SvětFormule.cz 
Dnešní díl tragických nehod bude pojednávat zejména o Velké ceně Belgie 1960, která stála život dva britské závodníky Alana Staceyho a Chrise Bristowa.
Alan Stacey byl podivuhodná osoba. Když mu bylo sedmnáct let, přišel o část dolní končetiny. Při vážné nehodě na motocyklu totiž utrpěl zranění, kvůli němuž se mu lékaři rozhodli amputovat část pravé nohy (od kotníku). Nosil tedy protézu. Dokázal se se svým handicapem skvěle vyrovnat. Používal zvláštní řazení, které si sám zkonstruoval a nepoznali byste na něm jeho postižení. Stacey se také účastnil u Lotusu vývoje jeho vozů. Startoval v závodech sportovních vozů a v roce 1957 skončil na Lotusu spolu s P. H. Ashdownem v závodě 24 hodin Le Mans na deváté příčce. Za svůj život se také zúčastnil sedmi závodů Formule 1 v období 1958-1960, přičemž sami jistě odhadnete, že závodil na Lotusu. Cíl spatřil jen v jednom případě, a sice ve Velké ceně Velké Británie 1959, když dokončil závod na osmé pozici.
Ve Velké ceně Belgie 1960 konané ve Spa-Francorchamps jeho život ukončila kuriózní nehoda. Držel se na šesté pozici, když ve 25. kole najížděl do zatáčky Masta a srazil se s letícím ptákem, který ho trefil do obličeje. Stacey po této srážce vyletěl ze zatáčky mimo trať a zastavil se o navýšený násep. Britského závodníka vymrštila síla nárazu z vozu směrem do živého plotu, kterým proletěl. Neví se jistě, zda ho již okamžitě nezabila srážka s ptákem, když by mu nešťastný opeřenec zlomil vaz, či přišel o život v dalších fázích nehody.
Alan Stacey se ale nestal ten den jedinou (ani první) obětí belgické Grand Prix. Tou další se stal jeho krajan Chris Bristow, který se účastnil ještě menšího počtu závodů, když nastoupil celkem do čtyř velkých cen. Přezdívali mu „wild man of British club racing“. Díky British Racing Partnership, která si všimla jeho dobré formy v roce 1958, mohl od následující sezony tento „divoký muž“ nastupovat do závodů, jak sportovních vozů, tak velkých cen na monopostech. Ve Formuli 1 debutoval ve Velké ceně Velké Británie 1959 ale s vozem Formule 2. Skončil desátý, což se nakonec stalo také jeho celkovým nejlepším umístěním za krátkou historii jeho závodění.
V inkriminované belgické velké ceně stihl odjet devatenáct kol. Ve 20. okruhu závodu bojoval o třetí místo s domácím závodníkem Willym Mairessem, když nezvládl v zatáčce Burnenville ukočírovat svůj vůz a havaroval. Monopost vylétl z trati a několikrát se přetočil. Bristowova smrt bývá připisována jeho vlastní nezkušenosti se silnými vozy Formule 1. Belgické Spa se tedy stalo v jednom jediném dni místem úmrtí dvou britských závodníků. A aby toho nebylo málo, o život málem přišel další Brit. Stirling Moss havaroval v tréninku na témže místě, co Alan Stacey. Vyvázl „mnohem lépe“, když utrpěl zlomeninu obou dolních končetin, tří žeber a nosu…
