Pohlednice z historie: 1982 Drama od začátku až do konce 1/2

Pro nový ročník mistrovství světa formule 1 upravila FISA nejnižší povolenou hmotnost monopostů na 580 kg s olejovými a vodními náplněmi. S použitím hliníkových voštin a uhlíkových nebo kevlarových vláken dokázali konstruktéři stlačit hmotnost nových vozů hluboko pod tuto hranici. Některé britské týmy proto v úvodu sezóny začaly používat vodní chlazení brzd, aby s jeho pomocí obešly pravidlo nejnižší povolené hmotnosti. Do vozů byly instalovány nádrže na vodu, které mechanici naplnili před výjezdem na trať, aby tak monoposty při přejímkách vyhovovaly technickým předpisům. Po opuštění depa se voda z nádrží vypustila, a tak se na závodní dráze pohybovaly vozy s mnohem nižší než povolenou hmotností. S jiným trikem s vodními nádržemi přišlo Ferrari. Italská stáj využívala kapalinové náplně k chlazení svých turbomotorů, což přispívalo ke zlepšení jejich životnosti. Podobný systém začal používat i Renault.
FISA dále zakázala používání hydraulického systému snižování světlé výšky vozů, jehož průkopníkem byl technický ředitel Brabhamu Gordon Murray. Vynalézaví konstruktéři si i s tímto zákazem dokázali poradit – nové monoposty vybavili speciálními pružnými lištami, jež se za jízdy znovu dostávaly do kontaktu s vozovkou. Experimenty s dosažením maximálního možného přítlaku si vyžádaly použití mimořádně tvrdého pérování a posouvání kokpitu stále víc dopředu do nebezpečného prostoru před osou přední nápravy. Příčné zrychlení již překračovalo hranici 4 g, takže jízda s nejnovějšími monoposty se stala fyzicky velmi náročnou a nebezpečnou záležitostí.
Týmy formule 1 se rozdělily na dva tábory z hlediska volby pohonných jednotek. Mezi stáje sázející na turbomotory se nově zařadil i obhájce titulu mezi jezdci Brabham, pro nějž Bernie Ecclestone zajistil dodávku přeplňovaných čtyřválců BMW. Německé turbomotory se ukázaly jako nespolehlivé, proto tým Brabham v průběhu roku souběžně startoval i s atmosférickými osmiválci Ford Cosworth. Úřadujícího mistra světa Nélsona Piqueta u Brabhamu posílil Riccardo Patrese.
Tým Ferrari pokračoval s jezdci Gillesem Villeneuvem a Didierem Pironim. Na vývoji nového modelu Ferrari 126C2 se vedle Maura Forghieriho podílel nově příchozí konstruktér Harvey Postlethwaite. Italská automobilka ukončila spolupráci s dodavatelem pneumatik Michelin a přešla ke Goodyearu. Nejstarší zákazník Michelinu Renault prodloužil smlouvu s francouzskou dvojicí Alainem Prostem a Reném Arnouxem.
Mezi stoupence turba nadále patřil i Toleman se zatím nepříliš konkurenceschopnými pohonnými jednotkami Hart. Vedle Dereka Warwicka stáj angažovala italského nováčka Tea Fabiho. Stavbou turbomotoru se začala zabývat i Alfa Romeo, ačkoli ročník 1982 ještě absolvovala se svými staršími dvanáctiválci. Po boku Bruna Giacomelliho se k Alfě Romeo vrátil řadou havárií nechvalně proslulý Andrea de Cesaris, když exmistr světa Mario Andretti se rozhodl k návratu do závodů v USA.
Tým Talbot-Ligier zůstal po neúspěšném jednání s BMW odkázán na letité dvanáctiválce Matra, se kterými již neměl příliš šancí na zopakování loňského úspěchu. Zkušeného Jacquese Laffitea doplnil Američan Eddie Cheever.
Největším favoritem mezi týmy s nepřeplňovanými osmiválci Ford Cosworth zůstal Williams. Interní válka mezi Alanem Jonesem a Carlosem Reutemannem měla za následek odchod mistra světa z roku 1980 ze světa velkých cen. Svoji kariéru hodlal ukončit i Reutemann. Argentinec si nakonec své rozhodnutí krátkodobě rozmyslel. Novým jezdcem Williamsu se stal Keke Rosberg, jenž v předchozí sezóně v týmu Fittipaldi vyšel bodově zcela naprázdno.
O velký rozruch se postaral dvojnásobný mistr světa Niki Lauda, kterého majitel týmu McLaren Ron Dennis dokázal přesvědčit k návratu do kokpitu po 2 letech od ukončení kariéry. Druhým reprezentantem McLarenu zůstal Laudův bývalý týmový kolega v týmu Brabham John Watson.
Tým Lotus vstoupil do nové sezóny s nezměněnou jezdeckou sestavou Eliem de Angelisem a Nigelem Mansellem. Ken Tyrrell angažoval k Michelemu Alboretovi Švéda Slima Borgudda, známého bubeníka spolupracujícího mj. i s populární hudební skupinou ABBA. Německé ATS po ukončení spolupráce s Borguddem připravilo dva monoposty pro Manfreda Winkelhocka a Elisea Salazara.
Stáj Arrows po odchodu Patreseho a Stohra povolala do svých řad Marca Surera a Maura Baldiho. Surer při předsezónním testování v Kyalami těžce havaroval a v důsledku utrpěných zranění nohou byl nucen vynechat úvodní velké ceny. Švýcara za volantem Arrowsu nahradil Brian Henton. Surerovo bývalé místo v týmu Theodore zaujal Derek Daly. Tým Ensign uzavřel smlouvu s debutantem Robertem Guerrerem z Kolumbie. Ostříleného Jeana-Pierra Jariera u Oselly doplnil nováček Riccardo Paletti.
Kritická finanční situace donutila tým Fittipaldi přihlásit do šampionátu jediný vůz pro Brazilce Chica Serru. Znovuzrozený tým March získal podporu tabákového koncernu Rothmans. Po roční přestávce se do formule 1 v kokpitu Marchu vrátil Jochen Mass. Němcovým kolegou se stal brazilský nováček Raul Boesel.

