Fanoušci nezapomněli: Vzpomínková událost Ayrtona Senny na Imole

Letos je tomu již 20 let, co Formule 1 ztratila legendárního trojnásobného mistra světa Ayrtona Sennu a nadějného nováčka Rolanda Ratzenbergera. Jejich odkazem je současná bezpečnost sportu, ale zejména Senna stále zůstává v našich srdcích, i dnes je idolem řady mladých talentů a pro Brazilce je i nadále ikonou, tím kdo nikdy nezapomněl, odkud pochází a kdo podporoval svou zemi, jak jen to šlo. Již od začátku roku jsme si mohli přečíst spoustu článků, prohlédnout řadu fotografií a i shlédnout nějaká ta videa. Ale to však není vše, redakce italského webu Formula Passion se rozhodla oslovit Institut Ayrtona Senny a Autodromo Enzo e Dino Ferrari v Imole a společně připravit pro fanoušky speciální vzpomínkovou akci, na které by žádný správný fanoušek nesměl chybět.

Imola. Zcela typické menší italské město v provincii Bologna. Na první pohled nijak nevyčnívá. Typická italská architektura, vinice na okraji města a uvnitř i přes všudypřítomné automobily příjemný klid. Až na jednu drobnost. Za řekou Fiume Saneterno se nachází necelých pět kilometrů dlouhý závodní okruh nazvaný Autodromo Enzo e Dino Ferrari. Ano, pojmenovaný po legendárním zakladateli italské národní hrdosti a jeho synovi. Právě toto místo hostilo v roce 1980 Velkou cenu Itálie a následně Velké ceny San Marina od roku 1981 až do roku 2006. Právě toto místo ožilo i tentokrát na 5 dní a to od 30. dubna do 4. května, aby uctilo společně s fanoušky z celého světa památku Ayrtona Senny a Rolanda Ratzenbergera, kteří před dvaceti lety tragicky zahynuli.

Celou akci nazvanou „Ayrton Senna Tribute 1994/2014“ zahájila ve středu vzpomínková mše vedená Donem Sergiem Mantovanim, duchovním jezdců F1 od roku 1953 až do roku 2006. Mše se zúčastnili i rodiče Rolanda Ratzenbergera, kteří využili příležitosti a poděkovali všem za uspořádání této akce. Program se poté naplno rozjel od čtvrtečního rána, kdy všechny na okruhu přivítali pořadatelé prostřednictvím tiskové konference, na které se objevili představitelé webu Formula Passion, okruhu Autodromo Enzo e Dino Ferrari, Imoly a také řada hostů v čele Gian Carlem Minardim či konstruktérem Gian Paolem Dallarou. Mezinárodní automobilovou federaci zde zastupoval viceprezident Angelo Sticchi Damiani jménem Jeana Todta a svůj dopis do Imoly poslal i bývalý šéf Ferrari Stefano Domenicali, který z Imoly pochází. Za rodinu Ayrtona Senny přijela Paula Senna Lalli, neteř Ayrtona, které rovněž za svou rodinu vyjádřila své díky a podporu této akci.

Po celé čtyři dny následovaly diskuze s hosty na různá témata. Jedním z velkých hostů byl i současný inženýr Mercedesu Aldo Costa, který hovořil na téma bezpečnosti v moderní F1. Dále se představovala celá řada vzpomínkových knih či hovořilo o vzpomínkách přítomných. Dalšími zajímavými hosty tu byli například bývalí jezdci ze Sennovy éry, Emanuele Pirro či Pierluigi Martini. Nebo třeba i bývalý sportovní ředitel Ferrari z přelomu osmdesátých a devadesátých let Cesare Fiorio, který se Sennu snažil získat do týmu. Podstatnou součástí byla i celá řada stánků a exhbic. Návštěvníci mohli poměřit své síly hned ve dvou odlišných simulátorech. Oficiální fanklub Ferrari pak přivezl na okruh legendární F2002, se kterým Michael Schumacher ovládl sezónu 2002, a tento vůz zapůjčili fanouškům na vyzkoušení si zastávek v boxech. V garážích na návštěvníky čekaly historické závodní vozy včetně formulí z různých ér. Nejnavštěvovanějšími kousky byly dvě formule z roku 1994 od Ferrari a MInardi, Fiat Chiribiri z roku 1911 a pak moderní sportovní vůz Lamborghini. Nechyběly ani motocykly Ducati, které mají celou sérii motocyklů věnovanou Sennovi.

