SvětFormule.cz 
Film Rush (Rivalové) je akční drama, které mapuje památný souboj Nikiho Laudy a Jamese Hunta o titul ve Formuli 1. Souboj z roku 1976 ovšem není jediný, který se fanouškům vryl do paměti. Kteří jezdci se do pětašedesátileté historie tohoto sportu zapsali jako největší rivalové?
Niki Lauda x James Hunt
Souboj těchto dvou závodníků patří mez nejikoničtější léta celé Formule 1. Byl natolik zajímavý, že oslovil i režiséra Rona Howarda a právě pod jeho taktovkou vznikl snímek Rush. Pojednává o rivalitě Nikiho Laudy a Jamese Hunta a uznání si vysloužil i u diváků, kteří nejsou zapálenými fandy tohoto sportu.
Hunt a Lauda jsou svými osobnostmi rozdílní lidé. Zatímco prvně zmíněný Brit je typickým příkladem rebela, užívá si večírků, holduje alkoholu a často se objevuje ve společnosti přitažlivých žen, Lauda je naprostým opakem. Perfekcionista, který se neúprosně drží svých zásad. Na druhou stranu: nevraživost mezi nimi nikdy nepanovala. Na závodní dráze si sice nedarovali ani centimetr trati, mimo ni ale byli dobří přátelé. Vždyť jeden čas dokonce sdíleli jeden byt v Londýně. Lauda se později nechal slyšet, že snídaně připravoval vždy on.
Nejtěsnější souboj těchto dvou pilotů se odehrál v roce 1976. Niki Lauda s vozem Ferrari mířil za obhajobou mistrovského titulu a právě Hunt mu byl největší konkurencí. Vývoj šampionátu ale rapidně ovlivnila Laudova nehoda na Nürburgringu, při které mu šlo doslova o život. Památkou na celý incident mu dodnes je zjizvená část obličeje. Rakušan navíc musel vynechat dva závody, ve kterých Hunt s vozem McLaren nasbíral cenné body. Boj o mistrovský primát byl vyrovnaný a rozhodoval až poslední závod v deštivém Japonsku. Jezdec Ferrari ale vyhodnotil podmínky na dráze jako nebezpečné a z velké ceny dobrovolně odstoupil. Hunt tlačil na pilu a díky třetímu místu získal o jeden jediný bod titul mistra světa.
Pro britského závodníka to byl první a zároveň poslední triumf v šampionátu Formule 1. V roce 1979 ukončil kariéru a začal se věnovat komentování. V roce 1993 obletěla svět zpráva, že podlehl srdečnímu záchvatu. Lauda u závodění zůstal, další rok získal druhý mistrovský titul a z královny motorismu odešel. Ovšem ne definitivně. Po přestávce se vrátil a roku 1984 získal třetí mistrovský triumf.
Rivalita Hunta s Laudou byla předlohou i pro snímek RUSH.
Ayrton Senna x Alain Prost
Ayrton Senna vstoupil do Formule 1 v době, kdy Alain Prost na McLarenu už patřil mezi elitní jezdce bojující o mistrovský titul. Ten první mu v roce 1984 utekl o pouhého půl bodu, který ztratil na Nikiho Laudu. V dalších letech už byl úspěšnější. Získal titul a v dalším roce jej obhájil. Mezitím se Brazilec Senna postupně zlepšoval a s Lotusem se řadil mezi nejlepší závodníky ve startovním poli. Zlom ale přišel v roce 1988, kdy Senna přestoupil do týmu McLaren a stal se stájovým kolegou Alaina Prosta.
Hodnocení šampionátu v tomto roce bylo minimálně zvláštní. Do šampionátu se totiž započítávalo pouze jedenáct nejlepších výsledků všech závodníků. Toto kontroverzní pravidlo stálo Prosta mistrovský titul. Pokud by se mistrovství hodnotilo klasicky, Francouz by zaznamenal 105 bodů před druhým Sennou (94). Započítávání jen určitých závodů ale rozhodlo, že do popředí se dostal právě Brazilec, který šampionát vyhrál o tři mistrovské body.
