho pilota to bylo úplně poprvé. Těch nových věcí bylo pro něj celá řada, ale po celý víkend zrychloval. Doufám, že mu budu schopen pomoct.“

Formule 1 nově podporuje i F1 Academy, kde závodí ženské pilotky dostávající záštitu týmů nejvyšší série. Dle Adama by ženy v motorsportu neměly chybět, otázkou je, zda byl koncept správně uchopen. „Myslím, že ženy určitě mají na to se prosadit v klasických sériích. F1 Academy je asi zajímavá, hlavně pro sponzory. Čekal jsem silnější monoposty a nevím, zda se tato série vydala správným směrem.“

 

Zobrazit příspěvek na Instagramu

 

Příspěvek sdílený AUTO KOUT CENTRUM (@autokout)

Adam kromě aut miluje i jízdu na dvou kolech. Po konci minulé sezóny, ve které skončil na třetím místě, se s kamarádem vydal na zajímavé dobrodružství. „Minulý rok jsem jel nejdelší cestu. S kamarádem jsme odjeli na měsíc do Afriky s cílem v Dakaru. Jeli jsme z České republiky až tam a zpět. To byla asi nejdelší cesta, pro mě asi nejlepší. Byl jsem poprvé v Africe, a proto to bylo i více intenzivní.“

Momentálně věnuje nejvíce času přípravám na závody TCR Eastern Europe, a to jak o závodních víkendech, tak i mimo ně. Další výlety neplánuje, ale cokoliv se může změnit.

V rámci naší série rozhovorů se ptáme i na speciální otázku. S kým z formule 1 by se Adam chtěl ocitnout na pustém ostrově a proč?

„To je těžká otázka. Když už bych se musel ocitnout na pustém ostrově, tak asi s Kimim. Myslím, že máme podobné koníčky a určitě bychom vymysleli, jak se z ostrova dostat.“