Články: Ostatní

Velká cena Číny: Preview

13. dubna 2018, 13:39 | Dušan Bouzek
Ilustrační fotografie - Velká cena Číny: Preview
Během nadcházejícího víkendu se uskuteční již třetí závod letošní sezony Formule 1. Tentokrát svedou piloti bitvu o body v Číně na okruhu v Šanghaji. V tomto článku si můžete přečíst něco málo o této grand prix.

Poprvé cirkus s názvem Formule 1 zavítal do nejlidnatějšího města Číny na konci září 2004, tedy ve stejném roce jako v případě předchozí Velké ceny Bahrajnu. Na rozdíl od závodu v Perském zálivu, který v kalendáři chyběl kvůli nepokojům roku 2011 a konal se tak "pouze", Čína v kalendáři od své premiéry ještě nechyběla a královna motorsportu sem zavítá již po patnácté.

Okruh v Šanghaji se skládá z celkem 16 zatáček, z toho 9 z nich je pravých a zbylých 7 levých. K dispozici budou mít piloti dvě DRS zény. Zatímco první možností k využití pohyblivého elementu zadního přítlačného křídla bude cílová rovinka, druhým místem, kde lze systém DRS využít, bude dlouhá rovinka v zadní části okruhu.

Ve své dosavadní třináctileté historii poznala Velká cena Číny celkem 8 vítězů. Rekord v počtu vítězství drží v Šanghaji zcela suverénně Lewis Hamilton. Čtyřnásobný šampion se zde totiž radoval hned v pěti případech. Své první dvě vítězství si Brit připsal ještě v barvách McLarenu v letech 2008 a 2011, jako jezdec týmu Mercedes vystoupil na nejvyšší stupeň v letech 2014, 2015 a také v loňské sezoně.

Dalšími dvěma piloty, kteří Velkou cenu Číny vyhráli více než jednou, jsou Fernando Alonso a šampion sezony 2016 Nico Rosberg. Španěl ukořistil svůj první triumf roku 2005 ve voze stáje Renaultu a své druhé prvenství přidal o osm let později ve Ferrari. Nico Rosberg v Šanghaji zvítězil poprvé v sezoně 2012. Tehdy se zároveň jednalo o první vítězství německého pilota v královně motorsportu. Podruhé projel cílem jako první ve své mistrovské sezoně 2016.

Dalšími aktivními jezdci, kteří v Číně také poznali chuť vítězství, jsou oba současní piloti Ferrari Sebastian Vettel a Kimi Räikkönen. "Icemanovi" se zde dařilo nejvíce v roce 2007, kdy získal pro Ferrari třetí čínské vítězství. Triumf Sebastiana Vettela se datuje k roku 2009. Pro Vettela tehdy šlo o jeho druhé vítězství v kariéře a také o první triumf stáje Red Bull, který byl ještě umocněn druhým místem tehdejšího Vettelova stájového kolegy Marka Webbera.

Mezi vítězi Velké ceny Číny najdeme také Michaela Schumachera, který zde v mokrém závodě roku 2006 ukořistil své poslední 91. vítězství ve Formuli 1 a výrazně zde tehdy posílil své šance na zisk svého osmého titulu. Ty se ovšem rozplynuly hned o týden později při předposledním závodě sezony v Suzuce....

Vyhrát se zde podařilo také Schumacherovu věrnému "nosiči vody" Rubensi Barrichellovi. "Rubinho" se stal v roce 2004 historicky prvním vítězem této grand prix. Kromě Schumachera a Barrichella si zde jedno vítězství připsal také Jenson Button a to v roce 2010 za volantem McLarenu.

Podíváme-li se na počet vítězství z hlediska týmů, je nejúspěšnější stájí Mercedes. "Stříbrné šípy" zde totiž dosáhly na vítězství pětkrát a to v letech 2012, 2014, 2015, 2016 a 2017. 

Pouze o jedno vítězství méně získalo v Šanghaji Ferrari. Jezdec stáje Maranella se radoval v letech 2004, 2006, 2007 a poslední vítězství stáje z Maranella v Číně se datuje k roku 2013.

Třikrát zde triumfoval Mclaren. Stalo se tak v letech 2008, 2010 a 2011. Jeden "zářez" si zde připsal také Red Bull. Stalo se tak, jak již bylo zmíněno, roku 2009 zásluhou Sebastiana Vettela.

Na Šanghaj má dobré vzpomínky také jiný bývalý pilot Red Bullu Christian Klien. Rakušan zde roku 2005 zaznamenal nejlepší výsledek své nepříliš úspěšné kariéry v královně motorsportu, když proťal cílovou pásku jako pátý. Důležitého milníku zde dosáhl také současný pilot Haasu Romain Grosjean, který zde roku 2012 v barvách stáje Lotus poprvé bodoval, když dokončil závod na šesté příčce. Zajímavá událost kariéry zde potkala také úřadujíího šampiona Lewise Hamiltona. Ten zde totiž roku 2013 získal své premiérové z dosavadních 47 pole positions v barvách Mercedesu.

Na čínském okruhu se rovněž odehrála celá řada památných momentů historie Formule 1. Jeden z nich zinscenoval roku 2007 Lewis Hamilton. Brit se tehdy pokoušel zůstat na trati co nejdéle a při nájezdu do boxů skončil kvůli opotřebeným pneumatikám "v kačírku." Jak ukázaly pozdější události, Hamiltona tento moment připravil o titul a zároveň o možnost stát se prvním nováčkem, jenž získal titul šampiona. Další moment, na který se často vpomíná, pochází z roku 2010 a na svědomí jej má Sébastien Buemi. Tehdejšímu pilotu stáje Toro Rosso totiž v prvním volném tréninku na konci dlouhé rovinky v závěrečné části okruhu odlétla z vozu obě přední kola.

Jako lídr šampionátu přijede do Šanghaje Sebastoan Vettel poté, co si v obou dosud odjetých velkých cenách Austrálie i Bahrajnu dojel pro vítězství. Pokud by se Vettelovi podařilo v Šanghaji zkompletovat hattrick, vystoupil by v Číně na nejvyšší stupínek po dlouhých devíti letech. Svým vítězstvím by Němec neukončil pouze své dlouhé čekání na triumf ve Velké ceně Číny, ale zároveň nadvládu Mercedesu. "Stříbrné šípy" totiž triumfovali v Číně v posledních čtyř letech pokaždé a letos budou Lewis Hamilton spolu s Valtterim Bottasem usilovat již o pátý triumf Mercedesu v řadě.

 

 

 

Seznamte se s redakcí, která pro vás bude psát po celou sezonu!

24. března 2018, 18:28 | Tadeáš Zíka | Komentáře
Ilustrační fotografie - Seznamte se s redakcí, která pro vás bude psát po celou sezonu!
Stejně jako Formule 1 i naše redakce přes zimní pauzu doznala mnoha změn. Dovolujeme si vám tedy představit kompletní složení redakce, která pro vás v nadcházející sezoně bude zajišťovat každodenní zpravodajství.

Majitel SvětFormule.cz a SvetFormuly.sk

Josef Viták
Web vznikl z jeho vášně pro závodění vozů Formule 1, která vznikla už dobré čtyři dekády zpět v čase. S nástupem internetu chtěl svou vášeň ještě posunout na další úroveň a na začátku nového tisíciletí vznikl základ pro dnešní SvětFormule.cz. V současnosti už se zaměřuje spíše na organizační a technickou stránku našeho fungování. Pracovně se věnuje vytváření spotů pro televizní společnosti ve firmě FORTV s.r.o.

Tým SvětFormule.cz

Tadeáš Zíka, šéfredaktor
Užívám si všechny druhy závodů a Formuli 1 nejvíce. I proto se nenechávám odradit novým logem, halo, tichými motory ani únikovými zónami. Krom koukání na to, jak jezdí divná vozítka se směšným obsahem motoru 360km/h, studuji Právnickou fakultu UK, pracuji v advokátní kanceláři, pomáhám organizovat vzdělávací projekt pro 300 středoškoláků a občas se i vyspím.

Barbora Goldmannová, redaktorka a fotografka
Formuli 1 sleduji od mala, ale veškerou pozornost jsem ji začala věnovat až v roce 2009. Od té doby ji sleduji pravidelně. V roce 2012 jsem začala o královně motorismu psát na svůj blog a paralelně s tím jsem založila na Facebooku stránku F1World. O rok později jsem dostala nabídku psát pro web F1-live.eu, kde jsem přispívala několik let. Poté jsem psala pár měsíců pro slovenský web F1.sk. A od května 2016 jsem se stala členkou SvětFormule.cz. Kromě F1 se věnuji německému šampionátu cestovních vozů DTM (DTMNews.cz) a Formuli E. Na závody Formule E a DTM jezdím coby fotograf. 

