30 let od smrti Enza Ferrariho: Za jeho éry se stávaly sny skutečností

Psal se 14. srpen 1988, kdy zasáhla motoristický svět velmi smutná zpráva, když 90 letý Ital zemřel. Za sebou zanechal prosperující automobilovou značku, jež dodnes sklízí úspěchy. Byl géniem, který dokázal své velice ambiciózní sny přetavit ve skutečnost. Jeho syn Piero přiznal, že ještě dnes jej zprávy o otcově smrti hluboce zasahují.

„Jak chci zůstat ve vzpomínkách? Raději bych mlčel,“ uvedl jednou velký Enzo ohledně svých narozenin.

Enzo zemřel den před „ferragosto“, italským státním svátkem. To však v žádném případě Enzovi nebránilo, aby na ten den naplánoval testy, jak prozradil Piero: „Můj otec by se v hrobě otáčel. Nenáviděl „ferragosto“. A těšil se jak malé dítě, když mohl stanovit termín testů ve Floranu na 15. srpna.“

Pro Ferrari byl srpen a září 1988 velmi emotivní, neboť pár týdnů po smrti zakladatele Ferrari získali na Monze Gerhard Berger a Michele Alboreto nečekané dvojité vítězství. Tehdy totiž dominoval McLaren-Honda stejným způsobem, jako tomu bylo v letech 2014-2016 s Mercedesem.

Today, we mark 30 years since Enzo Ferrari left us. During my career I have met many people in Formula One, from drivers and team managers to engineers and mechanics but with no one I have felt like I did with Enzo. pic.twitter.com/vLc1ztd5yW

— Giorgio Piola (@Giorgio_Piola) 14. srpna 2018

 „Ještě po tolika letech mě zprávy ze dne otcovo smrti hluboce zasahují. Je fajn vědět, že byl tolika lidmi nepřetržitě milován a respektován. Vzpomínky na něj ochraňuji jako poklad. Není jednoduché s veřejností sdílet něco, jako je smrt vašeho vlastního otce. Avšak dělám to rád, protože mě samotného dodnes kontaktují lidé, aby mi řekli, jak byl Enzo Ferrari pro ně důležitý. Nejde jen o zákazníky, nýbrž také o fanoušky,“ odhalil 73 letý Piero, jehož otec byl pro mnohé obrovskou inspirací. „Jde o lidi, kteří obdivují jeho odvahu, schopnost a snahu dosáhnout cíle, což je inspirovalo.“

Díky Enzo Ferrarimu je dnes Ferrari jednou z nejznámějších automobilových značek a v padoku královny motorismu má vysoké postavení, neboť je držitelem mnoha rekordů, které nebyly jiným týmem překonány. Také právě proto se z této italské značky stal mýtus. „Ferrari je legenda a vnímám jako privilegium, že můžu jezdit za Ferrari. Na ten okamžik, kdy jsem vstoupil na půdu továrny, nikdy nezapomenu, od té doby to uteklo jako voda, ale užívám si každou sekundu,“ uvedl Sebastian Vettel, krajan nejúspěšnějšího pilota v historii F1, Michaela Schumachera, a vzpomíná na svoji první návštěvu: „Můj první mananellský předkrm jsem tehdy dostal, když jsem tehdy jel v zimě do Itálie. Doufal jsem, že u tohoto plotu zahlédnu svůj idol Michaela Schumachera. A nyní sám jezdím pro Ferrari, to je neuvěřitelné.“

Enzo Ferrari měl údajně poměrně široké spektrum zájmů a představ, čím by se chtěl stát. Na seznamu byla kromě závodního jezdce také žurnalistika, a dokonce i operní pěvec. Nakonec zvolil čtyři kola. Zúčastnil se 47 závodů a několik jich s Alfou Romeo vyhrál, přesto si však uvědomoval, že na zisk titulu to nebude, tak pověsil helmu na hřebík a v roce 1929 založil Scuderia Ferrari.

