Zmizelé závody: Velká cena Argentiny

Poprvé zavítala Formule 1 do Argentiny v roce 1953. To, že se mohlo v této jihoamerické zemi závodit, způsobily především dva faktory, respektive dvě osoby. První osobností je domácí závodník, hvězda velkého formátu, Juan Manuel Fangio, jenž byl v době konání první Velké ceny Argentiny držitelem zatím jednoho titulu mistra světa. Druhou osobností je argentinský prezident Juan Domingo Perón, velmi vášnivý příznivec motoristického závodění, který také do rozvoje argentinského motorsportu nechal investovat velké finanční částky. Díky nim se dokázal Fangio dostat ke kvalitním vozům a lepším příležitostem. Ačkoliv v roce 1955 Perón pod tlakem na svou funkci rezignoval, aby se do ní později vrátil, Formule 1 v Argentině zůstala nadále.

Premiérová Velká cena Argentiny, která zároveň otevírala novou sezonu, se konala na okruhu Autódromo 17 de Octubre (dnes nesoucí jméno Autódromo Oscar y Juan Gálvez) v Buenos Aires, konkrétně v jižní části města v parku. Díky tomu, že se závodilo na ploché trati (která měla řadu konfigurací), měli diváci vynikají výhled na závodní dění pod sebou. Poprvé ale odcházeli do svých domovů zklamáni, jelikož domácí hrdina Fangio závod nedokončil a místo něj se radoval Alberto Ascari. Závod postihla také tragédie, když Giuseppe Farina způsobil nehodu, při které poté zahynulo devět diváků.

V následující sezoně Fangio, závodící za Maserati, domácí diváky odškodnil, když v tříhodinovém závodě zvítězil. A aby toho nebylo málo, triumfoval také v následujících třech ročnících (s Mercedesem, Ferrari a znovu Maserati). První, kdo dokázal velkého Fangia porazit, byl až v roce 1958 Stirling Moss na Cooperu.  V roce 1959, tedy v první sezoně bez Fangia, jenž ukončil svou závodní kariéru, se Velká cena Argentiny nekonala. V roce 1960 se ale Formule 1 do Argentiny opět vrátila a z vítězství se radoval Bruce McLaren na Cooperu. Poté znovu Buenos Aieres vypadlo z kalendáře mistrovství světa Formule 1. Marně se hledal další národní hrdina.

K návratu závodění do Argentiny došlo v roce 1971, jednalo se však o nemistrovskou velkou cenu, v níž triumfoval Chris Amon. Třetí místo obsadil domácí závodník Carlos Reutemann na McLarenu. Zdálo se, že by argentinští příznivci motorsportu mohli najít dalšího hrdinu. V roce 1972 získala Velká cena Argentiny opět mistrovský status a otevřela, jak se stalo již dříve zvykem, novou sezonu. K obrovské radosti fanoušků získal pole position Reutemann, pro nějž to byl debut v mistrovském závodě Formule 1. Kvůli problémům s pneumatikami první příčku neudržel a závod dokončil na první nebodované pozici, tedy sedmé. Zvítězil Jackie Stewart. Pořadatelé přesto Reutemanna pozvali na stupně vítězů, z čehož se radovalo 100 tisíc fanoušků přímo na okruhu.

V roce 1973 se do země vrátil příznivec motorsportu Perón a opět zvítězil v prezidentských volbách. Navíc se Argentina nacházela v krátkém období konjunktury, proto se nemusela místní velká cena obávat svého zrušení. V sezoně 1974 už to vypadalo, že se konečně bude z vítězství radovat argentinský závodník. Reutemann vedl až do posledního kola závodu, ale nakonec jej pro technické potíže nedokončil! Přesto začal dostávat od prezidenta Peróna osobní dotaci. Měsíčně na jeho účet přibylo 400 liber. Reutemann se nikdy v Buenos Aieres neradoval z vítězství. Úspěšnější byl jeho jihoamerický konkurent Emerson Fittipaldi, který vyhrál v roce 1973 a 1975.

Ačkoliv by se mohlo zdát, že kvůli sílícímu násilí a teroristickým akcím se musela Velká cena Argentiny 1976 zrušit, nebylo tomu tak. Za zrušením stály finanční důvody. Krátké období konjunktury bylo pryč. I přes nejistou politickou situaci se Formule 1 do Argentiny v následující sezoně vrátila. V roce 1978 muselo šest tisíc vojáků hlídat tribuny, zázemí i garáže týmů. Kromě nebezpečí teroristických útoků různých místních organizací, se jako další problém musí započítat místní neukáznění fanoušci, kteří vstupovali na trať. Tento problém se táhnul jako červená nit celou historií pořadatelství Velké ceny Argentiny. V roce 1982 vypukla válka o Falklandy, a i díky tomu nesehnali pořadatelé požadované 3 miliony dolarů, a tak se závod nekonal. V období let 1995-1998 došlo k poslednímu návratu Argentiny mezi pořadatelské státy. Velmi se zde dařilo Williamsu, když zvítězil ve všech ročnících kromě toho posledního (Damon Hill v letech 1995 a 1996 a Jacques Villeneuve v roce 1997). Poslední vítězem doposud poslední Velké ceny Argentiny se stal Michael Schumacher na Ferrari.