Nejnavštěvovanější exhibicí pak byla výstava fotografií Ayrtona Senny a Rolanda Ratzenbergera od agentury Sutton Images. Bratři Suttonové dorazili přímo do Imoly a zejména Keith Sutton byl v centru dění, jako blízký přítel Ayrtona Senny a i Rolanda Ratzenbergera. Exhibice však byla zároveň i muzeem a tak jste si kromě fotografií mohli prohlédnout i celou řadu vozů Ayrtona Senny. Od Formule 3, přes první Lotusy, vítězné McLareny a až po osudný Williams z roku 1994. A nešlo jen o napodobeniny či jen přebarvené vozy, jak občas bývá u výstav zvykem, ale o opravdové monoposty, které Senna řídil. Dále pak byly k vidění i kombinézy, přilby a i osobní věci a oblečení. O to se postaral právě Institut Ayrtona Senny.

Keith Sutton je známý jako velice vstřícný a milý člověk, což se v Imole jen potvrdilo a na novináře i obyčejné fanoušky si vždy našel chvilku, aby si s nimi o jejich hrdinech popovídal: „Víte, měl jsem velké štěstí, protože jsem měl poměrně velké přátelství s Ayrtonem. Poprvé jsem ho potkal, když poprvé přijel do Anglie v roce 1981. V té době jsem pracoval pro brazilský magazín Autosport Brazil a oni chtěli fotografie brazilských jezdců závodících v Anglii, takže mou prací bylo najít jezdce a vyfotografovat je a přesně to jsem dělal i Thruxtonu – podíval se do programu, hledal BR (brazilská národnost – pozn. redakce) a viděl jsem jméno Ayrton Senna da Silva, tak jsem ho následoval. Nikdy jsem se mu nepředstavil, protože jsem byl poměrně plachý a jen jsem ho hodně fotil. A pak se to stalo. O týden později závodil v Brands Hatch a když jsem přišel do paddocku, tak ho velice zajímalo, proč ho tolik fotím, tak jsem mu vysvětlil, že pracuji pro brazilský magazín a on se zeptal: „Jste profesionální fotograf?“ a tehdy to byl můj teprve druhý rok jako fotograf a bylo mi teprve 21 let a tak jsem mu řekl, že ano, na což odvětil, že sám potřebuje fotografie, aby mohl poslat fotky do brazilských novin a získal publicitu a jestli bych se tedy stal jeho fotografem. Odpověděl jsem mu, že ano, dokud mě bude platit a v ten den vyhrál svůj první formulový závod. Poté jsem ho tedy ten rok následoval a on zvítězil v mnoha závodech a i v šampionátu. Pak v roce 1982 závodil ve Formuli Ford 2000 a tehdy jsem začal být jeho tiskovým mluvčím, posílal jsem všechna tisková prohlášení a to i všem týmům ve Formuli 1 a všem magazínům po celém světě, pro které jsem zároveň začal i pracovat. A jak více a více vyhrával, tak se o něm také víc a víc psalo a to opravdu pomohlo a také jsem s ním mohl cestovat, hlavně po evropských závodech Formule Ford 2000 a trávil jsem s ním čas. A některé ty závody byly podpůrnými závody Formule 1, v Nizozemí a v Rakousku, a vzal mě i Dánska na závod, ve kterém mohl získat titul. Letěli jsme tedy spolu, byli na jednom pokoji a poznali se ještě víc. A poté jsme spolupracovali i ve Formuli 3 v roce 1983 a tam samozřejmě došlo k velké bitvě s Martinem Brundlem, kterou nakonec vyhrál a získal titul v britské Formuli 3 a poté Macau a pak konečně Formule 1. A v době kdy on se dostal do Formule 1, tak v tu samou dobu se i já dostal do Formule 1 a již jsme se znali. Takže to bylo opravdu velké přátelství.“

