Velká cena Monaka 2025: Co nás čeká?

Circuit de Monte Carlo

Snad není legendárnějšího a prestižnějšího závodu než toho v Monaku. Závodění zde má svou kulturu již téměř sto let. První nápady na pořádání závodu v přímořském knížectví se začaly rodit v 20. letech 20. století a roku 1929 zde poprvé do ulic vyrazily auta v rámci inaugurálního závodu.

V roce 1950 se Velká cena Monaka jela v rámci nově pořádáného mistrovského šampionátu formule 1. První pole position (s časem 1:50.200 s) a výhru zde získal Juan Manuel Fangio na alfě romeo. Pak si dalo Monako přestávku – v roce 1951 se závod nejel a v roce 1952 se nepočítal do šampionátu, protože se závodilo podle pravidel formule 2. Ani v roce 1953 a 1954 se sem formule 1 nepodívala. Od roku 1955 je však stálicí.

1950 Monaco Grand Prix pic.twitter.com/5cfjPOfvvq

— phn16 (@phn16) May 26, 2023

Okruh od padesátých let prošel jen minimálními změnami. Prvních pár let se startovalo na zadní rovince před dnešní osmnáctou zatáčkou. Další významnou změnou je šikana Nouvelle (zatáčky 10 až 11), která následuje ihned po tunelu. Ta se v průběhu let posouvala dozadu a pak se vrátila zpět k tunelu a v 80. letech zostřila. Změnila se také sekce kolem bazénu, která bývala až do 70. let rovná. V 70. letech se také změnila poslední zatáčka na dvě. Změnou prošla i první zatáčka Ste Dévoté, která bývala v minulosti rovnější.

Zdroj obrázku: formula1.com

Se svými 3 337 metry se jedná o nejkratší trať kalendáře. Jezdci ji musí obkroužit 78x, a ani tak nedosáhnou na minimální vzdálenost grand prix, kterou je 305 kilometrů.

Na tomto okruhu je nejdůležitější kvalifikace. V závodě se jen těžko předjíždí a není zde prostoru na chybu. Monako je svými úzkými uličkami proslavené a pokud uděláte chybu, čekají na vás všudypřítomné bariéry. Ty zde potrestaly už nejednoho jezdce a k zvládnutí tohoto okruhu není třeba jen jezdeckého umu a dobrého auta, ale často i notná dávka štěstí. Pár kapek deště vám zde může ukončit závod stejně rychle jako oponent, který měl zrovna velké oči.

Pirelli pro tento okruh (a pro Imolu a Barcelonu) nominovalo ty nejměkčí sady C4 až C6. Počasí by strategie nijak ovlivnit nemuselo. Předpověď prozatím hlásí slunečno, přinejhorším zataženo. FIA si ale připravila způsob, jak závod zpestřit, a ve Velké ceně Monaka budou povinné dva pitstopy!

Zdroj: Ferrari

Vítězové VC Monaka z předešlých let

Rekordy

Okénko do historie

• Svou domácí cenu zde vyhráli pouze dva monačané – Louis Chiron (1931) a Charles Leclerc (2024).
• Za celou historii v přístavu skončila pouze dvě auta – dvojitý mistr světa Alberto Ascari (v roce 1955) a Paul Hawkins (1965). Oběma se podařilo doplavat do bezpečí. Od roku 1969 proto začaly být instalovány Armco bariéry.
• V roce 1996 dojela závod pouze tři auta.
• Výhra v Monaku spolu s výhrou v 24 hodin Le Mans a Indianapolis 500 tvoří Trojitou korunu motorsportu. Ta se zatím podařila získat pouze jednomu jezdci, Grahamovi Hillovi.
• Monaku naprosto dominoval Ayrton Senna a ani 30 let po jeho smrti nebyly jeho rekordy prolomeny. Již ve svém pátém závodě ve formuli 1 dokázal svůj toleman dostat ze třináctého na druhé místo. Byl by dokázal i vyhrát, závod byl ale předčasně ukončen.
  • V počtu pódiových umístění za ním stojí Graham Hill, Michael Schumacher, Sebastian Vettel a Lewis Hamilton (7x), v počtu pole positions jsou za ním Juan Manuel Fangio, Jim Clark, Jackie Stewart a Alain Prost (4x) a v počtu vítězství Graham Hill a Michael Schumacher (5x).
• Od roku 1984 do roku 1993 závodu dominovali buď Ayrton Senna nebo Alain Prost. Jen jedna z těchto desíti výher byla Lotusu, zbytek připadl McLarenu.
• Více než polovina výherců Velké ceny Monaka zde startovala z pole position.

Zdroj: Ferrari

Povinné pistopy

Jak se kdo v Monaku kvalifikuje, s takovým místem může počítat i ve finiši. Ne nadarmo se Monaku říká nejnudnější závod – prostoru na předjíždění prostě moc není, se strategií se jen těžko něco vymyslí a zajímavou podívanou nabídne jen deštivý závod. Proto se FIA rozhodla zakročit. Řešení? Dva povinné pitstopy.

Jistotou je, že uvidíme pneumatiky C4 a C5 – ty jsou pro tento závod povinné. Dvěma pitstopům se nevyhneme ani kdyby pršelo – týmy mají k dispozici jeden set pneumatik do mokra navíc, které v případě deště budou muset použít.

„Ve Velké ceně Monaka musí každý jezdec použít nejméně tři různé typy pneumatik (do sucha nebo do mokra). Pokud jezdec v závodě nepoužije přechodné nebo mokré pneumatiky, musí použít alespoň dvě různé směsi pneumatik do sucha, z nichž jedna musí být z povinných suchých směsí (tvrdá nebo střední). Pokud není závod pozastaven a nemůže být znovu odstartován, bude mít nedodržení těchto požadavků za následek diskvalifikaci příslušného jezdce.“

Jako doma

V Monaku má trvalé bydliště více než polovina pilotů. Není tedy divu, že zdejší ulice znají jako své boty a například Nelson Piquet prohlásil, že Velká cena Monaka je jako jezdit si na kole v obýváku. Jeden z nich zde ale od malička vyrůstal a Velká cena Monaka je pro něj speciální. Po letech snahy a neúspěších zde loni Charles Leclerc konečně vyhrál.

V kvalifikaci v Imole se k překvapení všech tifosi Ferrari nedostalo ani do Q3. O to se postaraly vozy Aston Martinu, které na střední sadě zajely lepší čas. V závodě se však (opět k překvapení všech tifosi) Ferrari povedla strategie a Ferrari dojelo čtvrté a šesté. V Monaku je čeká nová výzva. Na Leclercův domácí závod si sice přichystali speciální kombinézy, speciální výsledek ale nečekají. Leclerc raději tlumí veškerá očekávání a Frédéric Vasseur stále opakuje, že z auta nedokázali ještě dostat maximum.

Zdroj: Mercedes

Michael Schumacher, Ferrari, Mônaco, 1996. pic.twitter.com/ADBDiLTJXL

— Demetriou Neto (@NetoDemetriou) February 14, 2025