Od první Velké ceny mistrovství světa formule 1, která se konala v roce 1950 na okruhu Silverstone, se během 74 sezón uskutečnilo více než 1 100 závodů a závodilo se na 77 okruzích ve 34 zemích. Zde jsou země a tratě, kde se konalo nejvíce velkých cen, ale také i ty, kde se konalo nejméně závodů.
V roce 2023 se formule1 dočkala tří závodů v Americe, a to v Miami, Austinu a Las Vegas. Bylo to teprve potřetí, kdy některá země hostila tři závody v jedné sezoně, podobně jako v roce 2020 Itálie (Imola, Mugello a Monza) a v roce 1982 opět Spojené státy (Long Beach, Detroit a Caesars Palace). V královně motorsportu se často používají pro některé závody odlišné názvy, pokud se v jedné zemi v jedné sezóně koná více závodů. Například letošní americké závody se jmenovaly Velká cena Miami, Velká cena Spojených států a Velká cena Las Vegas. Některé závody však nebyly logicky pojmenované, například v Itálii se dříve konala Velká cena San Marina, protože v Itálii se již velká cena konala. Závod se konal na trati v Imole a byl pojmenován po nedalekém San Marinu, přestože trať nebyla na území tohoto mikrostátu.
Která země hostila nejvíce velkých cen?
Nejvíce velkých cen se konalo v Itálii, kde se od roku 1950 uskutečnilo 105 závodů formule 1. Tato evropská země je jediná, která uspořádala více než 100 závodů, přičemž Velká cena Itálie se jezdila vždy na Monze kromě jednoho roku, a to v roce 1980, když VC Itálie hostila Imola, protože Monza byla v rekonstrukci. Přestože se Imola objevila v kalendáři královny motorsportu poprvé, byl závod u fanoušků tak oblíbený, že se zde od té doby konalo 30 závodů. Velká cena Emilia Romagna 2020, která se v Imole konala, byla stým závodem pořádaným v Itálii.
Německo hostilo druhý největší počet velkých cen a to 79, z toho 41 se jelo na Nürburgringu, 37 na Hockenheimringu a pouze jeden závod na okruhu AVUS. Sezóna 2024 bude devátým rokem, kdy Německo nebude hostit žádnou velkou cenu, po sezónách 1950, 1955, 1960, 2015, 2017, 2021, 2022 a 2023. A do budoucna toto číslo ještě poroste, protože na příští sezónu není v kalendáři žádný závod na půdě Německa a nevypadá to nijak růžově do příštích let.
V top trojce je také Velká Británie, která v průběhu let hostila 78 závodů. Od roku 1950 se závody konaly na čtyřech britských okruzích: Silverstone, Brands Hatch, Donington Park a Aintree. Donington Park je sice britský okruh, který hostil jeden závod formule 1, ale ve skutečnosti se na něm Velká cena Velké Británie nejela. Je to kvůli tomu, že v roce 1993 hostil Velkou cenu Evropy (kterou vyhrál Ayrton Senna), zatímco Velká cena Velké Británie se jela na Silverstonu. Legendární britský okruh hostil nejvíce závodů ve Velké Británii, na této trati se uskutečnilo 56 velkých cen, přičemž v roce 2020 se zde kromě obvyklé VC Velké Británie odjel další závod při příležitosti oslav 70. výročí od první velké ceny.
Země | Celkový počet VC | Počet tratí, které hostily závod F1 |
Itálie | 105 | 4 |
Německo | 79 | 3 |
Velká Británie | 78 | 4 |
Spojené státy americké | 76 | 12 |
Monako | 69 | 1 |
Belgie | 68 | 3 |
Francie | 63 | 7 |
Španělsko | 60 | 6 |
Kanada | 52 | 3 |
Brazílie | 50 | 2 |
Na kterém okruhu se konalo nejvíce závodů?