Michaela Fendrychová, redaktorka
Vystudovala jsem „Světové dějiny 20. století“ na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze, kde jsem mohla spojit svou lásku k Formuli 1 s láskou k dějinám, a věnovat svou bakalářskou a diplomovou práci fenoménu Formule 1. Mými favority jsou Lewis Hamilton a McLaren, z neaktivních závodníků je můj oblíbenec Stirling Moss či James Hunt. Charakterizovala bych se jako velmi přátelskou, komunikativní, sebevědomou, ale také tvrdohlavou, drzou holku, co je pro každou legraci.

Jan Dohnal, redaktor
Formuli 1 sleduji od roku 2014. Postupně jsem se začal zajímat i o jiné série (Formule E, IndyCar, DTM,...). Ročně aktivně sleduji sedm sérií, ani v jedné sérii však nemám žádného oblíbence. Jediné, co si přeji, aby byl celý šampionát zajímavý. V redakci jsem od května loňského roku.

Dušan Bouzek, redaktor
Osmnáctiletý milovník Formule 1, které propadl při sledování Velké ceny Bahrajnu 2006, a motorsportu vůbec. Kromě královny motorsportu sleduje také spoustu jiných motoristických, nejen formulových šampionátů. Motorsport ovšem není jeho jedinou zálibou. Mezi jeho další koníčky patří například poezie, je také vášnivým čtenářem a sportovcem. Účastní se, byť ne příliš úspěšně, běžeckých závodů krajské úrovně.

Petr Čermák, redaktor
Jmenuji se Petr Čermák a jsem student střední průmyslové školy v Teplicích. Motorsport, ale především F1, je od dětství mou největší vášní. Již deset let fandím Sebastianu Vettelovi. Kromě F1 sleduji také MotoGP, IndyCar a vytrvalostní závody WEC. Právě IndyCar se v posledních letech stává mou nejoblíbenější závodní sérií. Jako fanda motorsportu jsem velký nadšenec do aut a motorek. Mimo to ale také rád čtu, mým nejoblíbenějším autorem je Stephen King, a zajímám se o historii, zejména novověkou.

Jan Fridrich, redaktor
Jmenuji se Jan Fridrich, mám 19 let. Jsem student střední průmyslové školy. Od malička se zajímám o Formuli 1. Jsem vášnivý fanoušek týmu Ferrari. Můj nejoblíbenější pilot je Michael Schumacher, z aktivních pilotů jsou to samozřejmě jezdci Ferrari, Daniel Ricciardo a doufám, že budoucí hvězda Formule 1 Charles Leclerc.

Pavel Fabry, redaktor
Jakožto nadšenec do automobilových závodů jsem v roce 2009 dostal šanci stát se profesionálním komentátorem okruhového motorsportu. Dvě léta jsem působil na stanici Sport 5, než jsem v roce 2011 přijal atraktivní nabídku podílet se na přenosech formule 1, které v tehdejší době vysílala TV Nova. Královně motorsportu se věnuji dodnes, i po jejím přesunu na programy Sport 1 a Sport 2, jsem překladatelem a dabérem příspěvků pro Studio F1.

Stanislav Kolman, redaktor
Před více než deseti lety jsem s psaním o F1 začínal na malém vlastním blogu. O pár let později jsem dostal příležitost a stal se součástí Světa Formule (tehdy ještě pod jiným názvem a designem). Po boku tohoto webu jsem úspěšně odmaturoval, stal se absolventem Akademie žurnalistiky a nových médií a konečně členem redakčního týmu automobilových stránek Auto.cz a časopisu Auto Tip. Dnes už se na obsahu Světa Formule podílím spíše spontánně, ale na sledování královny motorismu jsem stále nezanevřel.

Aleš Mrázek, redaktor
Formule 1 mě fascinovala už od malička. Svůj první závod jsem viděl na konci devadesátých let v dobách přenosů na TV Prima, kdy spolu sváděli souboj Mika Häkkinen s Michaelem Schumacherem. Od té doby sleduji závody F1, zajímám se o dění kolem ní a v posledních letech o ní také píši. Srdcem mám asi nejblíže k týmu Ferrari, ale úplně nejraději mám napínavé závody mezi jezdci několika týmů do poslední zatáčky okruhu.

Tým SvetFormuly.sk

Anton Krajčoviech, šéfredaktor
Nadšenec Formuly 1 a jej histórie od malička. Do VC Maďarska 2017 oddaný fanúšik Ferrari, odvtedy oddadaný fanúšik spravodlivosti v športe. Prvý slovenský člen redakcie a momentálne najdlhšie pôsobiaci redaktor. Má rád slovenský šláger a Moldavsko.

Jaroslav Drgoňa, redaktor
Študent chémie, ktorý sleduje F1 už od detstva a je veľkým fanúšikom Ferrari. Medzi najväčšie záujmy okrem F1 patria aj ostatné športy, najmä lyžovanie a ďalej tiež hudba či cestovanie.

Rasťo Macko, redaktor
Mám rád Formulu E, Formulu 1, IndyCar, WTCC a TCR (resp. WTCR) a z ostatných športov ešte lyžiarske športy a hokej. Pre Formulu E spravujem oficiálnu slovenskú facebook fan stránku ako dobrovoľník. Počúvam heavy metal a rock. Študujem chémiu a plánujem sa stať chemikom, ale ešte konkrétnejšie neviem. Som z východného Slovenska. Ovládam plynulo angličtinu a ruštinu. Chcem ísť žiť na Island, do Nórska alebo do Kanady.

Komentář: Tři motory na sezónu? Nesmysl, který otevře dveře politikaření a mine se účinkem

15. března 2018, 07:34 | Pavel Fabry | Komentáře
Ilustrační fotografie - Komentář: Tři motory na sezónu? Nesmysl, který otevře dveře politikaření a mine se účinkem
Týmy mají v roce 2018 na každý vůz k dispozici pouze tři pohonné jednotky, formule 1 tak postupuje v nastoleném trendu, který má za cíl snižování nákladů. Je ale takový výsledek reálný?

Od roku 2014 zažíváme formuli 1 v její novodobé éře. Pohonné jednotky následovaly světový trend, když prošly downsizingem a z atmosférických osmiválců se staly přeplňované motory V6 o objemu 1,6 litru. A nejen to, přibyl pár motorgenerátorů, F1 je tedy poháněna hybridní soustavou. Méně spotřebovaného paliva, méně emisí, ekologický obrázek pro moderní svět.

Ruku v ruce s touto změnou zároveň platí, že jsou pryč doby, kdy týmy měnily motory jak na běžícím pásu a spotřebovaly jich několik za víkend. Byla to z dnešního pohledu dávná sezóna 2004, ve které bylo zavedeno pravidlo stanovující, aby každý vůz musel odjet závodní víkend s jedním motorem.

A doba šla dál. Od ročníku 2009 čítajícího 17 velkých cen si musel jezdec vystačit s osmi motory na sezónu. V roce 2015 nové omezení zredukovalo maximální počet pohonných jednotek na pět. V roce 2017 na čtyři. A od letošní sezóny jsou to pouze tři pohonné jednotky na auto.

Důvod? Pokračující snahy snížit náklady. To dává smysl. Snad neprojde rok, kdy (zejména malé) týmy hlasitě připomínají, že závodit ve F1 stojí příliš mnoho a zatímco přední stáje utrácejí desítky milionů v honbě za desetinami, někdy setinami sekundy, jim dělá vrásky na čele pouhý účet za motory. Jenže jaká je realita?

Uběhl sotva den předsezónního testování, když Renault koncem února otevřeně přiznal, že už plánuje, s jakou taktikou k ročníku 2018 přistoupí.

Generální ředitel Cyril Abiteboul se nechal slyšet se slovy: "Věděli jsme, že tohle pravidlo přijde a věděli jsme, co máme dělat a pořád máme tak trochu otevřenou mysl, co se týče toho nejlepšího způsobu, jak pokrýt celou sezónu. Zejména nepředpokládáme, že budeme chtít degradovat výkonnost motoru kvůli spolehlivosti a kvůli tomu, kolik má najeto."

Renault nepředpokládá, že bude chtít snižovat výkonnost své pohonné jednotky kvůli nějaké spolehlivosti. Namísto toho klidně akceptuje nějakou tu penalizaci poklesu na startovním roštu, aby mohl nasadit další "čerstvý" motor. Jinak řečeno, penalizace v tomto případě není penalizací, ale jen cenou za další pohonnou jednotku. Je přímou součástí taktiky.

Jistě, neobjevili jsme tady Ameriku, není to žádná novinka. Již v minulých letech některé týmy taktizovaly (resp. musely taktizovat), když vyměňovaly pozice na roštu za nový motor. Vzpomeňme na Velkou cenu Belgie roku 2016, kdy Lewis Hamilton věděl, že si po předchozí smůle bude muset odpykat trest. Volné tréninky proto využil k tomu, aby "načal" tři nové pohonné jednotky a nastřádal komponenty pro zbývající závody. Pravidla později takové jednání znemožnila.

