Když vám žilami proudí vysokooktanové palivo – jaké to je sledovat vůz F1 z boxové zídky?

8. června 2018, 00:16 | Petr Čermák
Ilustrační fotografie - Když vám žilami proudí vysokooktanové palivo – jaké to je sledovat vůz F1 z boxové zídky?

Být fanouškem F1 není snadné. Teď nechci mluvit o tom, jak lidé často nechápou naši vášeň a snaží se nám napovídat „že jezdí přece jen do kolečka“. Chci mluvit o dostupnosti sportu. Dostat se na závod F1 není zrovna levná záležitost, už vůbec ne pro studenta. A přesto jsem dnes měl tu čest sledovat Jaguar R5, monopost Marka Webbera z roku 2004, z boxové zídky na okruhu v Mostě.

Od malička bylo mým snem jet se podívat na závody vozů Formule 1. Už jako malý kluk jsem je sledoval, ale bohužel, můj sen zůstával dlouho nesplněný. O to víc jsem byl v roce 2014 zklamaný, když byly zrušeny osmiválcové atmosférické motory, které nahradily hybridní šestiválce. Ne kvůli tomu, že by se mi zvuk šestiválců nelíbil, ale kvůli tomu, že už ty klasické atmosférické motory nejspíš nikdy neuslyším a neuvidím v akci.

Sen vidět na trati monstrózní monoposty, které dobývaly okruhy na začátku tohoto tisíciletí, se stával čím dál tím víc nesplnitelným, jak léta ubíhala. Musím říct, že na začátku páté sezóny hybridní turbo-éry se prakticky rozplynul.

Říká se, že nejméně očekávané věci přichází v nejméně očekávanou chvíli. Po dnešku musím souhlasit. V 11 hodin dopoledne mi zavrněl telefon a zpráva od kamaráda mě nenechala klidným – na okruhu v Mostě dnes jezdí Jaguar Marka Webbera. Jízdy jsou od 9 hodin, poté od 12 hodin a poslední bude od 4 hodin odpoledne – a co je naprosto neuvěřitelné, vstupné se nevybírají a fanoušci mohou navštívit i boxová stání, aby si monopost prohlédli zblízka!

Málokdy se stává, že se během hodin mechaniky nějaký student začne usmívat, ale já to bohužel nevydržel. Napsal jsem několika přátelům, kteří ihned souhlasili a bylo to – sen se mi splní. Musím vám říct, ještě nikdy netrvala škola tak dlouho, jako právě dnes, v onen Den D.

Přímo do paddocku mosteckého okruhu jsme dorazili 20 minut před výjezdem Jaguaru na trať. Kromě F1 byl dnes i jiný program, na trati se proháněla jednostopá monstra, která svými náklony v zatáčkách dokážou okouzlit nejednoho motoristického nadšence.

Depo, ve kterém stál zaparkovaný Jaguar, jsme nemuseli dlouho hledat. Kolem zadních vrat stála skupinka nadšenců a s údivem si prohlížela vůz, ve kterém se před 14 lety proháněl Mark Webber, účastník závodů F1 v letech 2002 až 2013 a vítěz devíti GP. Ani já nezůstal dlouho v klidu, během chvíle jsem stál okouzlen stejně jako všichni ostatní. 

Fotka

 

 

 

 

 

Je to velice zvláštní pocit, stát blízko něčemu, co celá léta sledujete v televizi, co vás celá ta léta dokázalo neskutečným způsobem fascinovat. Jaguar R5 k nám stál otočen zády a já si přál vidět i předek, rozhodl jsem se tedy projít sousedním boxem a vyfotit si tento skvostný monopost zepředu. Můj nápad okamžitě převzali i ostatní přihlížející a během chvíle stály tak dvě desítky lidí před čumákem Jaguaru R5.

Fotka2
Fotka3

 

 

 

 

 

Počítali jsme minuty do čtvrté hodiny, když se na scéně objevil řidič – majitel Webberova Jaguaru, Klaas Zwart z Nizozemska. Pomalu si nasadil kuklu a helmu, zatímco jeho mechanici obskakovali monopost a vše připravovali na jízdu.

