Velká cena Španělska: Preview

Na okruhu Circuit de Catalunya, který leží v obci Montmeló nedaleko Barcelony a skládá se z 16 zatáček, se vozy Formule 1 představí již po osmadvacáté. Poprvé se zde elita formulového závodění představila roku 1991.

Historie Velké ceny Španělska je ovšem mnohem delší a košatější. Historicky první Velká cena Španělska se totiž uskutečnila již 28. řijna 1951. Tehdy se na okruhu Pedrables odehrálo finále druhé sezony Formule 1. Svůj první z pěti mistrovských titulů i v něm tehdy zajistil legendární Argentinec Juan Manuel Fangio, který tehdy na voze alfa romeo závod vyhrál. Společně s ním tehdy na stupně vítězů vystoupili jeho krajan José Froilan González(Ferrari), který skončil druhý a Fangiův týmový kolega Nino Farina, jenž obsadil třetí pozici.

Na svou druhou Grand Prix si Španělé museli počkat až do roku 1954. Tehdy okruh Pedrables znovu hostil závěrečný závod sezony. Z vítězství se tehdy radoval jezdec Ferrari Mike Hawthorn před druhým Luigim Mussem na maserati a třetím Juanem Manuel Fangiem na voze mercedes, který již před tímto závodem měl svůj druhý titul mistra světa v kapse.

Po tomto závodě trvalo dlouhých 13 let, než se Formule 1 znovu objevila. Stalo se tak v sezoně 1967, kdy se na okruhu v Jaramě uskutečnil nemistrovský závod, na jehož konci se z vítězství radovalo legendární spojení Jim Clark-Lotus. Britská stáj triumfovala také o rok později, kdy podnik již získal mistrovský status. Tehdy zvítězil Graham Hill. Roku 1969 se španělská Grand Prix přestěhovala na okruh Montjuic a zvítězila další britská legenda Jackie Stewart.

Montjuic se od této sezony střídal každý rok v pořádání velké ceny s Jaramou. Poslední závod se na okruhu ležícího v blízkosti stejnojmenného katalánského vrchu uskutečnil roku 1975. Tento závod se do dějin Formule 1 zapsal černým písmem kvůli nehodě Rolfa Stommelena, za kterou zaplatilo životem pět přítomných diváků. Na prvním místě byl tehdy klasifikován pilot Mclarenu Jochen Mass, který se mohl „radovat“ ze svého jediného vítězství v královně motorsportu. Radovat ale opravdu jenom v úvozovkách. Němec se totiž k triumfu z tohoto tragického závodu nehlásí. Nejvíce se na okruhu Montjuich dařilo Jackiemu Steawrtovi, který kromě prvenství v premiérovém závodě na této trati v roce 1969 přidal ještě jedno o dva roky později.

Jarama poté hostila Velkou cenu Španělska od roku 1976 až do sezony 1981, přičemž závodu z roku 1980 potzbyl kvůli sporům mezi FISA a FOCA mistrovského statusu. Nejúspěšnějším jezdcem na okruhu v Jaramě byl Mario Andretti. Američan dokázal v letech 1977 a 1978 dovézt svůj lotus do cíle na prvním místě a je jediným pilotem, který zde dokázal vybojovat vítězství více než jedenkrát. Jednoho z milníků své úspěšnéí kariéry dosáhl na okruhu Jarama Niki Lauda. Pilot Ferrari zde roku 1974 poprvé v kariéře zvítězil.

V letech 1982-1985 se Velká cena Španělska nekonala. Po čtyřech letech se vrátila Formule 1 do Španělska v sezoně 1986 a to na okruh Jerez. Na andalusském okruhu se závodilo až do roku 1990. Nejvíce vítězství zde dosáhli Ayrton Senna spolu s Alainem Prostem, kteří se mohou pyšnit dvěma triumfy na této trati. Zatímco Brazilec zde kraloval roku 1986 ještě v barvách Lotusu, kdy svedl nervydrásající bitvu s Nigelem Mansellem, a své druhé vítězství získal roku 1989 již jako pilot Mclarenu, „profesor“ zvítězil v letech 1988 pro Mclaren a roku 1990 ve voze Ferrari. Jednalo se tehdy o poslední vítězství tohoto francouzsko-italského spojení. Na třetím místě tehdy skončil s vozem Benetton Alessandro Nannini, pro něhož se jednalo o poslední závod ve Formuli 1. Jeho kariéru v královně motorsportu totiž přerušila o týden později nehoda s helikoptérou, při níž utrpěl zranění ruky.