Jakmile však skončily letošní předsezónní testy, ozvala se Honda. Také zvažuje, že nový limit tří motorů na sezónu bude ignorovat, nechá se potrestat a využije výhodu. A to je právě ta podstatná vada současného nastavení. Nechat se penalizovat totiž může být skutečně naopak výhodné. Mnozí by po posledních třech letech řekli, že zrovna v případě Hondy jde o strach z nespolehlivosti, poruchy však nejsou jediným důvodem proč taktizovat.

Když F1 před sezónou 2017 snížila počet pohonných jednotek z pěti na čtyři, znamenalo to reálně místo pěti agregátů na 21 závodů čtyři agregáty na 20 závodů. Slovy jednoduché matematiky je to nárůst ze 4,2 víkendů na 5 víkendů pro jednu pohonnou jednotku, čili nárůst o necelých 20% z pohledu výdrže. Jenže tři motory na 21 velkých cen, to je celých 7 víkendů na pohonnou jednotku. A to už představuje další nárůst o 40%. To není výzva jen z pohledu spolehlivosti, ale také z pohledu výkonnosti.

"Přijde čas, kdy si budeme muset spočítat, jestli není lepší startovat zezadu s novou pohonnou jednotkou namísto toho, abychom používali starý motor, který bude mít najeto tři až čtyři tisíce kilometrů a po jednom nebo dvou stech kilometrů začne ztrácet výkon," říká šéf týmu Toro Rosso Franz Tost.

Za zmínku stojí také fakt, že každé nasazení nové pohonné jednotky je šancí nasadit ji vylepšenou. Tři motory na sezónu tak znamenají pouze dvě možnosti přinést nové díly z vývoje. Za cenu penalizace však dodavatel motoru může pokračovat v intenzivnějším vývoji a svoji pohonnou jednotku vylepšovat častěji.

Je na místě říct, že další snížení počtu pohonných jednotek na tři je již nějakou dobu terčem kritiky mezi samotnými účastníky mistrovství světa. "Loni to automobilky zkusily se čtyřmi motory při menším počtu závodů, letos máme více závodů a méně motorů. Musím říct pouze to, že tohle pravidlo je šílené," dodává Tost.

Poodhaluje však, proč týmy mezi sebou neodsouhlasily jeho zrušení: "Ferrari bylo proti, ostatní chtěli jít na čtyři. Myslí si (Ferrari), že budou mít se třemi výhodu. A je to v pravidlech, takže se s tím musíme vypořádat. Musíme to akceptovat, ale kolik pohonných jednotek nakonec budeme potřebovat, to nevím."

Dva ze čtyř dodavatelů motorů tedy již otevřeně koketují s myšlenkou kalkulovat, zda pravidlo neignorovat a nejít cestou nějaké té penalizace. Co ostatní? Mercedes si v éře nových hybridních pohonných jednotek stále ještě užívá výkonnostní výhody a i jeho spolehlivost není špatná. Selhat však umí, jak například při GP Malajsie roku 2016 poznal Lewis Hamilton, jemuž se tehdy na Sepangu reálně rozplynula obhajoba mistrovského titulu.

A právě v tom tkví další zádrhel limitování počtu pohonných jednotek na tři. Představme si, že hned v Austrálii potká vůz Mercedesu mechanická závada, která si vyžádá nový motor. Taková může přijít naprosto zčistajasna. Vždyť i na zmíněném Sepangu roku 2016 šlo o zadřené ložisko na zcela nové pohonné jednotce.

V dobách, kdy motorů bylo na sezónu osm, nebylo v takovém případě zase tak složité zbývající počet motorů malinko přeorganizovat a sezónu bez penalizace dokončit. Jenže nyní? Taková situace najednou znamená jen dva motory na 20 velkých cen. To už je deset závodů na jeden motor. Nereálné. Nedá se svítit, Mercedes by v takovém případě musel pravidlo rovněž začít ignorovat a zahájit taktizování. Přemýšlet, kde bude penalizace nejméně bolet.

A to není vše. V takové chvíli konkurenční Ferrari může rovnou začít kalkulovat také. Mercedes se bude muset minimálně jednou nechat penalizovat? Fajn, udělejme to samé. Nevýhodu v podobě poklesu na roštu máme stejnou, ale výhodu máme náhle lepší. Na dvacet závodů ne tři motory, ale čtyři.

Zcela jistě může být sledování takových taktik nesmírně fascinující, do sezóny přidá další důležitý strategický faktor. Což v případě, že se naplní předsezónní očekávání a reálnou šanci na titul letos budou mít Mercedes, Ferrari i Red Bull, může znamenat dechberoucí sezónu. Ale abych se vrátil k pointě tohoto textu a také pravidla omezujícího počet motorů na tři. Snižování nákladů. Ve stínu všeho, co bylo výše zmíněno, je nějaké snižování nákladů, prosím pěkně, kde?

V novém ceníku Skylinku chybí programy Sport1 a Sport2. Co to znamená pro fanoušky F1?

14. února 2018, 12:44 | Stanislav Kolman | Komentáře
Ilustrační fotografie - V novém ceníku Skylinku chybí programy Sport1 a Sport2. Co to znamená pro fanoušky F1?
Sledujete-li šampionát F1 na placených kanálech prostřednictvím satelitního operátora Skylink, zbystřete. Hrozí totiž, že o královnu motorismu přijdete.

Mnoho fanoušků muselo před sezonou 2015 zainvestovat, aby o přímé přenosy ze závodních víkendů Formule 1 nepřišli. Soutěž se totiž přestěhovala z televize Nova na placené kanály Sport1 a Sport2, které ji vysílají dodnes a nejinak tomu bude minimálně do roku 2020.

Pokud (stejně jako já) využíváte pro naladění výše zmíněných stanic služby satelitního operátora Skylink, mějte se na pozoru. Portál Parabola.cz informoval, že z nového ceníku společnosti zmizely kanály skupiny AMC Networks, do níž patří i stanice vysílající závody Formule 1. Sport1 a Sport2 se Skylinkem stále naladíte, avšak hrozí, že pouze do konce února.

PSALI JSME: F1 zůstane na placených kanálech minimálně do roku 2020

Pro fanoušky to však nutně nemusí znamenat shánění nového provozovatele satelitních programů. „Smlouva s AMC nám končí závěrem února. Jednáme o prodloužení. Nemohli jsme proto programy skupiny do nabídky platné od 1. března 2018 zahrnout,“ vysvětlil absenci stanic v nabídce Jaromír Glisník, člen představenstva M7 Group, pod jejíž křídla Skylink patří.

Serveru Parabola.cz dále sdělil, že zůstává optimistou a věří, že některé kanály skupiny v nabídce zůstanou. Pro fandy F1 platící Skylink to není příliš skvělá zpráva. I když k dohodě dojde, nutně to neznamená, že o milovaný sport v TV nepřijdou. V takovém případě mají dvě možnosti: buď investovat další prostředky a změnit operátora, případně sáhnout po pirátských streamech.

Deset největších talentů současnosti

31. prosince 2017, 14:07 | Dušan Bouzek | Komentáře
Ilustrační fotografie - Deset největších talentů současnosti
V současnosti sice stále ještě stojí před branami Formule 1, disponují ovšem velkým talentem a rýsuje se před nimi slibná závodní kariéra. Zde je výběr deseti pilotů, kteří odpovídají této charakteristice.

10.Marcus Armstrong

 

 

 

 

Sedmnáctiletý Novozélanďan je jedním z členů akademie Ferrari. Armstrong byl v letošní sezoně úspěšným účastníkem v ADAC Formuli 4 a také v italském šampionátu této série. Zatímco v šampionátu pořádaném pod hlavičkou německé motoristické organizace podlehl jezdec týmu Prema Powerteam v boji o titul o pouhých čtyři a půl bodu pouze svému estonskému stájovému kolegovi Jüri Vipsovi, v italském šampionátu si bez větších potíží dojel pro titul. Armstrong si v minulosti připsal pár startů mimo jiné také v Eurocupu Formule Renault. Po letošním úspěšném roce povyšuje pro příští sezonu do evropského šampionátu Formule 3, kde bude i nadále hájit barvy v současnosti velmi úspěšné italské stáje a jeho týmovým kolegou bude další junior Ferrari, ruský pilot Robert Schwartzman.

