Velká cena Velké Británie #10

Velká Británie se stala dějištěm vůbec prvního závodu Formule 1, který se odehrál na přebudovaném vojenském letišti v Silverstone 13. května 1950 za přítomnosti královské rodiny. Jejím vítězem se stal Guiseppe Farina na Alfě Romeo. Celkem tři závodní okruhy na britských ostrovech se po celou historii královny motorsportu prostřídaly jako její hostitelé. Kromě Silverstone se jedná o Aintree a Brands Hatch. Další okruh ve Velké Británii, Donington Park, poté hostil v roce 1993 Velkou cenu Evropy, stejně jako Brands Hatch v letech 1983 a 1985. Silverstone se stalo dějištěm konání velkých cen v letech 1950 až 1954. V následujícím roce se Formule 1 přesunula do Aintree. Silverstone se s Aintree střídal v pořadatelství až do roku 1960, poté následují dva ročníky, kdy se závodilo pouze v Aintree, přičemž od sezony 1963 se Formule 1 vrátila zpět na Silverstone, které se nyní začalo pro změnu střídat s Brands Hatch, kde se poprvé závodilo v roce 1964. Toto střídání pokračovalo až do sezony 1986. Od následujícího ročníku 1987 vítá královnu motorsportu pouze Silverstone.

Nejúspěšnějším závodníkem na počet vítězství ve Velké ceně Velké Británie je Jim Clark se ziskem pěti prvních míst v letech 1962 až 1965 a 1967, spolu s Alainem Prostem, který se zde radoval v letech 1983, 1985, 1989, 1990 a 1993. Pomyslnou druhou příčku se čtyřmi prvními místy obsadil domácí závodník Nigel Mansell (1986 a 1987, 1991 a 1992). Tři vítězství si ze Spojeného království odnesli Jack Brabham (1959, 1960 a 1966), Niki Lauda (1976, 1982 a 1984), Michael Schumacher (1998, 2002 a 2004) a Lewis Hamilton (2008 a 2014 až 2015). Dvě první místa získali Alberto Ascari v letech 1952 a 1953, José Froilán González (1951 a 1954), Stirling Moss (1955 a 1957), Jackie Stewart (1969 a 1971), Emerson Fittipaldi (1972 a 1975), Jacques Villeneuve (1996 a 1997), David Coulthard (1999 a 2000), Fernando Alonso (2006 a 2011) a na závěr Mark Webber (2010 a 2012).

Celkem 22 závodníků vyhrálo jednou Velkou cenu Velké Británie. Jedná se o prvního vítěze Giuseppe Farinu (1950). Dále následují Juan Manuel Fangio (1956), Peter Collins (1958), Wolfgang von Tripps (1961), Jo Siffert (1968), Jochen Rindt (1970), Peter Revson (1973), Jody Scheckter (1974), James Hunt (1977), Carlos Reutemann (1978), Clay Regazzoni (1979), Alan Jones (1980), John Watson (1981), Ayrton Senna (1988), Damon Hill (1994), Johnny Herbert (1995), Mika Häkkinen (2001), Rubens Barichello (2003), Juan Pablo Montoya (2005), Kimi Räikkönen (2007), Sebastian Vettel (2009) a Nico Rosberg (2013). Závodníci s britskou národností jsou také těmi nejúspěšnějšími – závod na domácí půdě měl celkem ve 24 případech vítěze z Velké Británie. Druhá nejúspěšnější národnost, kterou je australská, obsadila první místo v šesti velkých cenách.

Co se týče týmů, zde je boj o prvenství v celkovém počtu vítězství velmi vyrovnaný. Momentálně v něm vede Ferrari, jehož monopost projel pod šachovnicovým praporkem na prvním místě celkem šestnáctkrát. Druhou příčku obsazuje domácí tým McLaren se 14 prvními místy a na třetím místě je další domácí tým Williams s deseti prvními místy. Dále, aby domácích týmů nebylo málo, se zařadil Lotus s osmi vítězstvími. Poté následuje Mercedes, který se ve Velké Británii radoval čtyřikrát. O jednu první příčku méně, tedy tři, získal Red Bull. Po dvou prvních místech mají Cooper, Tyrrell a Renault. Na závěr výčtu jsou logicky ti, kteří vyhráli britskou grand prix jednou. Jedná se o úvodního vítěze Alfu Romeo, dále Vanwall, který je zase prvním vítězem Poháru konstruktérů v roce 1958. Poté se mezi vítěze řadí Brabham, Matra a Benetton. Jak dopadne letošní Velká cena Velké Británie, se dozvíme již tuto neděli 10. července 2016.