Přesně před 70 lety odstartoval první šampionát formule 1

Píše se 13. květen 1950 a nad britským Silverstonem hřmí motory závodních speciálů, které se řadí na startovní rošt. Během několika chvilek odstartují do první Grand Prix pořádané pod záštitou mistrovství světa. Již brzy se 200 tisíc přítomných fanoušků stane svědky historie.

Ještě, než se zmíníme o samotném závodě, pojďme si v krátkosti připomenout, jak dlouhá a strastiplná byla cesta za vznikem prvního světového mistrovství a odkud se vzalo ono notoricky známé slovo „formule“.

Formule A, I nebo 1?

Druhá světová válka znamenala hrůzu a zkázu pro celý svět. Není divu, že se po jejím skončení snažilo lidstvo velmi brzy vzpamatovat a vrátit se ke svým starým obyčejům.

Motorističtí delegáti ale nechtěli pouze obnovu předválečného motoristického světa, přáli si víc. Právě proto se roku 1946 ve Francii konala schůze Mezinárodní sportovní komise (CSI), která dostala za úkol tvorbu pravidel pro všechny vrcholné motoristické série.

Hlavním požadavkem byla jednoduchá a jasná interpretace a snaha vymezit hranice, které od sebe oddělí monoposty různých koncepcí a umožní jim spravedlivé podmínky pro závodění.

Vznikl tedy soubor pravidel – tzv. formule. Ten rozděloval monoposty do jednotlivých kategorií, které od sebe byly rozeznávány prostřednictvím písmen. Nejvyšší třída byla např. formule A, níže byla formule B atd.

Pojmenování prošlo několika různými variacemi, jednou z nich bylo označování římskými číslicemi. Nakonec se ale zachovalo arabské číslování, nejvýkonnější a nejprestižnější motoristická série tak měla být známa jako formule 1.

Vůbec prvním závodem královské třídy formule 1 byl nemistrovský závod v Nice roku 1946

Vidina mistrovství světa

Motorsport sahá až ke kořenům samotného automobilového průmyslu. Úplně první závod se konal již v roce 1895 a jednalo se o závod Paříž-Rousen. 126kilometrovou trasu zdolal vítězný Count de Dion v čase 6 hodin a 48 minut. Dosáhl průměrné rychlosti 19 km/h.

Jak se technika zlepšovala, vozy zrychlovaly a závodníci s nimi. Kromě monopostů se zdokonalovalo i samotné zázemí. Z klasických štěrkových cest se přecházelo na beton, později na asfalt a z běžných silnic se závodní vozy přemisťovaly na první uzavřené okruhy.

Úplně první okruh světa – Brooklands

A takhle vypadá Brooklands dnes. Poslední závod se zde konal ještě před druhou světovou válkou. V současnosti okruh chátrá.

Rostoucí zájem o motorsport znamenal rostoucí počet závodů. První šampionát, ve kterém jezdec získával body za výsledky v daných závodech, vznikl v USA roku 1905. Prvním šampionem se stal Barney Oldfield s vozem „Green Dragon“ (zelený drak).

V Evropě vznikl souvislý šampionát teprve v roce 1925 a zprvu se nejednalo o soutěž jezdců, nýbrž o soutěž konstruktérů. Historicky prvními konstruktérskými šampiony se stala Alfa Romeo. Šampionát ale neměl dlouhého trvání, mistrovství světa bylo na konci ročníku 1927 zrušeno. Soutěž mezi jezdci vznikla až v roce 1931 a s přestávkou v letech 1933 a 1934 trvala až do začátku druhé světové války. Prvním evropským šampionem se stal Ital Ferdinando Minoia s alfou romeo.

Idea světového šampionátu se v éteru mihla už v 30. letech, ale teprve po válce se začala realizovat. Koncept mistrovství světa byl představen v roce 1947 a inauguračním ročníkem se stala sezóna 1950. Účastnit se jí měly monoposty formule 1 a mělo se jednat o soutěž mezi jezdci. Mistrovství světa konstruktérů vešlo v platnost teprve v roce 1958.

Poprvé ve Velké Británii

GP Velké Británie 1950 byla vybrána jako první závod inauguračního ročníku mistrovství světa monopostů formule 1. Závodit se mělo na bývalém vojenském letišti nedaleko obce Silverstone.

V prvním závodě proti sobě nastoupily vozy automobilek Alfa Romeo, Maserati, Talbot-Lago a domácích výrobců ERA a Alta. Zvlášť první jmenovaná automobilka byla jednoznačným kandidátem na vítězství a jejich jezdci si měli rozdělit první mistrovské body v historii.

A přesně jak se předpovídalo, tak se také stalo. Alfa Romeo obsadila se svými čtyřmi vozy celou první řadu, z té druhé odstartovala dvě maserati a dva talboty. Pátý nejrychlejší skončil v kvalifikaci první a do příchodu Alexandera Albona jediný Thajec ve formuli 1, princ Bira.

Závod byl odstartován před zraky královské rodiny, poprvé v historii tak britský monarcha navštívil motoristický event. Krále Jiřího VI. doprovodila manželka Alžběta a princezna Margaret.

Dominance Alfy Romeo byla od samého startu zjevná. Čtveřice pilotů (Farina, Fangio, Fagioli a Parnell) se odtrhla od zbytku světa a aby se publikum nenudilo, začala tři „efka“ závodit mezi sebou. Parnell s třemi Italy nedokázal držet krok.

Prvním odstoupivším v historii formule 1 se stal domácí jezdec Leslie Johnson na monopostu ERA. Zradil jej poškozený kompresor. Technické potíže potkaly i Argentince a budoucího pětinásobného šampiona Juana Manuela Fangia, který osm kol před koncem odstoupil s prasklým olejovým potrubím.

Závod vyhrál s náskokem 2,5 sekundy na druhého Fagioliho Giuseppe Farina, který se na konci roku stal také prvním mistrem světa. Za dvěma Italy dojel třetí Brit Reg Parnell, domácí fanoušci tak mohli být alespoň zčásti s výsledkem spokojeni.

Zrodil se celosvětový gigant

Jen snílci by tehdy po skončení prvního mistrovského závodu dokázali předpovědět budoucnost právě vzniklého šampionátu. Z formule 1 se stal globální velikán, který i po 70 letech fascinuje a láká miliony diváků a stovky až tisíce sponzorů.

Formule 1 čelila mnoha nástrahám, které přímo či nepřímo ovlivnily existenci mistrovství. Všechny krize ale překonala a s hlavou zdviženou kráčí dál. V současné ekoaktivisticky ovlivněné době ji čeká další, pravděpodobně mnohem těžší a urputnější bitva. Musíme doufat a věřit, že si své místo mezi světovými sporty obhájí a případně jej posílí.

Ačkoliv byl začátek 71. ročníku mistrovství světa poznamenán pandemií covidu-19, nezbývá nic než vzkázat jedno velké díky všem, kteří se na pořádání závodů podílejí a věříme, že se můžeme těšit na dalších 70 spektakulárních let.