9.Sacha Fenestraz

 

 

 

 

 

Francouzsko-argentinský osmnáctiletý závodník v letošním roce suverénně ovládl Eurocup Formule Renault 2.0., když v konečném pořadí činil jeho náskok na vicemistra série Willa Palmera(jedná se o bratra bývalého pilota Renaultu Jolyona Palmera) 69,5 bodu. Krom letošního titulu v dvoulitrové Formuli Renault se může Fenestraz pyšnit například také titulem vicemistra francouzské Formule 4, kterého dosáhl roku 2015 ve své první sezoně v monopostech a v konečném pořadí nechal za sebou například současného pilota GP3 a syna vítěze Velké ceny Kanady 1994 Giuliana Alesiho. Fenestraz se letos představil také v severoevropském šampionátu dvoulitrové Formule Renault, ve kterém absolvoval dohromady sedm závodů, ve dvou z nich se radoval z triumfu a celkově obsadil šestou pozici. Krom toho si vyzkoušel také evropskou Formuli 3, když se zúčastnil podniku na Nürburgringu a v posledním z trojice závodů si připsal jeden bod za 10. místo. V listopadu se zúčastnil rovněž Velké ceny Makaa, do jejíhož cíle dojel jako sedmý. Právě evropská Formule 3 by se mohla stát Fenestrazovým dalším působištěm. Další variantou je GP3. Fenestrazovým švagrem je trojnásobný šampion WTCC a v současnosti pilot Toyoty ve WEC Jose María López. López byl v roce 2010 také velmi blízko vstupu do F1, když měl již podepsanou smlouvu s týmem USF1. Tento očekávaný americký projekt ovšem z finančních důvodů skončil již před startem sezony a tým se nikdy na start velké ceny nepostavil. Kdo ví, třeba se jednoho dne Fenestrazovi do královny motorsportu vstoupit povede a dokáže tak to, co jeho švagrovi před sedmi lety na poslední chvíli uniklo.

8.Dan Ticktum

 

 

 

 

Osmnáctiletý junior Red Bullu je pilot s velmi zajímavou kariéru. Tu zahájil Brit roku 2015 v britském šampionátu Formule MSA. Ticktum si vedl velmi dobře a třikrát se mu podařilo zvítězit. Během předposledního podniku sezony na okruhu Silverstone ovšem došlo k incidentu, který hodně ovlivnil Ticktumovu kariéru. Po startu jednoho ze závodů došlo ke kolizi mezi Ticktumem a Rickym Collardem. Ticktuma tato kolize poslala na chvost startovního pole a na trať vyjel Safety Car. Ticktum ovšem pod zpomalovacím vozem předjel deset vozů, našel Collarda a kolizi mu oplatil. Za tento závažný prohřešek byl Ticktum na dva roky suspendován. Do monopostu se ovšem vrátil již v loňském roce a zúčastnil se mimo jiné jednoho podniku evropské Formule 3. Svůj talent ovšem naplno ukázal v letošní sezoně. V té absolvoval sezonu Eurocupu Formule Renault 2.0. a v závodě na Hungaroringu si připsal vítězství. V celkovém hodnocení skončil na sedmé pozici. Rovněž jsme jej mohli vidět v GP3, kde v barvách týmu DAMS absolvoval závěrečné tři podniky na Monze, v Jerezu a na okruhu Yas Marina. Ve sprintu v Abu Dhabí dokončil závod na třetím místě. Nejvíce ovšem zazářil při závodě Formule 3 v Makau, který poté, co spolu v poslední zatáčce kolidovali Ferdinand Habsburg a Sergio Sette Camara, dokázal opanovat. V příští sezoně bude Ticktum hájit barvy německé stáje Motopark v evropském šampionátu Formule 3.

7.Maximilian Günther

 

 

 

 

Maximilian Günther by se dal nazvat "věčně druhým." Ve všech šampionátech, ve kterých působil, patřil německý závodník k elitě, zatím si ovšem žádný titul nepřipsal. Této pověsti Günther dostává již od své první sezony v monopostech, kterou absolvoval v roce 2011 a stal se vicemistrem Formule BMW Talent Cupu. Další "stříbro" si připsal o dva roky později v šampionátu ADAC Formule Masters, kdy se jeho jediným přemožitelem stal Belgičan Alessio Picariello. Vyhrát tento šampionát se pokusil Günther znovu o rok později. I tento pokus byl ovšem neúspěšný. Z titulu se radoval Dán Mikkel Jensen a na Günthera opět zbyla "jen" druhá příčka. Pro rok 2015 přestoupil do evropské Formule 3. Hned ve své premiérové sezoně si připsal první triumf a umístil se na celkovém osmém místě. Sezona 2016 se ale Güntherovi povedla o mnoho lépe. Pilot týmu Prema Powerteam se stal vicemistrem světa. Více bodů dokázal nasbírat pouze jeho týmový kolega a v současnosti pilot Williamsu ve Formuli 1 Lance Stroll, který tento ročník opanoval suverénním způsobem, když dokázal vystoupit na nejvyšší stupeň hned ve čtrnácti případech. Součástí této série zůstal Günther i pro letošní sezonu. Ani letos ovšem na kýženou korunu šampiona nedosáhl a skončil na třetí pozici, když musel svou hlavu sklonit před juniorem Mclarenu a od příští sezony zároveň rezervním jezdcem britské stáje Lando Norrisem a také před švédským pilotem Joelem Erikssonem, jenž bude od příští sezony hájit barvy BMW v DTM. Budoucnost Maximiliana Günthera je ovšem stále otevřená. Ve hře je angažmá ve Formuli 2, jejíž vůz si vyzkoušel již během posezonních testů v Abu Dhabí, kde usedl do vozu stáje Racing Engineering. Kromě Formule 2 ovšem Günther koketuje také s Formulí E, která uspořádá po následujícím závodě v Marakeši nováčkovské testy, kterých se Němec spolu s týmem Dragon Racing zúčastní. Další možností je německý šampionát cestovních vozů DTM. Günther plnil během letošní sezony úlohu testovacího jezdce Mercedesu a po odchodu Roberta Wickense do Indycar se v souvislosti s tímto uvolněným místem skloňuje i Güntherovo jméno. Kandidátů na toto místo je ovšem mnohem víc a Günther má velmi silnou konkurenci například v podobě šampiona této série z roku 2015 a ještě donedávna pilota švýcarské stáje Sauber ve Formuli 1 Pascala Wehrleina.

6.Jack Aitken

 

 

 

 

Dvaadvacetiletý Brit s korejskými kořeny se v letošním roce umístil s jedním triumfem a 141 body na druhé pozici v GP3 hned za svým krajanem Georgem Russellem. Největším úspěchem Aitkenovy kariéry je ovšem patrně titul šampiona Eurocupu Formule Renault 2.0. z roku 2015. Tato sezona byla pro Aitkena mimořádně úspěšná. Kromě již zmiňovaného titulu totiž ovládl také alpský šampionát dvoulitrové Formule Renault a dokonce se stal také vítězem zimního amerického šampionátu Pro Mazda Winterfest. Kromě těchto mistrovských titulů stojí za zmínku například také titul vicemistra severoevropské Formule Renault 2.0. z roku 2013. Kam povedou Aitkenovy kroky v další sezoně, to není zatím jasné. Je ovšem jisté, že v GP3 ho již neuvidíme a po letošním titulu vicemistra by se logicky jevil přesun do Formule 2. Aitken je členem juniorského programu Renaultu, do kterého vstoupil již v roce 2016, kdy se francouzská automobilka rozhodla vrátit se zpět do královny motorsportu.

5.Lucas Auer

 

 

 

 

 

Rakušan je synovcem bývalého pilota Formule 1 a současného šéfa seriálu DTM Gerharda Bergera. Od zbylých devíti pilotů zařazených v tomto výběru se liší tím, že jako jediný v současnosti nepůsobí ve formulovém šampionátu. Auera čeká v nadcházející sezoně již čtvrtý rok právě v DTM, ve kterém působí od roku 2015. Zatímco ve své premiérové sezoně patřil k chvostu startovního pole a celkově se umístil až jako třiadvacátý, v sezoně 2016 došlo u Rakušana k výraznému zlepšení. V šampionátu se umístil na dvanáctém místě a dokonce si dokázal připsat svůj první triumf v sérii. Stalo se tak při druhém závodě na Lausitzringu. Vzrůstající trend jeho formy pokračoval i v letošní sezoně, kdy si Auer připsal dohromady tři vítězství a obsadil konečné šesté místo. Po skvělém vstupu do sezony se zdálo, že by mohl Auer být horkým kandidátem na titul šampiona. Jeho forma ovšem později klesla a do bojů o titul se tak příliš nezapojil. Auer ovšem dosahoval slušných výsledků i ve formulových závodech, ve kterých působil před svým odchodem do DTM. Hned ve své první sezoně dokázal ovládnout nástupnickou sérii pacifické Formule BMW JK Racing Asia Series. O rok později se stal vicemistrem německé Formule 3 a v letech 2013 a 2014 závodil v evropském šampionátu této kategorie. Během těchto dvou sezon se radoval z vítězství celkem třikrát a v obou případech obsadil čtvrté místo v konečném pořadí. Během svého působení v tomto šampionátu se potkal na trati například se současnými hvězdami Formule 1 Maxem Verstappenem a Estebanem Oconem, kterým dokázal být v některých závodech rovnocenným soupeřem. Ačkoli Auer působí v současnosti DTM, jeho případně budoucí angažmá v královně motorsportu se nejeví nijak nereálně, neboť od letošní sezony zastává místo rezervního pilota Force Indie, se kterou dokonce absolvoval letošní nováčkovské testy na Hungaroringu a stále tak udržuje kontakt s Formulí 1.