Z kalendáře velkých cen vypadl závod v Argentině. Mistrovský šampionát naopak rozšířila Velká cena Švýcarska, která se v důsledku zákazu pořádání závodů v zemi helvétského kříže konala ve francouzském Dijonu, a podnik v ulicích Detroitu. Společně se závody v Long Beach a Las Vegas se tak jednalo již o třetí zastávku kolotoče formule 1 na území USA během jediné sezóny. Body si připisovalo prvních 6 jezdců v cíli systémem 9, 6, 4, 3, 2, 1. Do konečného pořadí se započítávaly výsledky ze všech 16 velkých cen. Do Poháru konstruktérů se sčítaly body získané oběma oficiálně přihlášenými jezdci jednotlivých týmů a započítávaly se všechny výsledky.

Kalendář sezóny 1982

Sezónu odstartovala zákulisními spory provázená Velká cena Jihoafrické republiky. Závodníci na Laudův podnět odmítli přistoupit na nový systém superlicencí, jenž omezoval jejich práva, a vyhlásili stávku. Jezdci se svým počínáním dostali do sporu se sportovní organizací FISA i se samotnými představiteli týmů. Na poslední chvíli došlo k uzavření smíru, a tak se podnik v Kyalami mohl uskutečnit. Kvůli stávce byly kvalifikační jízdy omezeny pouze na jeden den. Pole position vybojoval Arnoux před Piquetem. Po startu závodu uhájil Arnoux vedení. Během 1. kola se za pilota Renaultu zařadil jeho týmový kolega Prost. Za francouzskou dvojicí následovali piloti Ferrari v pořadí Villeneuve, Pironi, zatímco Piquet se propadl až na 13. místo. Brazilec krátce po startu havaroval v důsledku selhání brzd. V 7. kole odstoupil kvůli poruše turba také Villeneuve. Ve 14. kole Prost převzal vedení, neboť Arnouxe zbrzdilo předjíždění pomalejších jezdců o kolo. Ve 25. kole odbočil třetí Pironi pro nové pneumatiky. Za dvojicí Renaultů nyní následovali Reutemann, Rosberg, Watson a Lauda. Pořadí na bodovaných pozicích se pak nezměnilo až do chvíle, kdy Pironi po stíhací jízdě předjel Laudu. Ve 41. kole zamířil Prost pro nové obutí, a tak vedení opět převzal Arnoux před Reutemannem. Na 3. příčku se mezitím probojoval Pironi. Také Prost předvedl skvělou stíhací jízdu a v 62. kole už znovu okupoval 2. pozici za Arnouxem. O 7 kol později Prost předjel i vedoucího týmového kolegu a dojel si pro vítězství. Arnouxe v závěru zdolal i Reutemann. Lauda oslavil svůj návrat 4. místem poté, co předjel Watsona a Rosberga, zatímco Pironiho vyřadila porucha motoru.

