Tragické nehody #8: Peter Collins

22. ledna 2017, 19:13 | Michaela Fendrychová
Ilustrační fotografie - Tragické nehody #8: Peter Collins

Dnešní díl tragických nehod bude především o závodníkovi, který skvěle vypadal, měl velké charisma a sršel humorem a vtipem. Ženy ho obklopovaly, a on si závodění užíval plnými doušky, bral ho jako zábavu a legraci. Hlavním hrdinou bude Peter Collins.

Peter Collins se narodil 6. listopadu 1931 v britském Kidderminsteru. Svou závodní kariéru začal v roce 1949 ve Formuli 3, kde si zapsal řadu úspěchů. V roce 1951 získal příležitost od HWM závodit s jejich vozem. V mistrovských závodech tento tým zastupovali Stirling Moss a George Abecassis. Collins mohl závodit v nemistrovských velkých cenách a sbírat cenné zkušenosti. Dále se také účastnil závodů Formule 2. V následující sezoně si připsal debut v mistrovském závodě Formule 1, když startoval ve Velké ceně Švýcarska. Pod šachovnicovým praporkem kvůli nehodě neprojel.

Kromě HWM spolupracoval s Aston Martinem, s nímž se účastnil závodů sportovních vozů, například devítihodinovky v Goodwoodu či Tourist Trophy. Poté začal v roce 1954 spolupracovat s Tony Vanderwellem a nakonec na sezonu 1955 přešel k BRM, kde vydržel pouhý jeden rok, než ho povolalo Ferrari. S angažmá u Ferrari přišla kýžená vítězství. To první si britský elegán připsal ve Velké ceně Belgie 1956. V této sezoně se Collinsovi ještě podařilo zvítězit ve Francii. Ročník zakončil na celkovém třetím místě.

Ve Ferrari byl Collins velmi oblíbený u mechaniků, ale také u samotného Enza Ferrariho. Navíc akceptoval stájového kolegu Juana Manuela Fangia jako týmovou jedničku. Tato akceptace vyvrcholila v závěrečné Velké ceně Itálie na Monze. Collins měl šanci získat mistrovský titul za předpokladu, že vyhraje. K titulu ho přiblížilo odstoupení Fangia kvůli poruše řízení. Luigi Musso přehlížel výzvy týmu, aby zastavil a předal vůz Fangiovi. Když ve 35. kole zajel Collins na plánovanou zastávku v boxech pro čerstvé pneumatiky, udělal něco, co nikdo nečekal. Vystoupil ze svého vozu a předal ho Fangiovi. Ten závod dokončil na druhém místě (o něž se dělil s Collinsem) a získal mistrovský titul. Collins své rozhodnutí zdůvodnil slovy: „Dokud závodí Juan Manuel Fangio, nezaslouží si titul nikdo jiný. Pro mne by to bylo stejně ještě příliš brzy, stát se mistrem. Jsem ještě mladý a mám dost času.

Vzhledem k následujícím událostem, se zdají být tato slova o to smutnější. V roce 1957 Ferrari nevyhrálo ani jednu jedinou mistrovskou velkou cenu. V témže roce se také Collins oženil s americkou herečkou Louise King a přivítal ve Ferrari nového týmového kolegu Mika Hawthorna. Oba dva vztahy jsou důležité, jelikož se říká, že manželství mu ubralo něco z jeho příslovečné agresivity. S Hawthornem ho zase pojilo velice vřelé přátelství.

V roce 1958 začalo závodní okruhy brázdit Ferrari Dino 246 a italská stáj začala znovu vítězit. Poté ale přišla osudná Velká cena Německa na nebezpečném Nürburgringu. Po odpadnutí Stirlinga Mosse po čtyřech kolech to vypadalo, že si to o vítězství rozdají Collins s Hawthornem. Oba jezdce Ferrari ale překonal Tony Brooks. Collins se nehodlal vzdát a při dalším velmi ostrém souboji s Brooksem dostal kvůli jezdecké chybě hodiny a roztočil se. Vlétl do náspu, jeho vůz udělal několik přemetů, přičemž náraz katapultoval sympatického Brita z vozu. Vrtulník ho rychle transportoval do nemocnice v Bonnu, bylo ale již pozdě. Peter Collins se vlastní chybou připravil o život.

Ferrari během pár týdnů přišlo o druhého jezdce. Ve Velké ceně Francie totiž přišel o život Luigi Musso, když bojoval o první místo s Hawthornem. Toho smrt jeho blízkého přítele Petera velmi zarmoutila. Z Velké ceny Německa odstoupil, nicméně se mu podařilo i tak získat mistrovský titul roku 1958. Poté se rozhodl opustit motoristický sport, právě z důvodu skonu Collinse. Osud si s ním ale poté krutě zahrál. Mike Hawthorn zemřel ve svém Jaguaru pod koly nákladního vozu při dopravní nehodě 22. ledna 1959 (dnešní smutné výročí).

Další články

Komentáře

Žádné příspěvky nenalezeny.