
Španělský závodník se o uplynulém víkendu zúčastnil 24 hodinovky v Daytoně, kde jej doprovázela smůla. Opět promluvila do výsledků technika. Tentokrát nebyla zcela spolehlivá na voze Ligier LMP2. Nicméně i přes to je Alonso s výkonem spokojený.
Fernando Alonso si odbyl svůj debut v sérii vytrvalostních závodů. Do 24 hodinovky v Daytoně nastoupil s týmem Zaka Brawna United Autosports. I zde se mu lepila smůla na paty. Ve výsledkové listině skončil na 38. místě se ztrátou 90 kol na vítězný Cadillac. Avšak i přes to hodnotí svůj výstup pozitivně: „Ohledně víkendového závodu a akce jako takové mám dobrý pocit. Opravdu jsem si to velmi užil.“
Kvalifikace mu vyšla poměrně dobře, neboť si pojistil start ze 13. místa a po startu se postupně prokousával startovním polem vzhůru. Dokonce se díky dobře zvolené strategii, když zůstal před předáním kormidla Philu Hansonovi na trati o kolo déle než jeho konkurenti, dostal na několik kol do vedení.
Nicméně o vítězství bojovat posádka Ligieru ve složení Alonso, Nason a Lando Norris nemohla, protože daytonská trať vozu nesedla. Měli problémy jak s aerodynamikou, tak s trakcí.
„V jednom z prvních stintů jsme byli pátým autem z pěti ve vedení. Ale kvůli defektu pneumatiky jsme ztratili čtyři kola, jehož následkem se vůz poškodil,“ vysvětluje Alonso důvody ztráty, kterou nabrali v době, kdy závodil Hanson. „Noční vstup byl poměrně slušnou částí závodu. Neboť se auto zdálo překvapivě konkurenceschopné.“
Jednou ze zásadních škod, jež závod poznamenala, byl zničený brzdový cylindr. Jeho oprava totiž trvala přes 40 minut. V dalším průběhu však Ligier potkaly další potíže s brzdami a škrtící klapkou. Proto se vedení týmu rozhodlo, že ve zbývajících 75 minutách zůstanou v garáži a na konci vůz pošlou, aby projel cílem.
Z Alonsovo úst ovšem žádná kritika nevyšla, ba naopak. „Ale i přes problémy, které jsme měli, jsem měl dobrý dojem. Naučil jsem se, jak vycházet s únavou, manažmentem provozu na trati, žlutými fázemi, jízdou v noci, procedurou výměny vozu a přípravou mezi stinty. Teď rovněž vím, kolik klidu a odpočinku je v boxech potřeba, než nastoupíte do auta,“ řekl rodák z Ovieda.
Nebýt problémů, mohl by být Alonso spolu se svými kolegy daleko vpředu. Důkazem toho je druhý Ligier týmu United Autosports ve složení Will Owen, Hugo de Sadeleer, Paul Di Resta a Bruno Senna, který se poměrně dlouho držel na třetím místě, než jej postihl rovněž technický problém a závod dokončili o jednu pozici níže, tedy na místě čtvrtém. Zajímavostí je, že právě tento Ligier byl v průběhu víkendu tím pomalejším. Proto by mohla Alonsova posádka v klidu dojet na bedně.
A co se týká účasti šestatřicetiletého mistra světa z let 2005 a 2006 v legendární 24 hodinovce v Le Mans, tak ta ještě není zcela jasná. Ovšem díky podniku na Floridě už ví, co od takovéhoto závodu čekat. „Pokud bych měl znovu absolvovat 24 hodinový závod, tak jsem nyní mnohem lépe připravený, protože jej pojedu podruhé. Momentálně umím řídit prototypy na vyšší úrovni než před dvěma týdny. Neboť znám věci, které jsem před 24 hodinami neznal. Daytonu opouštím s úžasnými vzpomínkami a mnoha věcmi, které jsem se naučil,“ uzavřel pilot McLarenu.