Závod v Argentině byl kvůli rostoucí inflaci v zemi zrušen, a tak mezi závody v Jihoafrické republice a Brazílii vznikla dlouhá dvouměsíční pauza. Řada týmů do Jacarepaguy přivezla nové monoposty. Tým Brabham se rozhodl vrátit k motorům Ford, čímž se dostal do sporů s vedením BMW. V kvalifikaci zaznamenal nejrychlejší čas Prost před Villeneuvem. Po zahájení závodu proklouzl do čela Villeneuve. Za Kanaďanem se seřadili Arnoux, Prost, Rosberg a Patrese. Pilot Williamsu zakrátko podlehl Patresemu a Piquetovi. V 6. kole se oba piloti Brabhamu probojovali i před Prosta. Krátce nato Piquet předjel svého kolegu Patreseho. Pořadí v čele se pak nezměnilo až do 17. kola, kdy Piquet a Rosberg, který mezitím také zdolal Patreseho, překonali druhého Arnouxe. Villeneuve pokračoval na vedoucí pozici před Piquetem, Rosbergem, Patresem a Prostem až do 30. kola, kdy pro něho závod skončil havárií. O pár okamžiků později předvedl hodiny také Patrese. Ital se se svým monopostem vydal do boxů, kde v důsledku fyzického vyčerpání ztratil vědomí. Čelní pozici převzal po Villeneuveově havárii Piquet. Úřadující mistr světa setrval před Rosbergem, Prostem a Watsonem až do šachovnicové vlajky. Po závodě byli Piquet a Rosberg diskvalifikováni kvůli nádržím na vodu, s jejichž pomocí stáje Brabham a Williams v rozporu s předpisy ovlivňovali hmotnost svých monopostů. Druhé vítězství v řadě tak připadlo Prostovi před Watsonem a Mansellem.

Carlos Reutemann se po závodě v Brazílii definitivně rozhodl odejít z formule 1. Tým Williams Argentince v Long Beach narychlo nahradil Mariem Andrettim. Andrea de Cesaris se v kvalifikaci postaral o velké překvapení, když se svojí Alfou Romeo triumfoval před Laudou, Arnouxem a Prostem. Jak se s odstupem času ukázalo, jednalo se o Italovu jedinou pole position v jeho dlouhé kariéře. Po startu závodu udržel de Cesaris vedoucí pozici před Arnouxem, Laudou a Giacomellim. V 6. kole Giacomelli zaútočil na Laudu. Ital při svém manévru narazil do Arnouxe, čímž oba vyřadil ze závodu. Na 2. místo za de Cesarise tak postoupil Lauda. V 9. kole se za svého týmového kolegu po startu z 11. pozice zařadil Watson. V 15. kole Lauda předjel vedoucího de Cesarise a začal si v čele budovat náskok. V 26. kole se šestý Piquet dopustil chyby a skončil ve zdi. O 9 kol později havaroval i druhý de Cesaris. Jezdec Alfy Romeo by nejspíš nepokračoval v závodě o mnoho déle, neboť mu těsně před nehodou začal vypovídat službu motor. Lauda dál kroužil na první pozici s velkým náskokem před Rosbergem a Villeneuvem, zatímco Watson musel po problémech k mechanikům. V tomto pořadí dorazila vedoucí trojice do cíle. Lauda se tak mohl radovat z vítězství již ve svém třetím závodě po návratu do formule 1. Villeneuve byl po závodě diskvalifikován kvůli neregulérnímu zadnímu křídlu, a tak třetí pozice nakonec připadla Patresemu.