A jak vlastně vzniklo legendární logo se vzpírajícím se koněm?

Nejprve bylo spojováno s italským bojovým letcem Francescem Baraccem, jenž měl oře vyobrazeného na svém letadle, neboť patřil po vládní kavalerii „Piemonte Cavalleria“.

Další legenda zase praví, že Baracca převzal koně od jednoho stuttgartského bojového letce, jenž byl zastřelen. Po jeho smrti se setkala Baraccova matka Contessa Paolina Biancoli s mladým závodníkem Enzem Ferrarim a navrhla mu, aby nakreslil na svůj vůz koně, který bude sloužit jako jeho talisman. Ovšem tento mladík zašel ještě dál – černého koně dal na žlutý podklad, což je barva jeho domoviny, Modeny, a tak vznikl legendární znak se vzpírajícím se koněm. Kdy se poprvé „Cavallino“ objevilo na závodních vozech, se neví.

Později se Ferrari s Alfou Romeo rozdělilo a stalo se nezávislou stájí, jejíž sídlo vzniklo v Maranellu, aby v roce 1947 spatřilo světlo světa první Ferrari. Po první porážce Alfy Romeo Ferrari pronesl: „Je to, jako bych zavraždil svoji matku.“

Ferrari founder Enzo Ferrari passed away on this day in 1988 aged 90. It meant the last win he saw for his Scuderia Ferrari was courtesy of Gerhard Berger at the 1987 Adelaide Grand Prix. #F1 #Adelaide pic.twitter.com/U4pasNXjFS

— Adelaide GP (@Adelaide_GP) 14. srpna 2018

A tak začal nekonečný příběh čítající tisíce úspěchů sportovního vozu, jež podle červené barvy, specifické právě pro Maranellské, rozpozná i malé dítě. Za tím vším však stojí muž, bez kterého by se Ferrari nedostalo tam, kde je: Enzo Ferrari, jenž byl šéfem všemi milovaným a přezdívaným „Commendatore“, podle řádu, který mu byl roku 1927 udělen. Nicméně sám Enzo upřednostňoval spíše, když mu říkali „Ingegniere“, ačkoliv nikdy na inženýra nestudoval.

Byť byl Enzo navenek „tvrďákem“, manipulátorem, tak uvnitř byl velmi zranitelný. Smrt syna Dina z prvního manželství nikdy nerozdýchal.

Za éry Ferrariho se stávaly sny skutečností

„Je nemožné popsat pár slovy, co pro mě Enzo Ferrari znamenal,“ řekl bývalý prezident Ferrari Luca Montezemolo. „Moc mu děkuji za jeho odvahu, schopnost dívat se dopředu i v náročných momentech, jak v osobním životě, tak na profesní úrovni.“

Sedmdesátiletý Ital Ferrariho ještě zažil, spolupráce s legendou si nesmírně cení. Nezanevřel na něj ani po smrti. Měl jeho fotku vystavenou ve své pracovně a byla pro Montezemola jakousi „oporou“.

„Často myslím na to, jaké jsem měl štěstí, že jsem jej poznal osobně a pracoval s muži jako Avvocato Angnelli. Byli opravdu mimořádnými lidmi, kteří udělali z naší země celosvětovou chloubu. Vedle mého pracovního stolu v Maranellu stála vždy fotka zakladatele: Když jsem musel učinit důležité rozhodnutí, často jsem se na ni díval a ptal se, co by asi udělal.“

„Příklad, který Enzo Ferrari udal, je stále v mých myšlenkách. Díky vůli a vášni dokázal zrealizovat svůj sen stavit mimořádná auta. To je charakteristika, část DNA všech mužů a žen, kteří ve firmě pracují a nosí jeho jméno.“

„Enzo Ferrari by byl šťastný, kdyby viděl, co se z firmy stalo – jedinečná průmyslová a závodní instituce, která Itálii excelentně zastupuje a nadchne miliony jejích fanoušků po celém světě.“