 4.Oliver Rowland

 

 

 

Pětadvacetiletý ritský pilot francouzské stáje DAMS se v letošním roce umístil na třetí pozici ve Formuli 2, když zvítězil celkem ve dvou závodech. Nejvíce ovšem o sobě dal vědět v roce 2015, kdy se stal v barvách stáje Fortec Motorsports historicky posledním šampionem Svétové série Formule Renault 3.5. Dále se může pyšnit titulem šampiona finálové série britské Formule Renault 2.0. ze sezony 2011 anebo titulem vicemistra Eurocupu Formule Renault 2.0, který si připsal roku 2013. Pětadvacetiletý pilot má také zkušenosti z elektrického šampionátu Formule E, kde v ročníku 2015-2016 absolvoval závod v Punta Del Este za tým Mahindra jako náhrada za Nicka Heidfelda. Od roku 2016 byl Rowland součástí juniorského programu Renaultu a během letošní sezony si dělal naděje na pozici Jolyona Palmera. Toho ovšem již v závěru sezony nahradil Carlos Sainz jr., čímž se Rowlandovi dveře do Formule 1 pro příští sezonu uzavřely. Existuje však šance, že by se mohl objevit v některých volných trénincích v kokpitu stáje Williams, se kterou údajně vedl jeho management jednání o možnosti těchto startů. V jakém šampionátu bude v příštím roce závodit zatím jasné není. Možné je setrvání ve Formuli 2, dále přichází v úvahu přesun do Formule E anebo WEC.

 

3.Sergej Sirotkin

 

 

 

 

Ruský závodník má v současnosti z této desítky ke vstupu do Formule 1 nejblíže. Sirotkin se totiž po posezonních testech v Abu Dhabí, které absolvoval s týmem Williams, stal horkým kandidátem na sedačku vedle Lance Strolla. Jeho největším soupeřem v tomto boji je Robert Kubica, který usiluje o senzační návrat do Formule 1, zdá se ovšem, že Sirotkinovy šance jsou přeci jen větší. Rus je šampionem evropského šampionátu Formule Abarth ze sezony 2011, přičemž se ve stejné sezoně stal také vicemistrem italské série této kategorie. Dále si připsal třetí pozici v dnes již neexistující sérii AutoGP v sezoně 2012. "Bronz" získal také v letech 2015 a 2016 v GP2. Během těchto sezon zvítězil ve třech závodech. Má také zkušenosti z kdysi velmi kvalitní Světové série Formule Renault 3.5., kde působil v sezonách 2012-2014 a v jednom závodě triumfoval. Sirotkin byl vstupu do Formule 1 velice blízko již jako devatenáctiletý v roce 2014, kdy se měl stát pilotem stáje Sauber. Tým ovšem pro tento ročník potvrdil Adriana Sutila s Estebanem Gutiérrezem a Sirotkin se zúčastnil pouze volného tréninku v rámci premiérové domácí Velké ceny Ruska. Další účasti v pátečních jízdách si připsal v sezoně 2016, kdy jej Renault nasadil v Soči a také v závěru sezony na okruhu Interlagos. V letošní sezoně dostal od francouzské stáje dokonce hned čtyři příležitosti a to během závodních víkendů v Soči, Barceloně, na Red Bull Ringu a v Sepangu. Práce rezervního pilota Renaultu byla hlavní náplní Sirotkinovy letošní sezony a v žádné jiné sérii v letošní sezoně na plný úvazek nezávodil. Představil se pouze v závodě 24 hodin Le Mans v barvách ruské stáje SMP Racing, kde utvořil posádku s krajany Mikhailem Aleshinem a Viktorem Shaitarem. Posádka ovšem obsadila v celkové klasifikacI až 33. místo a 16. pozici ve třídě LMP2. Dalším jednorázovým Sirotkinovým startem byl v letošní sezoně podnik Formule 2 v Baku, kde u své bývalé stáje ART Grand Prix zastoupil Alexandera Albona a to poměrně úspěšně. Zatímco v hlavním závodě si připsal jeden bod za desáté místo, v nedělním sprintu skončil jen těsně pod stupni vítězů na čtvrté pozici.

2.George Russell

 

 

 

 

Devatenáctiletý Brit podporovaný Mercedesem si v letošní sezoně dojel pro titul šampiona GP3 a zaznamenal tak další zápis do kolonky svých úspěchů. Kromě letošního titulu v GP3 má na kontě také titul britského šampiona Formule 4 z roku 2014 nebo třetí místo z loňské sezony evropské Formule 4. Krom GP3 letos Russell okusil také Formuli 1, když se v závěrečných dvou závodech v Brazílii a v Abu Dhabí představil ve volných trénincích, ve kterých navíc rozhodně nebyl jenom do počtu. Zatímco na Interlagosu se umístil na dvanácté pozici necelých šesti desetin na svého stájového kolegu Estebana Ocona, na okruhu Yas Marina si o jedno místo polepšil a zajel jedenáctý čas. Jeho ztráta tentokrát na Sergia Péreze byla však větší než v Brazílii na Ocona. Russell zaostal za Mexičanem skoro o devět desetin. Kam povedou další kroky tohoto britského mladíka zatím jasné není. Po letošním triumfu GP3 se ovšem přímo nabízí přestup o kategorii výše, tedy do Formule 2.

1.Lando Norris

 

 

 

 

 

Na prvním místě tohoto žebříčku se umístil osmnáctiletý junior Mclarenu Lando Norris. Tento mladíček sice působí ve formulových kategoriích teprve od roku 2014, přesto už má na svém kontě velkou spoustu úspěchů. Tím zatím posledním je titul šampiona evropské Formule 3 z letošní sezony. Úspěšný byl letos také ve slavné Velké ceně Makaa, kde protnul cílovou pásku jako druhý, když podlehl pouze juniorovi Red Bullu Danu Ticktumovi. Na závěr sezony si vyzkoušel také Formuli 2, když se zúčastnil závěrečného podniku v Abu Dhabí v barvách týmu Campos Racing. Na body se mu ovšem dosáhnout nepodařilo. Norris v této sérii absolvuje v příštím roce kompletní sezonu a to v barvách stáje Carlin. Se stejným týmem letos oslavil i titul v evropské Formuli 3. Jak již bylo zmíněno, letošní úspěch ve Formuli 3 není jediným Norrisovým titulem. V loňském roce totiž opanoval hned tři šampionáty a to Eurocup Formule Renault 2.0., severoevropský šampionát Formule Renault 2.0. a rovněž také zimní šampionát Toyota Racing Series. Před dvěma lety navíc ještě zvítězil ve Formuli MSA. Norris bude v příštím roce krom závodění ve Formuli 2 plnit také roli rezervního pilota Mclarenu, kterou přebírá pro šampionovi z roku 2009 Jensonu Buttonovi, který se po víceméně oddechové sezoně opět vrací naplno k závodění. Jeho novou štací bude japonský šampionát Super GT, kde bude hájit barvy týmu Mugen. Norrisův program pro příští sezonu ovšem obsahuje ještě jeden zajímavý bod a to účast v závodě 24 hodin Daytona, který se uskuteční ve dnech 27. a 28. ledna. Norris v něm bude reprezentovat stáj United Autosports a o vůz se bude dělit s loňským šampionem asijské Le Mans Series Philem Hansonem a zejména s dvojnásobným šampionem Formule 1 a pilotem Mclarenu Fernandem Alonsem.

 

11 nejlepších pole position Lewise Hamiltona

31. prosince 2017, 12:01 | Petr Čermák | Komentáře
Ilustrační fotografie - 11 nejlepších pole position Lewise Hamiltona
Dodnes se říká, že nejlepším závodním jezdcem v časech na jedno kolo je legendární Brazilec Ayrton Senna. Najdou se i tací, kteří budou za nejlepšího „pole sittera“ považovat Michaela Schumachera. Ať je pravda jakákoliv, statisticky není nejlepší ani jeden z nich. Letos je totiž oba překonal dnes již čtyřnásobný mistr světa, Lewis Hamilton. Pojďme si teď připomenout některé z jeho nejlepších kvalifikačních jízd.

GP Kanady 2007

Do našeho seznamu jsem toto kvalifikační kolo musel přidat už jen z principu, že se jednalo o Britovu první pole position v kariéře. Získal ji na okruhu, kde dohromady získal neskutečných 6 pole position.

Zajímavostí je, že se jednalo o Hamiltonovu teprve šestou kvalifikaci v jeho kariéře. A i když můžou mnozí namítnout, že měl jednoduchý debut hlavně díky skvělému McLarenu MP4-22, není to zrovna pravdivé tvrzení. Přeci jen měl neskutečně rychlého týmového kolegu, kterým nebyl nikdo jiný než čerstvý dvojnásobný šampion Fernando Alonso.

Od začátku sezóny se snažil držet tempo se svým španělským týmovým kolegou, a i když ho už jednou v kvalifikaci porazil, nepodařilo se mu získat pole position. Tentokrát se mu to konečně povedlo a Alonsa, který se kvalifikoval jako druhý, porazil o 456 tisícin vteřiny.