Ve čtvrtek 1. května přibližně ve dvě hodiny odpoledne došlo asi k nejočekávanější události – samotný vzpomínkový ceremoniál Ayrtona Senny. Přes dvacet tisíc lidí se vydalo na trať směrem k Tamburellu, místu, které se stalo Sennovi osudným, aby mu zde uctili památku. Lidé přicestovali ze všech možných koutů celého světa, aby mohli vzdát hold svému hrdinovi a doprovázeli je i staří přátelé a bývalý kolegové. Gerhard Berger, Riccardo Patrese, Jarno Trulli, Andrea de Cesaris, Ivan Capelli, Pierluigi Martini, Luca Badoer, Emanuele Pirro a zástupci Ferrari a současní piloti Formule 1, Fernando Alosno, Kimi Räikkönen, Jules Bianchi a testovací pilot Pedro de la Rosa. Ti všichni se sešli v Tamburellu, aby podepsali památnou tabuli a uctili památku Ayrtona Senny minutou ticha a modlitbou a řekli pár slov.

Jako jeden z prvních promluvil Gerhard Berger. Ten měl k Ayrtonovi hodně blízko a jejich přátelský vztah proslul hlavně díky mnoha vtípkům a naschválům: „Ačkoliv je smutné vzpomínat na to, co se stalo právě na tomto místě před dvaceti lety, zároveň je skvělé vrátit se sem do Imoly. Za mých časů jsme tu zažili spoustu skvělých momentů, závodů, testování a pamatuji, jak jsme tu s Ayrtonem závodili a bylo to úžasné. A dnes jsme tu zas a to abychom vzdali hold našemu příteli, Ayrtonovi, kterého považujeme, a myslím, že i vy všichni s tím budete souhlasit, za nejlepšího závodního jezdce všech dob.“

Kimi Räikkönen doplnil: „Samozřejmě ty vzpomínky na to, co se stalo před 20 lety, jsou hodně emotivní. Byl to hodně těžký víkend pro Formuli 1, když jsme ztratili Ayrtona a také Ratzenbergera. Byl to špatný víkend pro motorsport a F1, ale je hezké vidět tu tolik lidí. A jak řekl předtím Gerhard, hlavní je, že máme na oba hezké vzpomínky. Bohužel tyto věci se stávají, ale Formuli 1 to přineslo hodně změn k dobrému.“

Součástí čtvrtečního programu byl i charitativní fotbalový zápas mezi Romeo Galli Nazionale Piloti a fanklubem Scuderia Ferrari, kterého se zúčastnili i někteří z jezdců. Kromě vzpomínky na Sennu a Ratzenbergera se však také vzpomínali na Michaela Schumachera, velkého fanouška fotbalu, který stále leží v kómatu. Všichni absolvovali společné focení se vzkazy na podporu sedminásobného mistra světa.

V pátek návštěvníky lákal vytrvalostní závod motokár na sedm hodin, kterého se zúčastnila opět celá řada profesionálních jezdců. Zvítězil v něm nejzkušenějších pilot GP2, juniorky Formule 1, italský závodník Luca Filippi. Ten si nejlépe poradil s nástrahami počasí, které jezdcům připravilo pořádný nápor deště. Jezdci si i přes nepřízeň počasí však závod užívali a bojovali s pořádnou vervou, nenechali si ani centimetr volného místa a žluté vlajky tak vlály často, jak jezdci každou chvíli končili v kačírku. Traťoví maršálové tedy měli o zábavu postaráno.

Sobotu bohužel doprovázelo špatné počasí již od rána. Nejdříve se pod zamračenou oblohou necelé dvě hodiny proháněla sportovní auta soukromých majitelů, kteří bavili diváky předtím, než na trať vyrazily menší formule a profesionální sportovní vozy již v doprovodu pořádného deště. Následně však na trať vyjel nejočekávanější kousek dne. Lotus 97T, vůz Formule 1 se kterým Ayrton Senna získal v roce 1985 své první vítězství a to v deštivé Velké ceně Portugalska. Tento vůz ze soukromé sbírky vyjel na trať s velkou slávou, jelikož na trati se ocitl poprvé po 29 letech. S velkou pýchou se tak proháněl po okruhu v Imole a burácení motoru s výkonem přes tisíc koňských sil vykouzlil úsměvy na tvářích snad všech fanoušků, kterým se tak dlouhé čekání v dešti vyplatilo a mohli si odvézt z Itálie nezapomenutelný zážitek.

Na závěr ještě doporučujeme speciál magazínu F1 Times, který je věnován právě Ayrtonu Sennovi.

Autor: Lukáš Redl, Fotografie: Formula Passion, Jan Vodvárka