IndyCar: V Indianapolis se jela IndyCar Grand Prix, vítězem se stal Will Power

Svou 51. pole position v kariéře získal ve „staré cihelně“ Will Power, který je tak v historických tabulkách na třetím místě za Mariem Andrettim (67) a A. J. Foytem (53). Z druhého místa odstartoval nováček Robert Wickens z týmu Schmidt Peterson Motorsports.

Do druhé řady se kvalifikovali třetí Sébastien Bourdais z týmu Dale Coyna a čtvrtý James Hinchcliffe z týmu Schmidt Peterson Motorsports, páté místo pak obsadil nováček Jordan King z týmu Eda Carpentera a šestý odstartoval lídr šampionátu, Josef Newgarden, jezdící za stáj Rogera Penskeho.

Velice divoký start vedl do první zatáčky v jednu chvíli až pět jezdců vedle sebe, i přes takovou tlačenici první zatáčku projeli všichni. Problémy na sebe ale nenechaly dlouho čekat a již ve 2. zatáčce byli mimo trať Simon Pagenaud z týmu Penske a také Jordan King. Oba dva se začali propadat polem. Druhý pilot týmu Eda Carpentera, Spencer Pigot, si zahrál na letce, když najel na vysoký obrubník, který ho vynesl do vzduchu. Po dopadu se roztočil, cestou s sebou vzal také Takumu Sata z týmu Bobbyho Rahala.

Pigot následně dostal penalizaci průjezdu boxem. Odůvodněním bylo možné vyhnutí se kontaktu. Žlutá fáze, která nastala po divokém prvním kole, umožnila Satovi a Pagenaudovi zajet do boxů pro doplnění paliva.

Restart se vydařil vedoucímu Powerovi, který šlápl na plyn a na konci startovní rovinky (která je na této verzi tratě v protisměru oproti klasickému oválu) měl již slušný náskok. Robert Wickens svedl souboj o druhé místo se Sébastienem Bourdaisem, který byl velice brzy donucen bránit se útokům ze strany loňského šampióna Newgardena.

Power během úvodních kol závodu dokázal držet stabilní rozestup kolem jedné vteřiny na Wickense, zatímco třetí Bourdais již ztrácel přes 4 vteřiny. Jezdec v barvách Dala Coyna musel stále sledovat dění ve zpětném zrcátku, jelikož Josef Newgarden byl stále na dostřel a velice rychle se ke dvojici blížil také Alexander Rossi z týmu Michaela Andrettiho.

Mezitím Scott Dixon, pilot ve službách týmu Chip Ganassi Racing, zajel ve 13. kole do boxů. Stejný tah předvedl také Marco Andretti. Podobný tah se rozhodli udělat také dva jezdci týmu Penske, kromě Simona Pagenauda také dosavadní navrátilec, trojnásobný mistr Indy 500, Hélio Castroneves. V 19. kole do boxů zajel James Hinchcliffe. Všichni nasadili rychlejší směs pneumatik.

Vedoucí Power byl zdržován o kolo pomalejším Spencerem Pigotem, který tak umožnil Wickensovi přiblížit se svému novozélandskému soupeřovi. Oba dva vedoucí piloti zajeli k mechanikům ve 20. kole. Z boxů vyjeli v těsné blízkosti, ale v nezměněném pořadí. Přesto vyjel každý na jiné sadě pneumatik – zatímco dosavadní lídr závodu Will Power nasadil pomalejší směs, nováček Robert Wickens využil směsi měkčí, tudíž rychlejší. Na trati stále zůstával Sébastien Bourdais, který ke své zastávce zajel o kolo později.

Do boxů se pak postupně vypravili i Josef Newgarden, Alexander Rossi a Ryan Hunter-Reay jezdící pro Andretti Autosport.

Robert Wickens začal díky měkčí sadě pneumatik nabírat na síle a velice brzy na Willa Powera zaútočil. Útok byl úspěšný a Kanaďan se tak dostal do vedení závodu. Power musel čelit nátlaku Sébastiena Bourdaise ze třetího místa, který byl na stejné směsi pneumatik jako Wickens. Newgarden se snažil ubránit svou pozici před Alexanderem Rossim.

Mezitím na šestém místě jezdící Scott Dixon začal profitovat z odlišné strategie. Jezdec týmu Chip Ganassi Racing měl velice mizernou kvalifikaci, ale alternativní přístup ke strategii mu pomohl dostat se zpět do boje. I Graham Rahal se činil. Syn slavného Bobbyho Rahala získal deváté místo, které mu v 28. kole musel přenechat Tony Kanaan jezdící za A. J. Foyt Enterprises.

Hunter-Reay jedoucí na tvrdší směsi nebyl složitou kořistí pro Hélia Castronevese, který tak získal v 35. kole 9. pozici.

Druhé zastávky v boxech přišly v 36. kole. Do boxů zajeli Alexander Rossi, Scott Dixon, James Hinchcliffe a také druhý jezdec týmu Ganassi, Ed Jones. Newgarden a Castroneves je následovali o kolo později, Pagenaud pak o další kolo později.

Vpředu se Wickensův náskok ustálil na pěti vteřinách. Jeho měkčí směs se začala opotřebovávat, podobný problém nastával u Séba Bourdaise, který postupně přestával vyvíjet tlak na druhého Powera.

Wickens zastavil v 41. kole a nasadil tvrdší směs. Mezitím Power využíval tlačítka „push to pass“, které chvilkově přidává výkon. Novozélanďan zajel do boxů v 42. kole a nasadil měkčí směs.