Na italské Monze se odjelo nejvíce velkých cen, celkem 73 závodů. Okruh známý jako „chrám rychlosti“ byl také místem několika nečekaných vítězství. Pierre Gasly získal první vítězství pro sebe i pro AlphaTauri v roce 2020, zatímco Sebastian Vettel, který jezdil za předchůdce AlphaTauri Toro Rosso, získal první vítězství pro sebe i pro tým v roce 2008. První vítězství po téměř deseti letech si v roce 2021 zajistil také McLaren s Danielem Ricciardem.
Okruh v Monaku je druhým nejčastěji hostícím okruhem v historii formule 1. Od roku 1950 se v knížectví konal slavný pouliční závod již 69krát. V roce 2020 byla Velká cena Monaka zrušena kvůli pandemii COVID-19, která ukončila 65 let trvající nepřetržitou účast okruhu v kalendáři. Bylo to teprve popáté v historii královny motorsportu, co se v Monaku závod neuskutečnil, jelikož v letech 1951 až 1954 se závod rovněž nekonal. V roce 2022 vypadala budoucnost pořádání velkých cen v Monaku nejistě, a to kvůli diskusím o poplatku za pořádání závodu, televizních právech a dalších otázkách. Nakonec však byla dohoda uzavřena a bylo potvrzeno, že Monako zůstane součástí královny motorsportu až do roku 2025.
Silverstone je okruhem s třetím nejvyšším počtem odjetých velkých cen a 13. května 1950 se na něm jel první závod mistrovství světa formule 1. Na okruhu se uskutečnilo 58 velkých cen a v roce 2020 se zde jel jubilejní výročí 70 let velké ceny. V letech 1963 až 1986 se britská Velká cena střídala v pořádání s okruhem Brands Hatch, ale od roku 1987 je v kalendáři každoročně.
Trať | Země | Celkový počet závodů |
Monza | Itálie | 73 |
Monako | Monako | 69 |
Silverstone | Velká Británie | 58 |
Spa-Francorchamps | Belgie | 56 |
Okruh Gillese Villeneuva | Kanada | 42 |
Nürburgring | Německo | 41 |
Interlagos | Brazílie | 40 |
Hungaroring | Maďarsko | 38 |
Hockenheimring | Německo | 37 |
Red Bull Ring | Rakousko | 37 |
Které země hostily nejméně závodů?
Nejméně velkých cen formule 1 hostilo Maroko, kde se v roce 1958 konal pouze jeden závod. Závod se jel na okruhu Ain-Diab a využíval pobřežní silnici a hlavní silnici mezi Casablankou a Azemmourem. Velká cena Maroka 1958 byla posledním závodem sezóny a vyhrál ji Stirling Moss s vozem Vanwall. Během závodu však došlo k tragédii, když se Stuartu Lewisi-Evansovi ve Vanwallu zadřel motor a jezdec havaroval. Osm dní po závodě zemřel v nemocnici na následky popálenin způsobených havárií.
Katar je druhou zemí, která hostila nejméně závodů, zatím se odjely pouze dvě katarské velké ceny, jedna v roce 2021 a druhá v roce 2023. Poprvé se Velká cena Kataru konala na mezinárodním okruhu Lusail a v roce 2022 se nekonala kvůli mistrovství světa ve fotbale. Závod v roce 2023 se ukázal jako kontroverzní, mnoho jezdců se vyjádřilo k extrémnímu horku poté, co Logan Sargeant, Lance Stroll a Esteban Ocon během závodu cítili nevolnost.
Indie a Saúdská Arábie hostily od roku 1950 pouze třikrát velkou cenu. Indie hostila indickou velkou cenu v letech 2011 až 2013 na okruhu Buddh International Circuit a byla s ní uzavřena smlouva na pět let pořádání závodů v Indii. Mezinárodní automobilová federace FIA oznámila, že indická velká cena byla v roce 2014 vynechána s tím, že se plánuje vrátit v roce 2015, avšak kvůli daňovému rozporu s vládou provincie Uttarpradéš byl závod v roce 2015 zrušen a řešení se nenašlo. Saúdská Arábie je novým přírůstkem do kalendáře formule 1 a v letech 2021 až 23 hostila tři velké ceny na okruhu Džidda. Trať je druhou nejdelší v kalendáři po belgickém okruhu Spa-Francorchamps.
