Red Bull Showrun: Rozhovor David Coulthard a Tony Burrows

Pro Davida Coultharda toto zdaleka nebyla první návštěva Prahy. Naše hlavní město navštěvuje velmi často kvůli přátelům (údajně je zde snad častěji než v rodném Skotsku), je to ale poprvé, co zde s Red Bullem zavítal v rámci takové akce. Praha se tak přidala do seznamu k americkému Dallasu, bosenskému Sarajevu, severoirskému Belfastu, chilskému Santiago de Chile a dalším metropolím, kde se Red Bull Showrun odehrál v minulosti.

Manažer Red Bull Racing Tony Burrows si pochvaloval trať na Karlíně. Před pořádáním akce si ji museli pořádně projít, ale byl velmi spokojen s její kvalitou.

„Trať jsem viděl, vypadá velmi, velmi dobře. Občas jezdíme na opravdu příšerných tratí, ale tahle je úžasná. Hezká, jsou zde rovinky a je rovná. Jsem si jistý, že ukážeme pořádnou show.” A to také v sobotu odpoledne ukázali.

Městské tratě ve formuli 1 mohou znamenat problémy v podobě kanálů. Závod v Las Vegas v minulé sezóně je příkladem toho, co všechno uvolněný kanál může způsobit. Carlos Sainz se již v prvním tréninku musel rozloučit s jakoukoliv šancí na podání skvělého výkonu a Ferrari muselo řešit obrovský zásah do finanční stránky týmu. Kanály se objevily i v Karlíně a nesly se sebou i jisté riziko. Red Bull Racing proto musel provádět kontroly.

„Občas máme s kanály problém. Některé typy kanálů mohou být problematické, pokud se lehce zvedají, a protože spodek těchto aut generuje velký podtlak a může to kanály nadzvednout z vozovky. Ale tyhle jsou velmi pevně připevněné a nemáme s nimi problém.”

Števo Eisele se Davida Coultharda také zeptal na tajemství legendárního monopostu RB7, který v roce 2011 stál osmnáckrát na pole position, dvanáctkrát zvítězil ve velké ceně a se kterým Sebastian Vettel spolu s Markem Webberem zajistili pro Red Bull  Pohár jezdců a Pohár konstruktérů.

„Nezávodil jsem s ním, takže vážně nemůžu říct, v čem spočívá jeho tajemství, a ani jsem ho nenavrhnul. Ale je to krásné auto, které vyhrálo šampionát. Je to část historie týmu. Tento tým je mladý dvacet let, nebo starý dvacet let, záleží, jak se na to podíváte, a to je úžasná cesta, po které se Red Bull vydal a mně je velkou ctí, že s tímto vozem mohu jezdit.”

David Coulthard za svou kariéru závodil s mnoha vozy. Tak jaké je kouzlo právě RB7? Je to její atmosférický motor V8? „Formule s V8 je velkou částí mé kariéry. Začínal jsem s V12, mé první vítězství bylo s V10 a poté v průběhu historie ubývaly válce a nyní jich má formule 1 jenom šest. Ale skvělá věc na té éře je ten zvuk, to je něco, co se vás opravdu dotkne a těm, kteří nikdy nebyli na velké ceně to opravdu umocňuje zážitek z těchto událostí. Pamatuji si, že jsme dělali showrun s hybridem a lidé ani nevěděli, že už se jezdí, zatímco u tohoto auta díky zvuku víte, že už je na trati.”

Formule 1 z roku 2011 dosáhla rychlosti i přes 300 km/h. Tony Burrows však přiznává, že showrunové vozy takové rychlosti nedosáhnou. Ačkoliv se jedná přesně o ty vozy, které před třinácti lety závodily a vyhrávaly závody po celém světě, přeci jen musí být trochu upraveny, když nejezdí po okruhu – ať už se jedná o světlou výšku či zadní křídlo. Nedá se s nimi jezdit více než pár minut, protože hrozí riziko jejich přehřátí. U pomalé jízdy a kroužení donutů totiž nedochází k jejich ochlazování.

„To auto je prakticky takové, jaké bylo, když dozávodilo poslední závod. Nechali jsme ho tak, jak je, akorát se párkrát měnil motor a některé individuální komponenty, ale snažíme se, aby auto bylo zachováno co nejvíce.”

„Monoposty celkově jsou navrženy tak, aby se s nimi jezdilo opravdu rychle. Na rovinkách se ochladí, když rychle jezdí. Když se s nimi dělají donuty a jezdí se s nimi pomalu, tak se přehřívají. To se snažíme vyřešit větráky a chlazením, abychom zabránili výbuchu motoru. Co se týče paliva, je to to samé, myslím, že je jen s vyšším oktanovým číslem.”

„Auto má také co nejvyšší světlou výšku, abychom se vyhnuli nerovnostem na trati, ale cesty tady v Praze jsou výborné, dobré pro vůz formule 1. Na jiných showrunech jsme dosáhli něco přes 280 km/h, když jsme s tím jeli na plný plyn, ale to křídlo ho zpomaluje.”

