Tým McLaren oznámil, že od letošní sezony jeho vozy neponesou ve svém jménu označení MP4, nýbrž McLaren-Honda MCL32. Pojďme se nyní podívat zpět do historie na nejznámější vozy MP4.
Poslední titul v Poháru konstruktérů před vozy MP4 získal McLaren v roce 1974. V Poháru jezdců si dojel jako poslední pro titul James Hunt v sezoně 1976. Poté přišla hubená léta. McLaren nedokázal zachytit vzestup Lotusu využívajícího technologii přísavného efektu. Zpět na výsluní dokázali McLaren vrátit konstruktér John Barnard a Ron Dennis, který nastoupil do čela týmu poté, co odkoupil část týmu od Teddyho Mayera. Původně působili Dennis s Barnardem v Dennisově týmu Project Four Racing, jenž startoval v závodech Formule 2 a Formule 3. Na konci roku 1980 se tedy spojili s McLarenem a vznikl McLaren International. Vozy začaly nést označení MP4 od té doby, co je designoval Barnard. MP4 znamená McLaren Project Four.
Ron Dennis také sjednal spolupráci s Mansour Ojjehem a jeho společností TAG, která nabízí produkty a služby v oblasti obchodní letecké dopravy, motoristického sportu a pohostinství. Před McLarenem TAG sponzoroval tým Williams. V roce 1981 byla také otevřena nová továrna týmu McLaren ve Wokingu. A konečně také v roce 1981 Barnard navrhl MP4-1, vůz postavený z uhlíkových vláken. Již předtím se po okruzích proháněl vůz, jehož některé komponenty byly vyrobeny z uhlíkových vláken, konkrétně zadní přítlačné křídlo u monopostu týmu Grahama Hilla Embassy Racing v roce 1975, či pokusy Colina Chapmana u Lotusu 88, ale MP4-1 se stal prvním monopostem, jehož šasi bylo vyrobeno celé z tohoto lehkého, avšak pevného materiálu.
Jelikož nebyl vůz připraven od začátku sezony 1981, závodili John Watson a Andrea de Cesaris s monoposty M29C. Poprvé potom pod šachovnicovým praporkem projel vůz MP4-1 ve Velké ceně San Marina, kdy Watson závod dokončil na desáté pozici, dvě kola za vítězným Nelsonem Piquetem starším. Poté ale o pět závodů později přišla domácí Velká cena Velké Británie a MP4-1 si v ní připsal zásluhou Watsona první vítězství. Žádnou další velkou cenu v téže sezoně již McLaren nevyhrál. Další vítězství přišla v sezoně 1982. To první vybojoval navrátivší se Niki Lauda ve Velké ceně USA West na Long Beach. Rakouskému závodníkovi se poté podařilo ještě vyhrát ve Velké ceně Velké Británie a další dvě vítězství získal jeho týmový kolega Watson v Belgii a Detroitu.
V roce 1983 závodil McLaren stále s motory Ford a musel bojovat s týmy mající vozy poháněné turbomotory. Debut motoru Porsche V6 pod označením TAG ale vzbuzoval velká očekávání. McLaren chtěl nový motor nasadit od sezony 1984, kdy měl být hotový monopost, který byl konstruován speciálně pro tento motor, ale Niki Lauda si stěžoval u vedení hlavního sponzora týmu Malbora (Philip Morris Ltd.) a ten pohrozil McLarenu, že pokud motor nenasadí okamžitě, zastaví se tok financí. Od sezony 1984, kdy McLaren získal po bok Laudy Alaina Prosta, přišla kýžená převaha týmu a řada vítězství pro MP4-2. Lauda zvítězil v pěti závodech a Prost dokonce v sedmi, z titulu se přesto radoval Lauda, který zvítězil o půl bodu před svým týmovým kolegou. McLaren také konečně získal Pohár konstruktérů.
Úspěchy pokračovaly i v následujících letech, kdy McLaren zvítězil v Poháru konstruktérů v sezonách 1985, 1988, 1989, 1990 a 1991, přičemž od roku 1988 začal McLaren používat motory Honda. V sezoně 1985 získal v McLarenu Prost svůj jezdecký titul a obhájil ho i v následujícím roce, ačkoliv v Poháru konstruktérů zvítězil tým Williams, jehož vozy byly lepší. Zároveň je nutné zdůraznit, že od roku 1987 se na konstrukci vozů již nepodílel Barnard, kterého zlákalo Ferrari, nahradil ho Gordan Murray se Stevem Nicholsem. Jak již bylo řečeno, od roku 1988 začal McLaren závodit s motory Honda a zároveň vytvořil novou jezdeckou dvojici, když do týmu po bok Prosta získal Ayrtona Sennu. V tu chvíli se zdálo, že McLaren vytvořil tým snů. Ron Dennis si také uvědomoval důležitost péče o závodníky a jako první zaměstnal Josefa Leberera jako maséra, kondičního trenéra, výživového poradce a kuchaře. Absolutní dominanci a počátek několikaleté nadvlády a epických soubojů znamenala sezona 1988, kdy vůz MP4-4 zvítězil v 15 závodech ze 16. Titul si odnesl mezi jezdci Ayrton Senna.
Po delší odmlce se McLaren radoval z Poháru konstruktérů až s MP4-13 v roce 1998, kdy zároveň jezdecký titul získal Mika Häkkinen. Tento vůz již poháněl agregát od Mercedesu a pod jeho designem je podepsán Adrian Newey. Od té doby nezískal McLaren žádný Pohár konstruktérů. Dva závodníci však dokázali s McLarenem ještě získat tituly mezi jezdci. Hned v roce 1999 to byl znovu Häkkinen s MP4-14, a až v roce 2008 Lewis Hamilton na MP4-23. Od té doby se McLarenu nedaří. Některé z vozů, například MP4-30, poháněný motorem Honda, z roku 2015, bych se nebála označit za sportovní tragédii pro tým s tak velkou historií, jako je McLaren. Poslední vůz s označení MP4-31 jsme mohli vídat na závodních drahách v minulé sezoně 2016. Uvidíme, jak se bude dařit týmu s MCL32, jedno je však jasné. Jméno titul nedělá. Na druhou stranu MP4 se do historie zapsal mnoha úspěchy.