SvětFormule.cz 
Při přechodu na současný systém bodování se čím dál častěji ozývají hlasy, jak ztrácí svůj význam historické statistiky, a to zejména celkový součet získaných bodů jednotlivých závodníků. Dalším argumentem je počet velkých cen v kalendáři F1, jenž se dle mnohých neustále rozrůstá. Vždyť pro nadcházející sezonu 2016 je naplánováno rekordních 21 velkých cen. Nově má letos hostit královnu motorsportu Ázerbájdžán, kam Formule 1 zavítá pod hlavičkou Velké ceny Evropy. Není bez zajímavosti se podívat zpět do historie F1. Někoho totiž možná překvapí, že rozrůstání se kalendáře není trend posledních několika let.
První ročník světového šampionátu Formule 1 obsahoval šest velkých cen v Evropě a závod 500 mil Indianapolis. Závodů postupně přibývalo, přičemž klání v Indianapolis se přestalo do světového šampionátu F1 od roku 1961 započítávat. Ročník 1958 překročil jako první dvoucifernou hranici, když obsahoval 11 závodů, z nichž se kromě GP Maroka a Argentiny všechny konaly v Evropě. Ačkoliv se stále v průměru jedná o 10 závodů méně, než to, co nás čeká v letošním roce, je důležité si uvědomit, že se závodníci účastnili dalších motoristických podniků včetně velkých cen nezapočítávaných do mistrovství světa F1.
Po celá šedesátá léta 20. století osciloval počet závodů kolem 10 velkých cen za sezonu. Zlom nastal již v roce 1973, kdy se konalo 15 závodů. Od tohoto ročníku se stalo pouze ve dvou případech (1975 a 1980), že by byl šampionát kratší. Ve skutečnosti se stalo zvykem odjet 16 až 17 závodů, přičemž tento stav trval až do roku 2004, kdy bylo díky nové Velké ceně Bahrajnu odjeto 18 GP. Od tohoto počtu nejsou pak už vůbec vzdáleny poslední ročníky, a ani ten, jenž nás čeká.
Iluzi neustále se rozrůstajícího kalendáře napomáhá zcela jiný fenomén, a to přesun závodů z Evropy na ostatní světadíly. Ačkoliv setrvávají stálice jako Monako, Belgie, Velká Británie či Itálie, stále častěji můžeme slyšet různé spekulace ohledně jejich neblahé budoucnosti, jak je tomu například u posledně jmenované Itálie. Přitom evropská část šampionátu tvořila po mnoho desítek let více než polovinu všech ročníků. Změnu můžeme pozorovat od přelomu tisíciletí.
Pro celou předchozí historii Formule 1 se zámořské závody omezovaly především na americký kontinent a Afriku, jejíž zastoupení hájila po mnoho let Velká cena Jižní Afriky. Až v roce 1985 se Formule 1 přesunula do Austrálie a pokud odmyslíme ročníky 1976 a 1977, kdy se jela Velká cena Japonska, zakotvil pevně asijský kontinent jako hostitel královny motorsportu až v roce 1987, na čemž mělo opět zásluhu Japonsko. Situace se radikálně proměňuje v posledních letech. Neustále se diskutuje o nových možných velkých cenách. Není ale bez zajímavosti se podívat na jejich úmrtnost. Jmenujme například Indii či Koreu.
Důvody pro přesuny závodů do nových destinací jsou mnohé, ať už jde o prestiž, silnou domácí fanouškovskou základnu či aktuální zvýšenou poptávku po Formuli 1. Přesto existuje ještě jeden důvod, jenž všechny ostatní zcela zastíní, a tím je ekonomický potenciál královny motorsportu. A proto budou neustále přibývat nové velké ceny, nejspíše na úkor těch starých, jelikož jak je vidět, počet velkých cen v jedné sezoně se radikálně nezvyšuje.