 

 

GP Velké Británie 2007

Závodit před domácími fanoušky je pro mnoho závodníků velice důležité, i přesto není pravidlem, aby se jezdcům na domácích tratích dařilo. Příkladem je Jenson Button, který i když se snažil sebevíc, nedokázal za 17 let své kariéry získat doma pódium.

Lewis Hamilton se na Silverstonu cítí poněkud odlišněji a trať si zamiloval. Podporou mu jsou také domácí fanoušci, kteří ho zejména v posledních letech popohání vpřed.

Z počátku se nezdálo, že by mohl Hamilton během kvalifikace v roce 2007 na domácí trati konkurovat svému týmovému kolegovi a Kimimu Räikkönenovi. Ve chvíli, kdy Kimi zajel své nejrychlejší kolo a zařadil se na průběžné první místo před Fernanda Alonsa, figuroval domácí závodník na čtvrtém místě.

Na poslední chvíli vyjel na trať a podařilo se mu zajet fantastické kolo, které ho posadilo na první místo. Byl jediným závodníkem, který zajel čas pod 1:20, a druhého Kimiho porazil o 102 tisícin sekundy.

V prvním videu Hamilton podrobně rozebírá své kvalifikační kolo a v druhém je záběr fanoušků poté, co projel Brit vítězně cílem a zajistil si domácí pole position.

 

GP Maďarska 2007

Mnozí by se mohli divit, proč jsem na seznam památných pole position Lewise Hamiltona zařadil Maďarsko 2007, kde vlastně pole position ani nezajel. Nicméně, na startu nedělního závodu stál první a já si myslím, že by nebylo od věci si připomenout události, které se odehrály během kvalifikace na 11. závod sezóny 2007.

Lewis Hamilton byl během celého víkendu velice rychlý, což potvrdil také v první a druhé části kvalifikace. V té první byl dokonce jediným, který zajel čas pod 1:20 a v té druhé porazil svého týmového kolegu o 360 tisícin vteřiny.

Fernando Alonso věděl, že je jeho mladý týmový kolega velkou hrozbou v boji o mistrovský titul. Do třetí části kvalifikace vyjely na trať oba McLareny v pořadí Hamilton – Alonso. Během prvních jízd dokázal Brit svého španělského rivala porazit, a i v následujících minutách zvedl fanoušky ze sedadel dalších rychlým kolem na úrovni pod 1:20.

V tu dobu byl Alonso na trati před svým týmovým kolegou a zajížděl ke své plánované zastávce před posledním kvalifikačním pokusem. Lewis Hamilton byl hned za ním.

Fernando Alonso zastavil u svých mechaniků a nechal si vyměnit pneumatiky. V tu dobu už za zády jeho monopostu stál Hamilton a čekal, než Španěl odjede, aby si i on mohl odbýt svou poslední zastávku v boxech. Alonso ale i po výměně pneumatik ze svého místa neodjel, místo toho zůstal stát na místě a čekal.

Právě tento moment se stal rozhodujícím. Fernando Alonso jen tak tak dokázal najet do posledního měřeného kola (do konce kvalifikace zbývaly 2 vteřiny) a povedlo se mu získat pole position. Jeho týmový kolega kvůli zdržení v boxech svůj poslední pokus nestihl.

Rozhodnutí zdržet svého týmového kolegu ale Alonsovi vůbec nepomohlo. Místo toho dostal od stewardů pětimístnou penalizaci pro start do příštího závodu, takže startoval až šestý. Tato penalizace posunula na pole position Lewise Hamiltona, který do té doby dominoval celému víkendu a díky dobrému postavení na startu poté dominoval také závodu a dojel si pro své třetí vítězství kariéry.

 

GP Abú Dhabí 2009

V roce 2009 se McLarenu příliš nedařilo a tempo se jim podařilo chytnout teprve ke konci sezóny. Lewis Hamilton předvedl několik památných jízd a dokázal týmu vybojovat dvě vítězství (ve Valencii a v Singapuru).

Hamiltonovi se dařilo také během posledního víkendu sezóny. Během tréninků dokazoval svou rychlost a zdálo se, že by si mohl McLaren odvézt značné vítězství. V kvalifikaci pak jako první jezdec na okruhu Yas Marina stlačil čas pod 1:40. V první části kvalifikace porazil druhého Buttona o půl vteřiny, v druhé pak Vettela o necelé tři desetiny vteřiny.

Kolo, které mu vyneslo pole position, bylo v porovnání se zbytkem startovního pole naprosto neuvěřitelné. Během jízdy neudělal žádnou chybu a druhého Sebastiana Vettela porazil o neskutečných 667 tisícin vteřiny.

Po startu závodu se mu dařilo a udržel si své vedení, dokud v 19. kole neodstoupil kvůli problémům s brzdami.

 

GP Kanady 2010

Sezóna 2010 byla pro Lewise Hamiltona velice zvláštní. Získal tři vítězství a do posledního závodu měl šanci na zisk mistrovského titulu (i když byla velice malá, na vedoucího Alonsa tehdy ztrácel 24 bodů a za vítězství se bralo bodů 25).

V kvalifikacích se McLarenu také zrovna nedařilo. Jejich jedinou pole position roku zůstala právě tato, která se zapsala do historie jako jedna z jeho nejpovedenějších.

McLarenu se v pátek moc nedařilo, ale během sobotního tréninku se dokázal dostat britský závodník do čela. V kvalifikacích pak předváděl naprostou dominanci a ve všech třech částech zajel nejrychlejší časy. Druhého Webbera (který ale nakonec startoval až ze sedmého místa kvůli výměně převodovky) dokázal překonat o čtvrt sekundy.

Mnoho fanoušků si tento den ale pamatuje kvůli něčemu jinému. Po svém kvalifikačním kole ve třetí části oznámil Hamiltonovi inženýr, že nemá v nádrži dostatek paliva, aby mohli komisaři odebrat vzorek pro následné testy. Brit vypnul motor a snažil se setrvačností dojet co nejblíže k boxům. Když vůz zastavil úplně, vystoupil a chvilku svůj monopost tlačil. Na tiskovou konferenci byl pak dovezen medical carem.

McLarenu byla udělena pokuta 10 000 dolarů za nedodržení časového limitu pro dojezdové kolo a Hamilton dostal napomenutí, ale kvalifikační kolo, které ho posadilo na pole position pro nedělní závod, mu bylo ponecháno.

Bohužel se mi nepodařilo nalézt kvalitní nahrávku samotného Hamiltonova kola, tak si alespoň můžete porovnat rychlost monopostů z let 2010 a 2016.

 

GP Singapuru 2012

V roce 2012 měl McLaren velice silné auto, které mohlo bojovat o oba mistrovské tituly, ale četné technické problémy vedly k častým odstoupením a díky tomu na konci sezóny oba jejich jezdci bodově ztráceli.

Lewis Hamilton předvedl, že patří mezi jedny z nejrychlejších závodníků, když se jedná o jedno rychlé kolo. V Singapuru byl během pátečních a během sobotního tréninku mezi nejrychlejšími a stejné tempo udržoval i během kvalifikace.

Pole position získal s předstihem 442 tisícin vteřiny před druhým Pastorem Maldonadem na Williamsu. Lewis Hamilton dokázal, že má skvělý cit pro auto a že dokáže využít jemných detailů, které nakonec vedly k zisku páté pole position roku.

 

GP Číny 2013

Lewis Hamilton na konci roku 2012 opustil McLaren a stal se továrním jezdcem Mercedesu poté, co je opustil sedminásobný mistr světa Michael Schumacher.

I když neměl Mercedes v roce 2013 nejlepší auto, dokázal Hamilton získat několik pěkných pole position. A nebylo by správné, kdybychom mezi nejpamátnější Hamiltonovy kvalifikační jízdy nezařadily jeho první pole position, kterou společně s německou automobilkou vybojoval.

Hamilton byl rychlý od prvního tréninku a během kvalifikace to dokazoval skvělým tempem, na které nestačili nejen Ferrari s Lotusem, ale ani Red Bull. Druhý Räikkönen skončil se ztrátou 277 tisícin sekundy.

 

GP Austrálie 2014

Tento závod si budeme pamatovat z mnoha důvodů. Fanoušci Lewise Hamiltona budou vzpomínat na pěkně zajetou pole position, australští fanoušci na neskutečnou rychlost Daniela Ricciarda, který jako nováček u Red Bullu dokázal porazit čtyřnásobného mistra světa Sebastiana Vettela, ale především si tento závod budeme pamatovat jako úvodní závod do nové turbo-hybridní éry.

Mercedes ukázal, že má neskutečné tempo, ale mokrá trať v Melbourne dokázala vyrovnat síly ve startovním poli. Během první a ani druhé části kvalifikace se Hamilton na prvním místě vůbec nepohyboval, ale vše se mělo teprve rozhodnout.