Od roku 1991 až dodnes se koná Velká cena Španělska na okruhu Circuit de Catalunya. Historicky nejúspěšnější je na této dráze Michael Schumacher. Sedminásobný mistr světa zde triumfoval hned šestkrát v letech 1995, 1996, 2001, 2002, 2003 a 2004. V sezoně 1996 se jednalo o jeho první ze spousty triumfů pro Ferrari. Vítězství to bylo o to cennější, že bylo dosaženo na mokré trati a německý závodník tehdy nadělil druhému Alesimu ze stáje Benetton tři čtvrtě minuty.

Z aktivních jezdců poznali v Barceloně chuť vítězství také Lewis Hamilton, Kimi Räikkönen a Fernando Alonso, kteří zde dokonce zvítězili hned dvakrát. Zatímco Brit se radoval v letech 2014 a 2017, Fin slavil v sezonách 2005(Mclaren) a 2008(Ferrari) a Alonso dostal domácí fanoušky do varu roku 2006 v barvách Renaultu a v sezoně 2013 v kokpitu stáje Ferrari. Ve druhém případě se jednalo o dposud poslední Alonsovo vítězství v královně motorsportu.

Dalšími vítězi jsou ze současného startovního pole také Sebastian Vettel(2011) a Max Verstappen, který se zde roku 2016 dočkal při své premiéře u Red Bullu svého prvního triumfu ve Formuli 1. Cestu na nejvyšší stupeň vítězů mu tehdy usnadnila také kolize jezdců Mercedesu Lewise Hamiltona a Nica Rosberga v úvodu závodu. Nizozemec se tehdy stal ve věku 18 let 228 dnů nejmladším vítězem Grand Prix v historii.

Svého premiérového a zároveň jediného vítězství ve Formuli 1 zde dosáhl roku 2012 také Pastor Maldonado. Nepříliš pozitivně proslulý Venezuelan zde tehdy zároveň dosáhl dosud posledního prvenství pro Williams. Na tento triumf čekala tehdy stáj z Grove od Velké ceny Brazílie 2004, kdy dovezl vůz williams do cíle na první příčce Juan Pablo Montoya.

V barvách stáje z Grove započala v Barceloně kariéra vítěze třinácti velkých cen a vicemistra světa z roku 2001. Tehdy třiadvacetiletý Skot byl určen jako náhrada za Ayrtona Sennu, který zahynul o čtyři týdny dříve ve Velké ceně San Marina.

Okruh Circuit de Catalunya je také klíčovým místem pro japonskou stáj Super Aguri, která ve Formuli 1 působila krátce v letech 2006-2008. Zatímco roku 2007 zde stáj bývalého pilota Formule 1 Aguriho Suzukiho získala zásluhou osmé příčky Takumy Sata první bod, o rok později zde absolvovala svůj poslední závod v královně motorsportu, neboť do nadcházejícího závodu sezony v tureckém Istanbulu kvůli finančním problémům nenastoupila.

Nejúspěšnějším závodníkem je v historii celé Velké ceny Španělska Michael Schumacher. Němec zde, jak již bylo zmíněno výše, triumfoval v šesti případech. O druhé místo se v historické tabulce dělí se třemi prvenstvími Jackie Stewart(1969, 1970, 1971), Nigel Mansell(1987, 1991, 1992) a Mika Häkkinen(1998, 1999, 2000).

Nejúspěšnějším týmem je ve Španělsku Ferrari. Italové se zde radovali dvanáctkrát v letech 1954, 1974, 1981, 1990, 1996, 2001, 2002, 2003, 2004, 2007, 2008 a 2013. Druhá pozice patří Mclarenu(1975, 1976, 1988, 1989, 1998, 1999, 2000, 2005) a třetí Williamsu(1987, 1991, 1992, 1993, 1994, 1997, 2012).