Rozdíl mezi vedoucím Wickensem a druhým Powerem se začal zmenšovat, v tuhle chvíli to bylo již 3,5 vteřiny, Bourdais, který také absolvoval svou druhou zastávku a nasadil tvrdší směs, ztrácel kontakt s přední dvojicí a vůz Penske s číslem 12 mu brzy začal ujíždět.

Chvilku se do vedení dostal Graham Rahal, který ovšem v 46. kole zajel k další zastávce v boxech a umožnil Robertu Wickensovi převzít zpět své vedení. Will Power Kanaďana stále stahoval, rozdíl se ztenčil na 1,7 vteřiny.

V boji o třetí místo začal Josef Newgarden opět útočit na Bourdaise s pomalejší sadou pneumatik. Brzy za francouzským obrýleným závodníkem vznikl vláček ve složení Newgarden – Dixon – Rossi.

Ve 48. kole se dostal Will Power do útočné šance a velice brzy dal o sobě Robertu Wickensovi vědět, ten však zkušeně zakročil a první místo díky brilantní defenzivní taktice udržel. Teprve v 51. kole v nájezdu do 1. zatáčky získal Power zpět ztracenou pozici. Wickens se snažil útoku bránit, ale brzy si uvědomil, že souboj je prohraný a stáhnul se.

O čtyři kola později další stříbrný šíp zkoušel své šance, tentokrát se jednalo o Josefa Newgardena, který si připravoval útok na Sébastiena Bourdaise. V nájezdu do 12. zatáčky zkusil zaútočit po vnitřní straně, ale byl příliš daleko a 12. zatáčka není ideální místo pro předjíždění. Přeskočil obrubník na vrcholu zatáčky a dostal hodiny. Aby byla jeho mizérie kompletní, chcípnul mu motor a musela přijít pomoc.

Kvůli Newgardenovu unáhlenému manévru se objevila další žlutá fáze a všichni jezdci zajeli najednou do boxů. Z boxové hašteřice vyjel na čele s velice těsným rozdílem Will Power před Robertem Wickensem, zastávka se povedla posádce obsluhující Scotta Dixona, který využil příležitosti a dostal se na 3. místo.

Pořadí tak bylo Power, Wickens, Dixon, Bourdais, Rossi, Castroneves, Hinchcliffe, Rahal, Pagenaud a Jones. Všichni nasadili nejměkčí směs, ale otázkou bylo, zda jim do konce závodu vydrží palivo.

Velice poklidný restart následoval v 62. kole v čele s Willem Powerem. Teprve v 63. kole se Alexander Rossi dostal před Sébastiena Bourdaise na 4. místo. Na začátku 64. kola, v nájezdu do 1. zatáčky, zaútočil Scott Dixon na druhého Wickense. Útok byl úspěšný a „kiwi driver“, čtyřnásobný šampión amerických formulových sérií, byl nyní na 2. místě.

Druhý vůz Ganassiho takové štěstí neměl, Ed Jones musel zajet znovu do boxů kvůli pomalému defektu. V 67. kole měl Power náskok jedné vteřiny na druhého Dixona. Ve stejnou chvíli musel Robert Wickens bránit své třetí místo před Alexanderem Rossim.

Newgarden předjel Huntera-Reaye a také Marca Andrettiho během jediného předjížděcího manévru v 71. kole. Andretti ke všemu využil příležitosti a dostal se před svého týmového kolegu. Zatímco Newgarden získal dvě pozice a Hunter-Reay dvě ztratil, Andretti zůstal na stejném místě jako předtím.

Nezdálo se, že by se měla situace na čele závodu změnit. Power stále držel náskok přes jednu vteřinu před druhým Scottem Dixonem. V tu samou chvíli začaly týmy připravovat mokrou sadu pneumatik. Nad okruhem se stáhla mračna a na některých stanovištích hlásili traťoví maršálové kapky deště.

Souboj o třetí místo se později o jednoho rozšířil, k Wickensovi a Rossimu se přidal Sébastien Bourdais. Rozdíl mezi třetím a čtvrtým se pak začal lehce navyšovat, a naopak to byl Rossi, kdo si musel začít hlídat záda. Sébastien Bourdais se nakonec v nájezdu do posledního kola dostal před Rossiho na 4. místo.

Závod vyhrál Will Power, který tak po mizerném úvodu do sezóny může konečně slavit. Druhý dojel po famózním strategickém tahu Scott Dixon, pódium si zajistil i Robert Wickens, který tam během svých prvních 5 závodů stanul dvakrát na stupních vítězů.

Čtvrté místo vybojoval Sébastien Bourdais, pátý skončil Alexander Rossi. Úspěšný vstup do letošního květnového měsíce zažil také Hélio Castroneves, který se s týmem Rogera Penskeho vrátil na dva závody – IndyCar Grand Prix a samozřejmě legendární 500 mil Indianapolis.

Top 10 doplnil James Hinchcliffe, Simon Pagenaud, Graham Rahal a nakonec také Takuma Sato. Josef Newgarden si přeci jen dojel alespoň pro 11. místo.

Dalším závodem bude již legendární 102. ročník Indianapolis 500, který se pojede v neděli 27. května. Na oficiálním YouTube kanálu IndyCar můžete sledovat také tréninky a kvalifikace, které celé této obrovské události předcházejí.

Důležité je také dodat, že Powerovo vítězství je 200. triumf pro tým Rogera Penskeho v americké formulové scéně. Will Power je nyní nejúspěšnějším jezdcem IndyCar GP, když získal své třetí vítězství na této verzi legendární cihelny.