Do posledních chvil vedl třetí část kvalifikace Nico Rosberg. Ve svém rychlém kole ovšem stále byli Daniel Ricciardo na Red Bullu a také Rosbergův kolega Lewis Hamilton. Ricciardo ke vší radosti svých domácích fanoušků Rosberga přeskočil a získal provizorní pole position, ale ta mu příliš dlouho nezůstala. O chvilku později jej překonal i Lewis Hamilton, který si svým perfektním kolem zajistil start z prvního místa do nedělního závodu.

 

GP Itálie 2016

Během sezón 2015 a 2016 zajel britský závodník mnoho skvělých kvalifikací, ale právě tato je jedna z mála, která mnoha jeho fanouškům utkvěla v paměti, především kvůli náskoku, jakým porazil svého týmového kolegu, Nica Rosberga.

Lewis Hamilton se během tréninků cítil velice komfortně, kromě prvního tréninku na vedoucí pozici nikoho nepustil a tuhle dominanci potvrdil i v sobotní kvalifikaci. Od první části dominoval startovnímu poli a na jeho tempo nestačil ani jeho týmový kolega.

Svou pole position vybojoval s náskokem 478 tisícin vteřiny před Nicem Rosbergem. Ve vítězství v závodě ji ale přetavit nedokázal. Po špatném startu se do čela dostal Rosberg, který své vedení udržel do konce závodu. 

 

GP Ázerbájdžánu 2017

V letošní sezóně zajel Hamilton 11 pole position, ze kterých jsem se rozhodl vybrat dvě. První z nich je pole position na městské trati v Baku.

Specifikace závodní trati měla Mercedesu od začátku víkendu vyhovovat a také tomu tak bylo. Lewis Hamilton během tréninků příliš nezářil, ale vše si vynahradil v nadcházející kvalifikaci.

Od první části kvalifikace dokazoval svou rychlost a od samého začátku se držel na prvním místě. Své kvalifikační kolo nakonec jako jediný stlačil pod hodnotu času 1:41 a druhého Valtteriho Bottase porazil o neskutečných 434 tisícin sekundy. Rivala v boji o titul, Sebastiana Vettela, který se kvalifikoval jako čtvrtý, porazil o vteřinu a čtvrt. 

 

GP Itálie 2017

Druhou letošní pole, kterou jsem se rozhodl přidat do tohoto seznamu, je Hamiltonova jízda z kvalifikace na GP Itálie. Mercedes byl jasným aspirantem na zisk pole position a zdálo se, že není nijak pravděpodobné, aby byly stříbrné šípy poraženy svými soupeři.

Kvalifikace byla kvůli obrovskému mokru na trati pozastavena poté, co se Romain Grosjean vyboural na cílové rovince. Poté, co byla kvalifikace znovu odstartována, se na první místo dostal Valtteri Bottas. V druhé části kvalifikace se již dostal na první místo Lewis Hamilton, kterému se podařilo porazit svého týmového kolegu o tři čtvrtě vteřiny.

Podle předpovědí se měl déšť nad Monzu během třetí části vrátit, což se nakonec potvrdilo a déšť ještě ke všemu každou minutou sílil. Na první místo se ke konci dostal Max Verstappen následovaný svým týmovým kolegou Danielem Ricciardem, ale oba dva byli nakonec poraženi neskutečným časem, který zajel Lewis Hamilton. Pole position vyhrál o neuvěřitelnou 1,148 sekundy. Jeho týmový kolega se kvalifikoval jako šestý a na Lewise ztrácel přes dvě vteřiny.

Tato pole position se stala pro Lewise Hamiltona velice speciální nejen kvůli tomu, že získal obrovskou výhodu na startu nedělního závodu oproti svému rivalovi v boji o titul, Sebastianu Vettelovi, ale jednalo se o jeho 69. pole position kariéry, díky čemuž překonal rekord Michaela Schumachera v počtu získaných pole position.

 

Lewis Hamilton nyní figuruje se 72 pole position na prvním místě v historických tabulkách Formule 1. Můžeme očekávat, že se příští rok jeho sbírka ještě o něco rozšíří a bude zajímavé sledovat, zda se v budoucnu objeví někdo, kdo bude schopný tento rekord překonat.

Auto roku v České republice 2018

17. listopadu 2017, 19:59 | Komerční článek
Ilustrační fotografie - Auto roku v České republice 2018
Pořadatelem ankety Auto roku v České republice je od jejího vzniku Sdružení dovozců automobilů (SDA), které se prostřednictvím této ankety snaží propagovat nejnovější modely automobilů přicházející na trh a spolu s nimi i přínos technických inovací ať už z hlediska bezpečnosti, tak i šetrnosti k životnímu prostředí a samozřejmě i jízdního komfortu a dalších předností, přicházejících s každou novou generací automobilů.

Anketa Auto roku v České republice vstupuje do svého 24. ročníku v novém konceptu.
- Pořadatel Sdružení dovozců automobilů se touto anketou snaží propagovat nové modely automobilů přicházejících na trh a jejich technické přednosti
- O vítězi ankety Auto roku 2018 v České republice bude rozhodovat odborná porota složená z motoristických novinářů
- Veřejnost bude volit vítěze ve čtyřech kategoriích
- Do ankety Auto roku 2018 v České republice bylo nominováno celkem 36 vozů ve čtyřech kategoriích

 Anketa Auto roku v České republice vstupuje do svého 24. ročníku. Pořadatelem ankety Auto roku v České republice je od jejího vzniku Sdružení dovozců automobilů (SDA), které se prostřednictvím této ankety snaží propagovat nejnovější modely automobilů přicházející na trh a spolu s nimi i přínos technických inovací ať už z hlediska bezpečnosti, tak i šetrnosti k životnímu prostředí a samozřejmě i jízdního komfortu a dalších předností, přicházejících s každou novou generací automobilů. Také touto cestou se SDA snaží přispět k modernizaci vozového parku v České republice, jehož průměrný věk je na poměry země EU mimořádně vysoký.

 Od svého vzniku v roce 1994 anketa prošla mnoha proměnami. O vítězi rozhoduje hlasování odborné poroty složené z předních motoristických novinářů a dalších odborníků. Do hlasování se tradičně zapojuje i veřejnost.

V reakci na vývoj automobilového trhu a automobilové techniky v posledních letech SDA reagovala tím, že připravila zcela nový koncept ankety. Automobily jsou voleny porotou odborných motoristických novinářů nezávislých na kterékoli vyrábějící nebo dovážející firmě, zatímco hlasování veřejnosti bylo opět zcela odděleno.

Pro účast v soutěži musí každý automobil být novinkou na českém automobilovém trhu uvedenou v období od 30. října 2016 do 31. prosince 2017 a být sériově vyráběn a prodáván v České republice nejpozději do 31. prosince 2017. Do ankety Auto roku 2018 v České republice bylo nominováno celkem 36 vozů. Potvrzením nominace potvrdí dovozce nebo výrobce automobilu, že nominovaný vůz splňuje podmínky ankety.

Členové poroty, nominované SDA, budou volit ve dvou kolech na základě dvou kol testovacích jízd. V prvním kole budou vybírat ze všech přihlášených vozů pětici finalistů. Ve druhém kole porotci přidělí finalistům body podle jednotlivých kritérií (technika a technologie, jízdní vlastnosti, užitná hodnota, ekonomika provozu, design). Ze součtu bodového hodnocení jednotlivých porotců vzejde vítěz ankety.

Velmi důležitou změnou nového konceptu ankety Auto roku 2018 v České republice jsou změněná kritéria volby. Porotce musí zohlednit pozici daného automobilu především v konkrétním segmentu a v realitě českého provozu.

Kromě vítěze ankety Auto roku 2018 v České republice bude odborná porota hlasovat i o vítězi ocenění Ekologické auto roku a Technická inovace roku. Nedílnou součástí ankety bude opět i vyhlášení výsledků akce Dodavatel pro Auto roku 2018 v České republice, v jejímž rámci Sdružení automobilového průmyslu zveřejňuje všechny firmy, které jsou dodavateli jakýchkoliv dílů pro vítězný automobil ankety.

Veřejnost volí automobily pouze ve čtyřech kategoriích: malé vozy, velké vozy, malá SUV a SUV, přičemž tyto kategorie zohledňují složení nominovaných vozů. Hlasování veřejnost bude motivováno cenami. První cena v hlasování bude zapůjčení vítězného vozu ankety Auta roku 2018 na 1 rok, 2. cena sada litých kol DOTZ a 3. cena sada pneumatik Continental.

Vítěz ankety Auto roku 2018 v České republice, držitelé ocenění Ekologické auto roku a Technická inovace roku, stejně jako čtyři držitelé ocenění Vítěz v kategorii podle hlasování veřejnosti budou vyhlášeni na rozšířené tiskové konferenci 5. ledna 2018.