Velkým překvapením pro mě byly pneumatiky. V roce 2004 byli ve startovním poli Formule 1 dva výrobci pneumatik – Michelin a Bridgestone. Jaguar jezdil s prvními jmenovanými, ale dnes, na okruhu v Mostě, byly na monopostu nasazeny měkké pneumatiky Pirelli, dle tvaru a informací, které jsem zaslechl, specifikace 2013.

Jakmile sundali mechanici dečky zahřívající pneumatiky, bylo vše připraveno. Zvedáky klesnuly a jeden z mechaniků již stál za autem a začal startovat. V tu chvíli jako by nic jiného neexistovalo, jen já, startér, monopost a jeho řidič. Během chvilky mi naskakovala husí kůže a jediné, k čemu jsem se zmohl, bylo údivné „wau“. 

Zvuk atmosférického desetiválce považuji za jeden z nejkrásnějších symfonií ve světě motoristického sportu. Občas po večerech sleduji kvalifikační onboard záběry Michaela Schumachera ve svém Ferrari, jak si brázdí cesty za další pole position. Ale slyšet ten zvuk naživo? To je naprosto něco jiného. I na volnoběh dělá motor takový rachot, že by dokázal probudit obyvatele přilehlé městské části Most – Souš.

A pak vyjel z garáže. Jestli si vybavujete záběry Ayrtona Senny vyjíždějícího z garáže, kde musí mechanici popostrkávat všechny fotografy, novináře a kameramany stranou, nějak podobně to muselo vypadat dneska v Mostě. Během chvilky byl Jaguar na cestě z boxů a začal zrychlovat a řítil se k první zatáčce.

Okamžitě jsem se, společně se smečkou dalších šílených nadšenců, rozeběhl směrem k boxové zídce, kde jsem bedlivě očekával příjezd na cílovou rovinku. Mostecký okruh mám rád a navštěvuji ho pravidelně, ještě nikdy jsem však neslyšel jeden monopost po celé délce okruhu. Sice zmizel za kopcem, ale stádo několikaset koní v útrobách Jaguaru R5 bylo i přesto slyšet.

Během chvilky byl Klaas Zwart v poslední zatáčce a já se připravoval na největší zážitek ve svém životě. Komu se poštěstí, aby zahlédl monopost F1 z takové blízkosti, přímo z boxové zídky? Ani jsem nestihl mrknout a Jaguar doslova prolétl kolem mě, ohlušen, ale zamilován jsem zůstal stát, husí kůže po celém těle, ústa otevřená dokořán. Jednoho z mých přátel, člověka, který motorsportu příliš nehoduje, vyvedl průjezd R5 osazené motorem Cosworth z míry. Nezmohl se na nic víc než údivné „ty vole“.

Jaguar kolem nás prolétl ještě dvakrát, s nadšením ho sledovaly desítky fanoušků na boxové zídce a další desítky fanoušků po obvodu celého okruhu – ať už na hlavní tribuně, na trávníku nad úvodní šikanou, nebo u plotů před posledními dvěma zatáčkami. Něco podobného přeci nezažijete jen tak znovu.


Zwart dojel do boxů, vystoupil z vozu, sejmul helmu a ztratil se ve své garáži. Monopost nechal stál venku, kde jej začali nadšeně obcházet všichni přítomní. Po chvilce byl zatlačen do garáže a stejně jako před výjezdem, se před jeho čumákem vytvořila skupinka lidí, fotících či natáčejících. Po chvilce vyšel Klaas Zwart a začal vysvětlovat, proč neodjel více kol.

„Je to škoda, je to fakt škoda, mrzí mě to, ale zničil jsem pneumatiky. Všude po trati byly kamínky, štěrk a tráva, takže to nevydrželo moc dlouho. No co, třeba příště,“ a s úsměvem na tváři, jako malý kluk, tento starší pán opět mizel ve své garáži.

Ještě chvíli jsme s obdivem sledovali monopost a pak, celí nadšení a spokojení, odešli. Lepší čtvrteční odpoledne jsme snad zažít nemohli.

Můj dětský sen se nakonec naplnil, a rozhodně lépe, než jsem očekával. Ne každý den máte příležitost sledovat monopost F1, jak se řídí po cílové rovince, přímo z boxové zdi. Byl to zážitek pro každého z přítomných – no ještě aby ne, podle toho se pozná, komu v žílách proudí krev a komu vysokooktanový benzín.

Fotka4

Štítky: Jaguar

Další články

Komentáře

Žádné příspěvky nenalezeny.