Ve Velké ceně San Marina znovu vystoupily do popředí zákulisní spory. Týmy sdružené v asociaci FOCA se rozhodly podnik v Imole bojkotovat v reakci na diskvalifikaci Piqueta a Rosberga v Brazílii. Do San Marina tak přicestovaly pouze stáje Ferrari, Renault, Alfa Romeo, Tyrrell, ATS, Osella a Toleman. Ve stínu tohoto dění oznámil tým Williams, že na Reutemannem uvolněné místo angažuje Dereka Dalyho. Uzdravený Marc Surer ohlásil návrat do závodů, a tak jeho náhradník u Arrowsu Brian Henton zamířil k Tyrrellu, kde vystřídal Slima Borgudda. První řadu na startu v Imole obsadili závodníci Renaultu Arnoux a Prost před dvojicí Ferrari Villeneuvea a Pironiho. Po startu závodu se Arnoux ujal vedení před Villeneuvem a Pironim, zatímco Prost se propadl na 4. pozici a již v 7. kole jej zastavila porucha motoru. Když podobný problém vyřadil ve 45. kole také Prostova týmového kolegu Arnouxe, ocitli se v čele oba piloti Ferrari. Villeneuve a Pironi předvedli před italskými tifosi napínavý souboj, během kterého si několikrát prohodili pořadí. V posledním kole již vedoucí Villeneuve podle údajné předstartovní dohody nečekal od Pironiho žádný útok, Francouz ale v zatáčce Tosa na překvapeného týmového kolegu zaútočil a převzal vedení. Poté již Pironi nedal Villeneuveovi šanci na předjetí a dojel si pro vítězství, čímž mezi oběma jezdci týmu Ferrari rozpoutal válku. Třetí stupeň vítězů obsadil Alboreto. Rozzuřený Villeneuve se po závodě v Imole zařekl, že už s Pironim nikdy nepromluví…