Felipe Massa získal ve Formuli 1 jedenáct vítězství. Připomeňte si je všechny

7. listopadu 2017, 22:13 | Stanislav Kolman | Komentáře
Ilustrační fotografie - Felipe Massa získal ve Formuli 1 jedenáct vítězství. Připomeňte si je všechny
Brazilský závodník se na konci letošního ročníku rozloučí s kariérou pilota Formule 1. Celkem vybojoval jedenáct triumfů ve velkých cenách, všechny s Ferrari.

Letošní sezona bude pravděpodobně konečnou pro několik závodníků. Vzpomeňme Daniila Kvyata a jeho sesun z Red Bullu do Toro Rosso a následně pryč z Formule 1. Dalším adeptem na definitivní rozloučení je Jolyon Palmer, jehož u Renaultu vystřídal Carlos Sainz a nezdá se, že by si britský jezdec dokázal zajistit angažmá pro příští rok.

PSALI JSME: Felipe Massa na konci sezony opustí Formuli 1

Délkou kariéry a úspěchy získanými během ní však jeden závodník všechny odcházející převyšuje. Je jím Felipe Massa, jenž se s šampionátem emotivně loučil už v závěru minulé sezony, avšak po rošádách u Mercedesu prodloužil o jeden rok, aby ve stáji Williams plnil roli zkušeného veterána vedle mladičkého talentu Lance Strolla. Před pár dny Brazilec oficiálně potvrdil, že Formuli 1 na konci této sezony opustí definitivně, byť část něj by ještě ráda zůstala.

Zaslíbené Turecko

Velká cena Turecka se v historii Formule 1 konala sedmkrát a z toho tu třikrát triumfoval právě Massa. Nejprve v roce 2006, kdy se po boku Michaela Schumachera zabydloval u Ferrari. Tentýž rok vybojoval ještě jedno vítězství, v závěrečném závodě ročníku na domácí půdě v Brazílii.

Další sezona byla ještě úspěšnější. Rok 2007 přinesl tři triumfy - v Bahrajnu, Španělsku a opět Turecku. Felipe Massa však v ostatních závodech nevybojoval dostatečný počet bodů k tomu, aby si to v závěru ročníku rozdal se stájovým kolegou Kimim Räikkönenem, Fernandem Alonsem a Lewisem Hamiltonem o titul. Spokojit se musel až se čtvrtým místem, nejúspěšnější byl po dramatickém finiši finský parťák.

Na titul to nestačilo

Zní to neskutečně, ale je to tak. Poslední triumf vybojoval Brazilec ve Formuli 1 před dlouhými devíti lety. Ročník 2008 byl přitom jeho nejúspěšnějším a ve famózním finiši byl na pár sekund i šampionem... Cesta za titulem vicemistra začala triumfem v Bahrajnu, Turecku (zde Massa zvítězil 3x po sobě), Francii, Španělsku (tentokrát ve Valencii, kde se konala Velká cena Evropy), Belgii a konečně domácí Brazílii. Ani to ale na zisk titulu nestačilo, Lewis Hamilton z týmu McLaren jej překonal o jeden mistrovský bodík.

DOPORUČUJEME: Po F1 chci závodit ve Formuli E, říká Massa

Nejúspěšnější byl Massa v Istanbulu, kde triumfoval hned třikrát. Mezi jeho další oblíbené destinace patřil okruh v bahrajnském Sakhiru i domácí trať Interlagos. Na obou získal po dvou triumfech. Celkem to bylo jedenáct vítězství během tří let a nepřekvapí, že všechna vybojoval s týmem Ferrari. S italskou stájí spolupracoval ještě pět let, maximem už ale byla jen dvě druhá místa.

Od roku 2014 působil Brazilec v týmu Williams a do Velké ceny Rakouska ten rok dokonce startoval z pole position. V konečném pořadí však obsadil až čtvrté místo za Rosbergem, Hamiltonem a kolegou Bottasem. S tradičním britským týmem vybojoval ještě pět umístění na stupních vítězů, z toho jedno druhé místo. Naposledy bednu urval v Itálii před dvěma lety. Od té doby byl nejlépe čtvrtý, avšak stále patřil mezi pravidelné sběrače mistrovských bodů.

Felipe Massa a jeho vítězství ve Formuli 1

Rok Země Okruh Vůz
2006 Turecko Istanbul Ferrari 248 F1
2006 Brazílie Interlagos Ferrari 248 F1
2007 Bahrajn Sakhir Ferrari F2007
2007 Španělsko Barcelona Ferrari F2007
2007 Turecko Istanbul Ferrari F2007
2008 Bahrajn Sakhir Ferrari F2008
2008 Turecko Istanbul Ferrari F2008
2008 Francie Magny-Cours Ferrari F2008
2008 Španělsko (VC Evropy) Valencie Ferrari F2008
2008 Belgie Spa-Francorchamps Ferrari F2008
2008 Brazílie Interlagos Ferrari 2008

Jak by vypadal letošní McLaren v kultovních zbarveních? Slušela by mu stříbrná i Marlboro

7. listopadu 2017, 16:38 | Stanislav Kolman | Komentáře
Ilustrační fotografie - Jak by vypadal letošní McLaren v kultovních zbarveních? Slušela by mu stříbrná i Marlboro
Legendární oranžová, nebo proslulá červenobílá kombinace Marlbora... McLaren se za košatou historii proslavil mnoha barevnými variacemi. Jak by slušely letošnímu monopostu?

Spolupráci s Hondou odstartovala stáj McLaren v roce 2015 v černě lakovaných monopostech s červenými detaily. Skoro jako by pochmurná volba měla odrážet celkový vývoj ročníku. K drobným, avšak ne výrazným změnám došlo pro sezonu nadcházející, kde se tým z Wokingu znovu vyznačoval především černou barvou.

K revoluci došlo pro ročník 2017, ve kterém monoposty McLarenu září oranžovou a černou barvou. Bohužel v letošním roce opět září hlavně barvami, nikoliv výsledky. I když je toto provedení jedno z nejodvážnějších ve startovním poli, letošnímu monopostu by slušely i jiné historické kombinace.

DOPORUČUJEME: Motor F1 v rodinném autě? Speciál Renaultu jel až 310 km/h

Důkazem budiž galerie snímků, které připravil talentovaný grafik Sean Bull. Jeho nejčerstvější album je plné monopostů MCL32 zbarvených v historických kombinacích McLarenu. Najdete zde vůbec první design britského monopostu, ale i tradiční výraznou oranžovou, červenobílé Marlboro či stříbrné šípy z počátku tisíciletí. Jaké provedení se nejvíce líbí vám?

Kompletní galerii si můžete prohlédnout na autorově účtu Behance.

Motor Formule 1 v rodinném autě? Renault si před lety postavil speciál pro radost, jel až 310 km/h

7. listopadu 2017, 11:27 | Stanislav Kolman | Komentáře
Ilustrační fotografie - Motor Formule 1 v rodinném autě? Renault si před lety postavil speciál pro radost, jel až 310 km/h
Roku 1994 slavil vůz Renault Espace desetileté výročí a francouzští konstruktéři si nadělili hodně kuriózní dárek. Do rodinného auta namontovali pohonnou jednotku z tehdejší F1...

Premiéra automobilu se uskutečnila na pařížském autosalonu v roce 1994. Koncept vznikl ve spolupráci se společností Matra a největším lákadlem byl pochopitelně motor z monopostu Formule 1. A nemyslete si, že šlo jen o výstavní kousek, tenhle rodinný dříč se nebál ani závodních okruhů.

Srdcem auta je 3,5litrový desetiválec s výkonem 820 koňských sil, jímž byl osazen Williams-Renault FW15C. Monopost navrhoval sám Adrian Newey a v sezoně 1993 jej pilotovali Damon Hill a Alain Prost. Pokud jde o Espace s totožným pohonem, ten uměl zrychlit z klidu na stovku za 2,8 sekundy a klidně pokračoval na maximální rychlost až 310 km/h.

DOPORUČUJEME: Kupte si plně funkční Benetton. V sezoně 1998 byl i na stupních vítězů

Automobilka Renault nebyla první, kdo podobnou zástavbu zrealizoval. Nejvíce ale před takřka čtvrt stoletím překvapil fakt, že namísto sporťáku se jednotka objevila ve velkém rodinném MPV. Vedle motoru samotného byla speciální i karoserie. Tu tvořila lehká uhlíková vlákna, čímž se hmotnost snížila na 1 300 kilogramů. Kromě pozměněného interiéru muselo být auto celkově rozšířeno tak, aby se do něj motor z Formule 1 vůbec vešel.

Uvnitř nechyběly sportovní sedačky a bouřlivý chod desetiválce se rozléhal nejen všude kolem, ale i v kabině. Speciál dodnes existuje, prohlédnout si jej můžete ve francouzském muzeu Matry, kde z pochopitelných důvodů patří mezi absolutní strop toho, co zde můžete vidět. V akci si auto můžete prohlédnout a hlavně poslechnout níže...

VIDEO: Renault Espace s motorem Formule 1

1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 »