Není divu, že souboj kolegů u stáje McLaren se kvůli tomu ještě více vyostřil. Oba byli favority na zisk mistrovského titulu i tentokrát a znovu tu byl souboj možná až za hranou pravidel. Vše vyvrcholilo na japonské Suzuce v předposledním závodě sezony, kde mezi piloty došlo ke vzájemné kolizi. Ta výrazně pomohla Prostovi k zisku třetího mistrovského titulu. Zároveň to byl poslední rok francouzského pilota s týmem McLaren. Od dalšího roku se totiž rozhodl přestoupit do stáje Ferrari.
V roce 1990 se stala téměř neuvěřitelná situace. Souboj o mistrovský titul mezi Sennou a Prostem vrcholil a následoval předposlední závod ročníku na japonské Suzuce. A znovu došlo ke vzájemné kolizi. Tentokrát hned po startu v první zatáčce okruhu a tentokrát kolize pomohla k zisku vítězství v šampionátu Sennovi. Prost v roce 1993 získal s vozem Williams čtvrtý mistrovský titul a ukončil kariéru. O rok později ve voze stejného týmu na okruhu v Imole Ayrton Senna tragicky zahynul. Na kontě měl tři vítězství v šampionátu.
Mika Häkkinen x Michael Schumacher
Rivalita těchto dvou pilotů se začala vytvářet ještě před vstupem obou závodníků do Formule 1. V roce 1990 se oba závodníci potkali v britském šampionátu Formule 3 a v závěrečném podniku na ostrově Macao přišel Häkkinen o vítězství kvůli kontroverzní nehodě s Michaelem Schumacherem.
Závodníci vstoupili do královny motorismu současné v roce 1991, kdy zároveň začali sbírat první mistrovské bodíky. K vzájemným soubojům ale začalo docházet až koncem devadesátých let. Nemuselo. Mika Häkkinen na tom v závěru sezony 1997 nebyl po psychické stránce nejlépe a pohrával si s myšlenkou ukončení kariéry. V závěrečném závodě v Jerezu ale získal své první vítězství (byť za to může vděčit velké pomoci kolegy Davida Coultharda) a v šampionátu setrval.
V následujícím roce byl Häkkinen jako vyměněný. Vyhrál osm velkých cen a začalo se mu přezdívat „létající Fin“. I když měl formu, dvojnásobný šampion Schumacher nebyl o moc horší a o mistrovském titulu se rozhodovalo až v posledním závodě na Suzuce. Ten pilot Ferrari nedokončil a Häkkinen se tak mohl radovat z prvního mistrovského titulu.
V roce 1999 měl Häkkinen nejlepší předpoklady k tomu, aby mistrovský titul obhájil. Mnoho soubojů se Schumacherem se ale v této sezoně neodehrálo. Německý závodník si totiž během nehody při Velké ceně Velké Británie zlomil nohu a podstatnou část šampionátu musel vynechat. V samotném závěru ročníku se vrátil a mohl pomoci stájovému kolegovi Eddiemu Irvinovi k zisku titulu. Nestalo se tak a díky dalšímu vítězství v sezoně se stal Mika znovu šampionem.
I další ročník se nesl ve znamení souboje Schumachera s Häkkinenem. Znovu se o titulu rozhodovalo v Japonsku, ale tentokrát byl lepší německý pilot. V roce 2001 už Häkkinen pro Schumachera nebyl velkou konkurencí a v šampionátu skončil až pátý. Po sezoně oznámil roční přestávku, ale do Formule 1 se nikdy nevrátil. To Schumacher v závodění pokračoval ještě několik let a dohromady vybojoval neuvěřitelných sedm mistrovských titulů. V tomto ohledu je s velkým náskokem rekordmanem.
