Tom Beckhäuser: Představuje se jediný Čech v mezinárodních formulích

Po odchodu Josefa Záruby z Formule Renault to dlouho vypadalo, že čeští fandové nebudou mít možnost, držet v žádném z letošních mezinárodních mistrovství monopostů palce krajanovi. Teprve s oznámením soupisky silného německého šampionátu Formule 4 se na obzoru objevila nová česká naděje: Coby člen týmu Mücke byl nahlášen zcela neznámý Tom Beckhäuser. Ani největší sportovní insideři jméno tohoto mladíka do té doby neslyšeli, byl tedy nejvyšší čas, aby se 18letý jezdec veřejnosti představil. O svém v „moderní době“ krajně nevšedním vstupu na scénu si Beckhäuser popovídal během podniku na Red Bull-Ringu s Romanem Klemmem.

RK: Před první závodem Formule 4 v Oscherslebenu jsi byl jak v Čechách, tak i v Německu zcela neznámý. Jak vypadala Tvá sportovní kariéra před debutem v motorismu?

TB: Ano, nejsem absolutním začátečníkem pouze ve Formuli 4, ale v motorsportu vůbec. Oproti všem mým soupeřům jsem motokáry vynechal, což je pochopitelně ohromná nevýhoda. Ani opravdový závod s automobily jsem před tím neabsolvoval. Zúčastnil jsem se jen několika jakýchsi „rychlostních zkoušek“ s Fordem Fiesta.

RK: ..a pak Tě přes noc napadlo stát se závodníkem?

TB: Nebylo to „přes noc“. Motorsport mne již vždy bavil a horlivě jsem ho sledoval. Dlouho jsme ale nepřišli na nápad, že bych to mohl sám zkusit v kokpitu. Společně s tátou jsme pak rozhodli, že se poohlédneme, kde bych mohl začít. Zná se s Antonínem Charouzem a ví, že má v motorsportu bohaté zkušenosti, tak jsme se s ním sešli a nechali si poradit. Tím se stal prakticky mým manažerem a navrhl kontakt k týmům Petera Mückeho a Cram.

RK: Je Ti již 18 let a musíš se měřit s jezdci, kteří mají kolem deseti let zkušeností v motokárách nebo formulkách. Jak chceš tuto ztrátu dohnat?

TB: Snažím se jezdit tak často, jak to jen jde. Na simuláturu a i na trati. V Mostě budu příští dny testoval starší formulku. Mám to štěstí, že mne oba rodiče naplno podporují a jezdí se mnou ke všem závodům.

RK: A-propos podpora: Formule 4 je sice nejnižší juniorská třída, ale i ta stojí velké peníze. Kdo je Tvým sponsorem?

TB: Otec v Čechách zastupuje módní label “Camp David” a ten mne podporuje.

RK: Za takových okolností jistě není lehké, ustanovit si realistické cíle. Jak vypadají?

TB: Chci strávit co nejvíce času v kokpitu. Sbírat zkušenosti, učit se a zlepšovat se. Z toho vyplývá co nejrychleji vyrovnat nevýhodu chybějící kariéry v motokárách. Chci mít sám pocit, že se vždy na dráhu vrátím jako lepší jezdec, než předešlý den. Mým dlouhodobým cílem je, dostat se v motorsportu až do nejvyšších tříd. V květnu jsem odmaturoval a od té doby se naplno soustředím na profesionální kariéru závodníka – jiný plán nemám.

RK: Co považuješ za svůj doposud největší úspěch aktuálního ročníku?

TB: To, jak jsem byl schopen pojmout třetí závod na Lausitzringu. Před tím jsem jen jezdil a snažil se držet ostatní v dohledu – od toho závodu jsem ale začal i opravdu závodit. Měl jsem hezký souboj s Heinrichem, což byl velký krok kupředu v mém vývoji.

RK: Co Tě ve světě mezinárodního motorsportu nejvíce překvapilo?

TB: Vlastně všechno je tu pro mne nové a překvapením: Jak funguje stáj, jak v ní lidé spolupracují, jak se odvíjí celý sportovní podnik… Zvláště mne ohromila neuvěřitelná vyrovnanost v tomto mistrovství. Jde opravdu o desetinky.

RK: Jak jsi se připravil na Tvou první sezonu v tomto sportu?

TB: Ještě koncem roku 2016 jsem se zúčastnil testů týmu Mücke v Imole, Vallelunze a Adrii. Také v Oscherslebenu jsme těsně před prvním závodem trénovali. Doma mám simulátor, na kterém pilně cvičím. Pomáhá mi při tom Honza Charouz. Je de-facto mým sportovním coachem a doprovází mne i k většině závodů.

RK: Tým Mücke je jistě jedním z nejlepších v Evropě. Jak Tě coby absolutního zelenáče přijali?

TB: Ze začátku jsem si tu připadal skutečně jako mimozemšťan. O co déle u nich jezdím, o to více mne berou vážně, jako ostatní. Mým inženýrem je bývalý závodník Ralf Druckemüller. Ptám se ho doslova na všechno a postupně se mi podařilo, přiblížit se časům ostatních.

RK: Tví týmoví kolegové Zendeli a Flörschová do sezony 2017 nastoupili jako favorité na titul, jak s nimi vycházíš?

TB: Rozumím si především s Zendelim a Švédem Söderströmem. Otevřeně se o všem bavíme. Ani se Sophií nemám problém. Je to i díky mé perfektní němčině – táta pochází z Magdeburgu a v Čechách žije teprve 20 let.

RK: Myslíš, že jsi se již dostal k hranici výkonnosti vozu?

TB: Ne, to jistě ne. Telemetrie ale prozrazuje, že se v některých zatáčkách už hodně přibližuji optimu.

RK: Jak by se Tvá kariéra měla vyvíjet dál?

TB: Letošek beru opravdu jen jako „učební rok“. Od Vallelungy pojedu za stáj Cram i italský šampionát. Příští rok chci bojovat pravidelně o bodované pozice. Všichni kolem mne jsou mile překvapeni, jek rychle se dokážu zlepšovat. Mým velkým snem je samozřejmě kokpit Formule 1. České hospodářství považuji za dost silné, abych doma nalezl potřebné sponzory – když bude souhlasit můj výkon.