Země | Počet velkých cen | Počet tratí, které hostily velkou cenu |
Maroko | 1 | 1 |
Katar | 2 | 1 |
Indie | 3 | 1 |
Saúdská Arábie | 3 | 1 |
Jižní Korea | 4 | 1 |
Švýcarsko | 5 | 1 |
Švédsko | 6 | 1 |
Ázerbájdžán | 7 | 1 |
Rusko | 8 | 1 |
Turecko | 9 | 1 |
Kolik tratí hostilo pouze jeden závod?
Dvanáct tratí hostilo pouze jednu velkou cenu, včetně Donnington Parku ve Velké Británii, Dallasu ve Spojených státech a okruhu de la Sarthe, poblíž města Le Mans ve Francii. Německý AVUS hostil pouze jeden závod v roce 1959, přičemž závodní trať neobvyklého tvaru byla navržena kolem dvouproudové silnice spojující města Charlottenburg a Nikolasse. Trať se skládala ze dvou dlouhých rovinek s vlásenkami na každém konci rovinky. V září 1954 se na trati konal závod, jenž nespadal do mistrovství světa formule 1, ačkoli mnoho týmů odmítlo přijet. AVUS pak hostil jediný závod mistrovství světa, ale bohužel při něm zahynul Jean Behra v doprovodném závodě poté, co jeho Porsche RSK vyletělo přes nakloněnou severní zatáčky, což ho katapultovalo z vozu a Behra narazil do stožáru.
Ve Fair Parku v texaském Dallasu se v červenci 1984 konala pouze jedna Velká cena Dallasu. Při závodě na 67 kol museli jezdci snášet velké horko a Nigel Mansell zkolaboval na vyčerpání poté, co vystoupil ze svého Lotusu a pokusil se dotlačit vůz do cíle. Extrémní horko bylo příčinou zrušení dalších závodů na této trati, ačkoliv se formule 1 od té doby do Texasu vrátila s Velkou cenou Spojených států, nicméně závod se nyní koná přibližně v říjnu nebo listopadu, aby se předešlo horku, a ne jako při červencovém závodě v roce 1984.
Na okruhu Pescara v Itálii se také jela pouze jedna velká cena a zůstává nejdelším okruhem, na kterém se kdy konal závod o délce 25,801 km. Trať byla tvořena výhradně z veřejných komunikací a byla prvním okruhem formule 1 s umělou šikanou, která byla postavena v roce 1934. Trať byla velmi obávaná, Enzo Ferrari odmítal posílat své vozy na tento okruh k závodům, protože se obával o bezpečnost svých jezdců.
Okruh Las Vegas Strip byl do kalendáře formule 1 nově zařazen v roce 2023, i když díky tříleté smlouvě by se měl v následujících letech posunout v tabulce výše. Zatímco na slavném Stripu se konal pouze jeden závod, ale Las Vegas již dříve hostilo dva jiné závody, a to Velkou cenu Caesars Palace v letech 1981 a 1982.
Trať | Země | Rok odjetí závodu |
Okruh Ain-diab | Maroko | 1958 |
AVUS | Německo | 1959 |
Fair Park, Dallas | Spojené státy americké | 1984 |
Donington Park | Velká Británie | 1993 |
Las Vegas Strip | Spojené státy americké | 2023 |
Okruh de la Sarthe | Francie | 1967 |
Okruh Monsanto Park | Portugalsko | 1959 |
Mugello | Itálie | 2020 |
Pescara | Itálie | 1957 |
Mezinárodní závodní okruh Riverside | Spojené státy americké | 1960 |
Mezinárodní závodní okruh Sebring | Spojené státy americké | 1959 |
Letecká základna Zeltweg | Rakousko | 1964 |