Sebastian Vettel x Fernando Alonso
Fernando Alonso bojoval o třetí mistrovský titul, když v roce 2007 Sebastian Vettel poprvé naskočil do závodu Formule 1. Příležitost dostal u týmu BMW Sauber po vážné nehodě Roberta Kubici, kdy mu lékaři doporučili odpočinek. Vettel si královnu motorismu začal rychle podmaňovat. Ve své druhé sezoně dokázal s podprůměrným vozem Toro Rosso zvítězit ve Velké ceně Itálie a rychle se stal oblíbencem fanoušků. Alonso, který získal mistrovské tituly v letech 2005 a 2006, se po roční „stáži“ u McLarenu vrátil do stáje Renault, ale na svá vítězství v šampionátu nenavázal. Proto se v roce 2010 přemístil do Ferrari, kde byl jeho cíl jasný – třetí titul mistra světa. V té době byl Sebastian Vettel už druhým rokem jedničkou stáje Red Bull a svou výkonností nepřestával překvapovat. Do posledního závodu sezony v Abú Dhabi sice Alonso mířil jako největší favorit na zisk titulu, jenže zůstal zaseknutý za mnoha soupeři a Vettel, který závod vyhrál, se stal šampionem.
Na několik let se souboje těchto dvou staly ikonickými momenty Formule 1. Vždy měl ale navrch Vettel. Ferrari Alonsovi několikrát připravilo velmi dobrý vůz, jenže Red Bull německého pilota byl vždy o něco lepší. Další dramatický boj se odehrál na konci sezony 2012. Alonso v posledních závodech roku proměnil svou formu v několik umístění na stupních vítězů a do posledního závodu v Brazílii vstupoval s šancí na zisk třetí vysněné trofeje. Byl blízko. Vettel v prvním kole kolidoval a propadl se až na chvost startovního pole. Vůz ale zůstal pojízdný a Němec z něj vymáčkl maximum. Dojel šestý a to mu stačilo k zisku další trofeje. Během pěti sezon u Ferrari skončil Alonso třikrát druhý, vždy právě za Vettelem. Není divu, že na konci roku 2014 mu došla trpělivost a novou motivaci začal hledat jinde – u stáje McLaren. A víte, kdo Alonsa u italského týmu nahradil? Ano, byl to Sebastian Vettel.
Památný souboj předvedli oba závodníci v Brazílii 2012, kde bojovali o mistrovský titul.
Lewis Hamilton x Sebastian Vettel
„Souboj těchto dvou závodníků může vstoupit do historie,“ řekl o Hamiltonovi s Vettelem Toto Wolff, ředitel týmu Mercedes, ve kterém prvně zmíněný pilot působí. Rivalita obou závodníků je sice zatím v plenkách, ale dá se předpokládat, že v nejbližších letech k jejímu vyvrcholení skutečně dojde. Oba jsou vícenásobní šampioni a oba mají dost rychlosti a talentu na to, aby sbírku svých trofejí ještě rozšířili. Hamilton získal první titul už v roce 2008. Následovala dlouhá pauza a až u Mercedesu se znovu vypracoval na samotný vrchol, ze kterého bude velmi těžké jej sesadit. V posledních dvou letech mu byl konkurencí pouze stájový kolega Nico Rosberg a britský pilot tak s přehledem získal další dvě mistrovské trofeje. Je tu ale Sebastian Vettel. Čtyřnásobný mistr světa vybojoval všechny své tituly se stájí Red Bull, po nepovedené sezoně 2014 ale tým opustil a zamířil tam, kam chtěl už jako malý kluk – do Ferrari. Právě italský tým se v tomto roce oklepal z průměrných výsledků a opět se vrátil na vítěznou vlnu. Vettel letos získal pro stáj z Maranella tři vítězství a dá se předpokládat, že se v příští sezoně ještě zlepší. Bude souboj jezdců Mercedesu a Ferrari tím, který se jako další zapíše do historie Formule 1?