Znesvářené organizace FOCA a FISA se před Velkou cenou Belgie sešly u společného stolu na mítinku v Casablance. FISA s konečnou platností potvrdila diskvalifikace z Brazílie a zároveň prosadila zákaz vodního chlazení brzd. FOCA tato opatření přijala, a tak se v Zolderu opět představilo plné startovní pole. V posledních minutách sobotní kvalifikace se Villeneuve v interním duelu jezdců Ferrari usilovně snažil překonat Pironiho čas. V úseku Terlamenbocht Kanaďan dostihl pomalým tempem jedoucího Jochena Masse. Pilot Marchu uhnul doprava, kudy ho chtěl Villeneuve předjet. Kanaďanovo Ferrari narazilo do pravého zadního kola Massova vozu. Prudký náraz vymrštil Villeneuveův vůz do vzduchu, kde předvedl několik přemetů. Po tvrdém dopadu se z trosek Ferrari vytrhla sedačka i s připoutaným pilotem. Villeneuveovo tělo narazilo do plotu, oddělujícího prostor pro diváky. I přes okamžitou lékařskou pomoc bylo bohužel zřejmé, že Kanaďanovo zranění šíje je neslučitelné se životem. Populární Gilles Villeneuve svým zraněním podlehl ještě téhož dne krátce po deváté hodině večerní v nemocnici v Lovani. Stáj Ferrari po této tragédii odvolala svoji účast v závodě. Nešťastnou kvalifikaci ovládli piloti Renaultu Prost a Arnoux. Po 1. kole závodu vedl Arnoux před Rosbergem a Prostem. Již po 5 kolech začal Arnoux zpomalovat, neboť jej opět zradilo turbo. Do problémů se dostal také Prost, a tak vedení převzal Rosberg před Laudou a de Cesarisem. Pořadí v čele se pak nezměnilo až do 30. kola, kdy Laudu zdrželo předjíždění pomalejšího jezdce o kolo. De Cesaris využil situace a posunul se před Rakušana. Po 6 kolech pilota Alfy Romeo zastavila porucha. Lauda se vrátil na druhou pozici za Rosberga. Na 3. místo se zatím probojoval Watson. Ve 47. kole Watson předjel svého týmového kolegu a vydal se stíhat vedoucího Rosberga. V závěrečných kolech se Rosberg, bojující s ojetými pneumatikami, dopustil chyby. Watson Finova zaváhání využil a posunul se do čela, kde se již ve zbývajících 2 kolech nenechal od Rosberga ohrozit. V cíli třetí Lauda se stal již pátým diskvalifikovaným jezdcem sezóny, neboť jeho vůz nevyhovoval váhovému limitu. Třetí pozice se po Laudově vyloučení stala kořistí Cheevera.

Dva týdny po tragické smrti Gillese Villeneuvea nasadilo Ferrari v Monaku jediný vůz pro Didiera Pironiho. V zákulisí se objevily spekulace, že dodavatel pneumatik Avon, zásobující menší týmy, se chystá opustit formuli 1. Tým March ukončil spolupráci s Pirelli a odkoupil veškeré zásoby pneumatik Avon, a tak se Theodore a Ensign ocitly bez obutí. Tým Theodore se dohodl se společností Goodyear, zatímco Ensign zůstal odkázán na zbytky svých zásob pneumatik Avon. Ligier v Monaku představil nový model JS19, techničtí komisaři ale vůz prohlásili za nelegální. Po provedení nezbytných úprav se nové Ligiery staly v ulicích Monte Carla jen těžko ovladatelnými. Po startu z pole position uhájil Arnoux vedení. Za Francouzovými zády následovali Giacomelli, Patrese, Prost a Pironi. Prost se vzápětí probojoval před Patreseho. Po 4 kolech odstoupil kvůli technickým problémům Giacomelli. V čele nyní kroužily oba Renaulty. V 15. kole předvedl vedoucí Arnoux hodiny a zůstal stát. Vedení převzal Prost před Patresem a Pironim. Pořadí v čele se pak nezměnilo až do úplného závěru závodu, kdy začalo pršet. V 65. kole havaroval pátý Rosberg. Krátce nato narazil do hrazení také jeho týmový kolega Daly, který však byl schopen s poškozeným vozem pokračovat. V 74. kole těžce havaroval vedoucí Prost. Francouz po tvrdém nárazu do svodidel utrpěl pohmožděniny nohou. Do vedení postoupil Patrese. Ital krátce po převzetí čelní příčky předvedl hodiny v zatáčce Loews. První pozici přebral Pironi, ale jeho Ferrari začalo zpomalovat kvůli poruše. Šance na vítězství se nyní otevřela de Cesarisovi, jenže jezdci Alfy Romeo došlo palivo. Po skončení závodu začalo vedení závodu kalkulovat, kdo vlastně velkou cenu vyhrál. Ukázalo se, že plný počet kol absolvoval pouze Patrese, který tak získal své premiérové vítězství ve formuli 1. Druhé místo bylo nakonec přisouzeno Pironimu a třetí příčka připadla de Cesarisovi. Po úvodních 6 závodech vedl v průběžném pořadí šampionátu Prost (18 bodů) před Watsonem (17), Pironim (16) a Rosbergem (14).

Další díl Pohlednice z historie roku 1982 již příští týden.