„Na tato památná auta máme tým asi třiceti lidí. Staráme se o auta od RB1 po RB19, všechna auta. Jakmile dozávodí, stará se o ně tento tým, a staráme se o spoustu aut. Několik dní trvá, než se postaví, ale na pozadí je spousta lidí, kteří je přestavují, starají se o techniku, na pozadí probíhá spousta věcí, aby tato auta mohla fungovat.”

Tvoření donutů, které piloti ukazují převážně v posledním závodě sezóny nebo na podobných akcích není tak lehké a někteří z nich mají problém je udělat. David Coulthard je ale přeborníkem a klíčem není rychlost. Právě naopak.

„Klíčem je zpomalit, než je začnete dělat. Myslím, že co se stává některým jiným jezdcům je, že začnou ještě trochu v rychlosti a nenachystají si to, nebo dají moc plynu. Je to vůz, který má jezdit velké ceny, je navrhnutý, aby jezdil po okruzích, ne aby se s ním driftovalo nebo se s ním dělaly donuty.”

Spousta bývalých jezdců formule 1 vyzkoušela závodění i v jiných disciplínách. Davida Coultharda však již závodění neláká.

„Miluji motorsport, ale teď už jsem jen divákem. Kdysi byly časy závodění, ale ty už jsou pryč. Měl jsem šanci jezdit rallye, jezdit s cestovními vozy, byl jsem spolujezdcem v MotoGP, letěl jsem ve stíhačce a dokonce i v horkovzdušném balonu. Vyzkoušel jsem opravdu skoro všechno. Není to tak, že bych ležel večer v posteli a říkal si, že jsem měl ještě něco zkusit.”

Budoucnost motorsportu a formule 1 se v poslední době probírá čím dál častěji. Jak ji vnímá skotský pilot?

„Myslím, že motorsport byl vždy popředu, co se týká vývoje automobilů. Jak se říká “V neděli vyhrát a v pondělí prodat” (slavné pořekadlo Boba Tasca, prodejce Fordu – pozn. red.).” Jsme v období hybridních technologií a myslím si, že je to úžasné. Cíl formule 1 je net zero v roce 2030 (snaha sportu o snížení emisí, vývoj udržitelných paliv, zlepšení logistiky – pozn. red.), to je něco, za čím formule 1 jde, protože musí. Formule 1 bude světlo bodem v hledání způsobů, jak v budoucnosti závodit. Co se týče elektrických pohonů, ty mají stále nedostatky a stále mají velký dopad na životní prostředí.”

Red Bull se svými vozy zavítal po celé zeměkouli a na různé povrchy – na zasněžené rakouské hory i do pouští. Klíčem je správně vůz pro tyto typy terénu nastavit.

„Kdysi jsme byli na opravdu náročných površích, na ledu, sněhu, štěrku, na co si vzpomenete, na tom jsme jezdili,” pyšní se Tony Burrows. “Na každý povrch se musíme individuálně připravit, každý má své záludnosti. Když jedete na ledu, tak máte samozřejmě určité problémy, museli jsme dát na kola řetězy. Také jsme měli problém s tím, že jsme nemohli udržet auto dostatečně zahřáté, protože tyhle podmínky nejsou ideální pro vůz formule 1.” Klíčem je vždy pořádná příprava, aby se vyhnuli všemožným problémům, které mohou nastat.

Red Bull od začátku vstupu do formule 1 prošel jako tým velkou změnou a nyní se řadí mezi elitu. Když s týmem David Coulthard jezdil, Red Bull byl novým, středopolovým týmem. Vždy ale věřil, že jednou bude královně motorsportu dominovat.

„Protože formule 1 je o lidech, a když máte investora, což v případě Red Bullu byl Dietrich Mateschitz, který už měl s formulí 1 zkušeností díky Sauberu, tak ten věděl, jaká investice to bude. A pokud investujete do správných lidí a ti – vysoce kompetitivní jedinci – mají velké plány, potřebují dokonalou techniku a dokonalé nástroje, aby mohli přicházet na skvělé nápady. Poté je pro mě logické, že pak někde najdete i výsledky.”

„Nemohu říct, že bych si před dvaceti lety do deníčku zapsal, že tenhle tým vyhraje sedm Pohárů jezdců a kolik Pohárů konstruktérů, ale o tom to nebylo. Bylo to o celku, o příštím závodě. Na každý podnik, na který jsme zavítali jsme plánovali dopředu a snažili se přijít na řešení, a tak se staví závodní tým.”

„Je to o tom, aby všichni byli ochotni spolu pracovat. Najít inteligentní a šikovné jedince je lehké, ale najít takové, kteří spolu budou pracovat a spojí se za vyšším cílem, to je tým, a to je to, co vytvořil Christian Horner. Dal dohromady tyto jedince, ti se dali do práce a stali se několikrát mistry světa.”

Jako pilot formule 1 máte v týmu i dalšího kolegu, se kterým si budujete vztah. Pokud by ale David Coulthard měl vybrat svého oblíbeného nebo neoblíbeného, tak nemá preferenci.

„Na týmové kolegy jsem měl štěstí. Ten, se kterým jsem měl asi nejméně interakcí byl Kimi Räikönnen, protože znáte ho. On tak nějak neinteraguje s nikým. Buď velmi rychle jezdil nebo spal u sebe vzadu v kamionu, nic víc se prostě nedělo.”